Oreve.cz - fórum pro pěstitele Révy vinné

Prvotní příčina? Nevhodná poloha? Kde spadne pár kapek a ještě za týden tam máš prádelnu, protože vodu nemáš jenom zhora, ale i z dola, tj. nemá pořádně kam se ztratit, leda odpařit? Neber to nijak osobně, jenom si myslím, že tohle je hlavní příčina tvých problémů a okolo toho se pak všechno točí. Když bude suchý rok, máš polohu super a budeš mít lepší úrodu než my ostatní a budeš ji mít dřív. Pokud ale bude rok vlhký, což je jak ten minulý, tak ten letošní, máš problém, který nijak nevyřešíš. Můžeš se s tím leda smířit.
 

[quote="Radovan" post_id=4262 time=1599115870 user_id=86]Niektoré vinifery sú na padlí odolnejšie než interšpecifické odrody. Kišmiš vatkana je vraj k padlí odolný a je to vinifera. Len škoda že tieto gény nechce nikto v rámci šľachtenia zabudovať do nových odrôd.
Prečo nedozrieva? Mohlo by to byť aj prílišnou pôdnou vlhkosťou. Réva stále tlačí do listov, stále má snahu rásť a nie dozrievať. Proste ešte neprišiel signál na dozrievanie, ktorým je preschnutie pôdy v lete. Je to bežné na nivnej pôde, blízko rieky, tak ako máš ty Mirku. Preto sa vinič vždycky sadil na kopec. Aby dobre dozrieval. Ešte aby toľko netrpel chorobami.
 [/quote]
Kišmiš Vatkana se musí stříkat proti padlí a houbovým chorobám několikrát za sezonu, je to "asiat". Je s ním problém na vinicích v Uzbekistanu i u nás ve skleníku.

U mně je jedním z důvodů nedostatek slunka, dnes ráno hodinu svítilo, ale to je všechno, v posledních 2 týdnech buď nesvítí vůbec, nebo jen tak hodinu denně ...

To samozřejmě ano, ale půdní vlhkost je přece jen něco jiného než to, co způsobuje např. praskání bobulí, půdní vlhkost ani není zrovna moc velkým tvůrcem plísně. Ani výsadba na svazích neznamená, že réva nebude poničena, což pozoruji zde pod Pálavou co se četnosti postřiků týče. Chladné noci (i dny) v době kdy mají být teplé, extremní rozdíly v teplotách mezi dnem a nocí napomáhají šíření chorob, ale ani to nebude tak bolavé, jako když jsou porosty obden smáčeny dešťovou vodou nebo následnými odpary.

Padlí sa najlepšie šíri keď sú teplé noci, asi preto ten výskyt v Chorvátsku. Pôdna vlhkosť ovplyvňuje choroby málo, ale to dozrievanie - nedozrievanie ovplyvňuje hodne. Je stará známa vec, že tá istá odroda posadená na kopci slabšie rastie, má menšiu úrodu, ale hrozno aj letorasty skôr zrejú. Tá istá odroda posadená na rovine, alebo vo vododržnej úrodnej pôde má silnejší rast, vyššiu úrodu, oneskorené dozrievanie hrozna aj letorastov, horší zdravotný stav. Nič nového, o tom sa píše v každej literatúre.
V dedine, kde mám vinohrádok, je tiež niva rieky Hron (pred ústím do Dunaja). Okolo sú úrodné černozeme, kypré, ľahko sa obrábajú. Prečo ľudia neposadili vinič tam, kde by mali ľahkú robotu, ale išli s ním na kopec, kde je pôda málo úrodná a v lete vyschne na betón? Dokonca na tých nivných pôdach neboli ani polia, historicky pred odvodnením tam boli len lúky. Všecko tam vždycky brali hniloby, ale tráva na seno tam narástla aj trikrát ročne.
 

V této době je půda tězce podmáčena na obou zahradách, ne však u domu. Réva není ve špatném dozrávání sama, projevuje se to téměř na všech pěstovaných plodinách, které mají co do činění se sladkostí. Asi budu muset vyzkoušet rejži, ale při mé smůle ji vysadím a nebude půl roku pršet. :-(
  

Půdní vlhkost nebude ani tak velký problém jako ta vzdušná a s tím související četnost srážek. O víkendu jsem se v Chorvatsku díval i na keře révy v ulicích a u domů na pergolách, a až na vyjímky vše napadeno padlím, hodně i totálně a je zde vidět, že réva není ošetřována. Naopak plíseň jsem tam nepozoroval, tudíž vlhkost vzduch asi žádná, vítr to tam vyfouká, přestože je to u moře, navíc je tam proudění vzduchu (hory v blízkém okolí).

Když to převedu do svých podmínek, tak réva má vodu potřebnou k růstu v neomezeném množství, a pokud nebude v létě pršet, tak po letošní zkušenosti vidím, že se dá porazit i padlí. Jakkoliv je voda potřebná, tak v ní stále spatřuji největšího nepřítele kvalitní úrody, a to tak na 90-95%. Když nebude dva měsíce pršet, tak sice padlí může nastoupit, ale zároveň budou vhodné podmínky pro ošetření. Jakmile začne pršet, tak je konec. Dalším, ne méně důležitým faktorem je čas a možnost načasovat ošetření ve vhodnou dobu, ale i zde je to opět ovlivněno počasím, hlavně dešti, méně již pak větry.
 

Kišmiš vatkana je vinifera a má skutečně jeden z genů odolnosti (Ren1) k padlí révovému. Sice není tak "silný" jako geny z Muscadina rotudifolia (Run1) , ale prodle dosavadních zkušeností je jeho účinek velmi dobrý. Pracuje s ním na Slovensku Korpás mladší a také ho má jeden známý tady na Moravě. 
Co se týká Kišmiše vatkana, viděl jsem ho před lety u Korpásů ve Strekově. Zatímco ostatní odrůdy byly většinou obalené hrozny, na něm byl jeden dva hrozny. Pravděpodobně je to odrůda do ještě teplejších poloh než je Strekov a tam je hodně teplo. Osobně jsem zvědavý, jaká bude odolnost k zimním mrazům u kříženců Muscadiny, protože u ní se udává, že snese mrazy jen kolem -12°C (páchzí z jihovýchodu USA. Bohužel Kišmiš vatkana na tom asi o moc lépe nebude.

Niektoré vinifery sú na padlí odolnejšie než interšpecifické odrody. Kišmiš vatkana je vraj k padlí odolný a je to vinifera. Len škoda že tieto gény nechce nikto v rámci šľachtenia zabudovať do nových odrôd.
Prečo nedozrieva? Mohlo by to byť aj prílišnou pôdnou vlhkosťou. Réva stále tlačí do listov, stále má snahu rásť a nie dozrievať. Proste ešte neprišiel signál na dozrievanie, ktorým je preschnutie pôdy v lete. Je to bežné na nivnej pôde, blízko rieky, tak ako máš ty Mirku. Preto sa vinič vždycky sadil na kopec. Aby dobre dozrieval. Ešte aby toľko netrpel chorobami.

Zkusme se pobavit o tom, proč réva nedozrává, proč jsou vyrovnány časové rozdíly při zrání pozdních a skorých odrůd, proč nevyzrává část bobulí na jednom střapci, proč hrozny nenaberou na sladkosti. Já osobně v tom mám docela jasno, ale i tak je pro mne spousta příčin celkem nepochopitelná.
Jako první případ uvedu Kišmiš lučistyj, který mám u domu na pergole, čili v místě, kde réva má dozrávat o 2-3 týdny dříve. Střapec na snímku je skoro měsíc starý a i dnes vypadá téměř stejně. Tady vidím viníka v padlí a následné peronospoře, kdy jsou všechny listy, letorosty i část bobulí napadeny. V tomto okamžiku již listy neplní svou funkci, ale kde je příčina takovéhoto stavu? Jedná se o desetiletý? keř, jehož kmínek již rukou neobejmu, v přetížení bych ji nehledal.[attachment=0]20200808_070738.jpg[/attachment]
Další odrůdou na pergole na tomto místě je Sensacia. Část bobulí jedlá již v první půlce prázdnin, ale žádné vybarvení, to co zůstalo na hlavě je hnusný hnus, který střihám do popelnice. Tady je možné i přetížení, ale při něm by bobule nepraskaly a nehnily, takže hlavním viníkem je opět padlí, peronospora je v tomto případě jen vadou na kráse. "Odolná" Sensacia je v tomto případě na tom hůře než vitis Kišmiš luč., a prvotní příčina?