Ochrana sazenic před mrazem

[Mirek]

Mám kontejnerované sazenice a vždy jsem je na zimu zapouštěl do země. Co by se stalo, pokud bych tak neučinil a kořenový bal promrzl (nyní neřeším vysušení balu)? Vydržela by to sazenice, kdyby byl mráz např. do -10°C ? U vysazených jsou kořeny samozřejmě hlouběji.

[Dzordzik]

Obávám se, že u kořenové soustavy je odolnost proti mrazu ještě výrazně menší než u dřeva. Můžeš to zkusit s jednou sazenicí, pokusně, na které ti nezáleží, ale myslím si, že to nepřežije. Navíc je dost pravděpodobné, že letos budou mrazy vyšší jak -10, pokud na tohle spoléháš. Nicméně, pokud bys ji zasadil a přihrnul poctivým růvkem, vyjít by to mohlo ne?

[LadaBlatna61]

Já jsem sazenice v kontejnerkách dal do přepravek a mám je v nevytápěné místnosti kde je nad nulou,stačí je dát do sklepa nebo do garáže přes ty velké mrazy,určitě nepřežijí mínus deset ve skleníku,to uš mám vyzkoušené,jak píše Dzordzik - kořenový bal vydrží pár stupínků pod nulou ale deset uš je konečná,třeba tady má být příští víkend aš k mínus devatenácti a to mám velkou obavu že nepřežijí roubovanci venku,tahle zima bude ještě zajímavá a ukáže odolnost na mráz u révy.

[Dzordzik]

On je taky rozdíl, jestli je -20 holomrazu, nebo je sněhová pokrývka. Tady snad něco málo př. týden napadne, ale uvidíme jestli a jak dlouho to vydrží.
 

[dayofvictory]

Já loni skladoval sazenice Glenory ve skleníku celou zimu, nejvíc bylo - 14C. Ale osvědčil se mi kombinovaný způsob, tzn. kontejner jsem ve zrýpaným skleníku zahrabal do úrovně půdy, bez růvku. Sazenice přežily bez problémů, naopak jim asi svědčilo střídání světla a tmy, na jaře se rozjely mnohem lépe než ty co byly ve tmě.
Letos vyhrožují na příští týden až - 18C, bohužel letos jsem sazenice v kontejneru nedělal, nebudu moci vyzkoušet, ani řízky "do zásoby" jsem letos ještě neodebíral.

[Dzordzik]

Těch -14 bylo venku nebo v tom skleníku? S tatíkem jsme letos sestavovali skleník z hliníkových profilů a povrch byl z lexanu 6mm a i když byly otevřené dveře, tak vevnitř bylo vždycky min o 2-3 stupně tepleji než venku a to bylo k večeru. Přes den je tam běžně o x stupňů víc, protože se to i s otevřenýma dveřma prohřeje.

[Mirek]

Zatím je mám ve skleníku a nejsou zapuštěny v zemi nebo na schodech do sklepa. Mrazy prozatím do -5°C, ve skleníku temperuji na 0°. Kdybych je dal do sklepa pod zahradu tak asi začnou rašit. Výhled je mrazivý, takže je asi zapustím ve skleníku do země na přikryji slámou nebo kokosovým substrátem, kterého mám hromadu.

[Mevik]

Mám kontejnerované sazenice a vždy jsem je na zimu zapouštěl do země. Co by se stalo, pokud bych tak neučinil a kořenový bal promrzl (nyní neřeším vysušení balu)? Vydržela by to sazenice, kdyby byl mráz např. do -10°C ? U vysazených jsou kořeny samozřejmě hlouběji.
 

Podle zkušených pěstitelů mají kořeny révy vydržet nejvýše -8° , takže při dlouhodoběji působící nižší teplotě bych nezahrnuté kontejnerované sazenice neriskoval. Ale noční teploty kolem -10°C aktuálně hrozí snad jen o víkendu, něco ochrání skleník a když se na takové sazenice hodí trocha slámy, měly by víkend přežít. Sibiřský vzduch zatím v předpovědi není a že by ho bylo na pár dnů zapotřebí.
 

[Mirek]

Mám kontejnerované sazenice a vždy jsem je na zimu zapouštěl do země. Co by se stalo, pokud bych tak neučinil a kořenový bal promrzl (nyní neřeším vysušení balu)? Vydržela by to sazenice, kdyby byl mráz např. do -10°C ? U vysazených jsou kořeny samozřejmě hlouběji.
 

Podle zkušených pěstitelů mají kořeny révy vydržet nejvýše -8° , takže při dlouhodoběji působící nižší teplotě bych nezahrnuté kontejnerované sazenice neriskoval. Ale noční teploty kolem -10°C aktuálně hrozí snad jen o víkendu, něco ochrání skleník a když se na takové sazenice hodí trocha slámy, měly by víkend přežít. Sibiřský vzduch zatím v předpovědi není a že by ho bylo na pár dnů zapotřebí.
 

Předevčírem jsem je ve skleníku zapustil do země a ještě na ně nasypu kokosový substrát. Teploty se prozatím pohybují mezi mínus pěti až šesti venku.

[Marek1970]

Pri hľadaní informácií k infrapanelom som našiel aj takéto video pre profi ochranu viniča pred jarným mrazom. Obávam sa však, že k tomu na takej väčšej moravskej viničke, potrebujete okrem počiatočnej investície do techniky aj menšiu súkromnú elektráreň.
https://www.youtube.com/watch?v=REzTvgERD8k

[Mirek]

Pri hľadaní informácií k infrapanelom som našiel aj takéto video pre profi ochranu viniča pred jarným mrazom. Obávam sa však, že k tomu na takej väčšej moravskej viničke, potrebujete okrem počiatočnej investície do techniky aj menšiu súkromnú elektráreň.
https://www.youtube.com/watch?v=REzTvgERD8k
 

Celá úroda v mém vinohrádku visí nedozrálá, nesladká a hnije na keřích. Visí tam i velmi ranné odrůdy, které se prostě nedají jíst. Je něco jiného dosladit mošťáky a udělat z toho "víno" na kšeft, a nebo jíst stoláky, které nemají cukry a jsou gumové. Jarní mrazy neřeším, protože úrodu ničí pozdní voda.

[Jarek23]

U nas je celkově studeny rok, strasne malo slunka, stále je zatazeno. Už je 15C, ale vichrice a opet zatazeno, jako.kazdy den, vcera cele dopoledne prselo, jak ma reva nabrat cukry nebo vyzrát revi?
 
 

[Mirek]

U nas je celkově studeny rok, strasne malo slunka, stále je zatazeno. Už je 15C, ale vichrice a opet zatazeno, jako.kazdy den, vcera cele dopoledne prselo, jak ma reva nabrat cukry nebo vyzrát revi?
 

A víš že je to i možné? Stačí si tady přečíst pár článků a zjistíš že slunce a teplo není potřeba, bo to bylo zralé a sladké jak ... už před dvěma měsíci.

[Dzordzik]

Njn, holt se musíš smířit s tím, že poloha zásadně ovlivňuje to co, kdy a v jaké kvalitě sklidíš. Zatím co tobě všechno visí a hnije a k jídlu to není,většina lidí tady má dávno sklizeno a maximálně tak řeší to, jestli a jak moc jim vyzrálo réví. A určitě to není tím, že bys révu miloval, nebo se o ni staral méně. V kombinaci s polohou prostě jsou roky, kdy se můžeš uběhat a ustříkat a stejně to k ničemu nepovede. Soused letos zanedbal postřiky a dle vlastních slov sklidil ani ne čtvrtinu toho co minulý rok. U nás je, až na SU od Bačinského, dávno všechno snězené.

[Mirek]

Njn, holt se musíš smířit s tím, že poloha zásadně ovlivňuje to co, kdy a v jaké kvalitě sklidíš. Zatím co tobě všechno visí a hnije a k jídlu to není,většina lidí tady má dávno sklizeno a maximálně tak řeší to, jestli a jak moc jim vyzrálo réví. A určitě to není tím, že bys révu miloval, nebo se o ni staral méně. V kombinaci s polohou prostě jsou roky, kdy se můžeš uběhat a ustříkat a stejně to k ničemu nepovede. Soused letos zanedbal postřiky a dle vlastních slov sklidil ani ne čtvrtinu toho co minulý rok. U nás je, až na SU od Bačinského, dávno všechno snězené.

 

Nezlob se na mne, ale já nejím něco, kde je chuť o ničem, chybí cukry ....

[LadaSvijany]

Pri hľadaní informácií k infrapanelom som našiel aj takéto video pre profi ochranu viniča pred jarným mrazom. Obávam sa však, že k tomu na takej väčšej moravskej viničke, potrebujete okrem počiatočnej investície do techniky aj menšiu súkromnú elektráreň.
https://www.youtube.com/watch?v=REzTvgERD8k
 

Ochrana topnými kabely by nemusel být zase tak špatný nápad. Topné kabely se používají na ochranu dešťových žlabů a svodů proti zamrzání. Ovládání je jednoduché a dají se přesně nastavit. Náklady na ochranu většího vinohradu by se mohly pohybovat okolo 500 Kč za jednu noc při maximální sazbě. Možná by se dala využít i nějaká snížená sazba. A pokud by se to použilo na jaře třeba třikrát, tak to zase nejsou tak veliké náklady na ochranu. Problém vidím v počáteční investici, která může být veliká hlavně tam, kde v blízkosti vinohradu není potřebný zdroj el.energie. Ale pak je to už bez starosti. Je ale otázka, co všechno může topný kabel ochránit. Věřím, že dokáže ochránit rašící očka a možná i výhony tak do 10 cm délky. Ale konečky delších výhonů už asi neochrání.

[Dzordzik]

Za ideálního počasí, tj. mráz ale bezvětší, to může fungovat dobře, u silnějšího větru už bych si na to nevsadil.

[Lubo]

.... podľa mojich pozorovaní, je bezvetrie a jasná noc resp. ráno, to najhoršie. Keď fúka vietor, ešte je dobre.

[Radovan]

S výnimkou situácie, keď dôjde k vpádu arktického vzduchu. To potom fúka od SV, ale celá masa vzduchu je pod bodom mrazu.
Jednoho roku mi kvitli marhule, prišiel vpád vzduchu kdesi od Petrohradu a do rána bola fujavica metelica, -6 °C a 30 cm snehu.

[Lubo]

Radovan, to áno, vtedy je už všetko v .... a človek len bezmocne pozerá cez okno. Príroda sa s nami často zahráva, vlastne každý rok.  

[Radovan]

Vlaňajšiu zimu som mal zlé skúsenosti so zimovaním sadeníc v kontajneroch vonku. Boli citeľné straty. Fakt je, že keď koreňový bal premrzne, tak je koreňom koniec, pričom letorasty to dávajú v pohode. Ťažko povedať aká je hraničná teplota pre prežitie koreňov, možno niekde okolo -8°C, ale už to nechcem skúšať...
Dnes je Mitra, koniec ovčiarskej sezóny a vlastne koniec vegetačnej doby. Tak sadenice išli hajať do pivnice. Do zeme pôjdu na jar, na prelome apríl/máj podľa počasia.

[andrejZA]

To je zaujímavý poznatok. Ja sa chystám pár sadeníc, čo mám v kvetináčoch / vedrách dať do zeme tak, aby boli pod úrovňou terénu (hrobčeky). Máš skúsenosti, že aj pri tomto spôsobe sú citeľné straty? 

Riešim tiež otázku jarných sadeníc, ktoré spravili aj niekoľkometrové letorasty, či ich nechať voľne vyviazané, alebo neskúsiť položiť na zem a nezakryť čečinou (tak ako sa zimujú napr. černice). Hlavne u tých, kde si nie som istý, či dozrela dostatočná dĺžka dreva, a mám ponechané dva letorasty, by som asi skúsil z nich jeden dať na ukrajinca. Druhý by som nechal a po jari by som videl, ktorý lepšie prezimoval. 

[Radovan]

Pri zahrabaní do zeme a nakopcovaní by nemal byť problém. Ja som to minulú jeseň podcenil a tak to aj dopadlo. Lenže keď je to v 10 l kontajneroch, tak to by musel byť výkop jak na kanalizáciu .
Pred zimovaním odrežem nevyzretú časť. Tá iba sčernie a chytá pleseň. Čačina niekedy nemusí stačiť, keď nie je sneh, ale holomráz. Istejšie bude 5 - 10 cm zeme a na to kľudne aj tá čačina.
To bude zaujímavé porovnať ako prezimoval ukrytý a neukrytý letorast.

[andrejZA]

Koľkí z vás kopcujete vlaňajšie sadenice? Ja som tak urobil so všetkými, na rozdiel od dvoj- a viacročných kríčkov, tie som nechal vyviazané na drátenke. Pri reze minulý týždeň vyzeralo byť drevo v dobrej kondícii. Tu som si však uvedomil, že pri tých vlaňajších som možno spravil chybu, a síce, že som ich nechal zbytočne dlhé. Mal som ich viac skrátiť a také zahrabať. Uvažoval som s tým, že po odhrnutí na jar ich dĺžku upravím podľa počtu preživších očiek a následne ohnem na ťažeň. Mal som takú predstavu, že dlhšie drevo znamená viac zásobných látok, čo by zabezpečilo väčšiu odolnosť. Zabudol som však, že v čase odokrývania bude réva isto plakať, ak ju zastrihnem. Ako by ste riešili tento problém? Napadla mi jedna možnosť, a to vyformovať mladý kríček podľa jeho sily (hrúbky), nechať na ťažni len požadovaný počet očiek a za posledným neskracovať, ale priškrtiť napr. drôtom tak aby ďalej už neprúdila miazga. Neskôr v priebehu sezóny, keď už nebude hroziť slzenie, na tomto mieste vzniknutý pahýľ odstrániť. Myslíte, že je to dobré riešenie?
 
 

[Radovan]

Ahoj Andrej, moc to nerieš. Ak nechceš strihať, zaškrtenie nepomôže. Cievice sú dosť veľké a miazga prejde tak či tak. Môžeš očká za daným miestom stále oblamovať a nenechať tam vyrásť žiaden letorast. Potom odstrihnúť niekedy neskoršie. Ale ver tomu že ker má s tým "plakaním" menšie problémy než vinohradník. Jediná vínimka je keď miazga steká na očká. Vtedy reálne hrozí vymoknutie očiek. Takže ohnúť smerom dolu, alebo uviazať handričku na koniec.
Keď som sa na to kedysi pýtal maďarov, tí sa len rehotali. "Hej bude to kvapkať jak zo sprchy, veď to prestane." A strihali sme veselo začiatkom apríla. O pár dní prestalo..

[dayofvictory]

Mám pocit, že jsem objevil ameriku :-d - vtip. Já vždycky používal bílou netkanku, co jsem koupil ve městě - tzn. všechny byly 19 g/m2. Až teď jsem náhodou objevil, že se dělá i bílá 50g/m2 - a upřímně je mnohem pevnější a mnohem lépe se s ní pracuje, člověk jí hned neroztrhne. Sice jí musím objednávat a je o dost dražší ale její vlastnosti mě nadchli tak, že už nikdy tu slabou nechci

[andrejZA]

Ahoj Andrej, moc to nerieš. Ak nechceš strihať, zaškrtenie nepomôže. Cievice sú dosť veľké a miazga prejde tak či tak. Môžeš očká za daným miestom stále oblamovať a nenechať tam vyrásť žiaden letorast. Potom odstrihnúť niekedy neskoršie. Ale ver tomu že ker má s tým "plakaním" menšie problémy než vinohradník. Jediná vínimka je keď miazga steká na očká. Vtedy reálne hrozí vymoknutie očiek. Takže ohnúť smerom dolu, alebo uviazať handričku na koniec.
Keď som sa na to kedysi pýtal maďarov, tí sa len rehotali. "Hej bude to kvapkať jak zo sprchy, veď to prestane." A strihali sme veselo začiatkom apríla. O pár dní prestalo..


 

Ahoj Rado, znie to rozumne čo hovoríš. Veru najšetrnejšie vyzerá ten spôsob s vylamovaním očiek. Zaujímavé ale je, že keď som asi pred dvoma týždňami štepil do starého kra, tak v dôsledku mohutného slzenia sa po čase v mieste operácie vytvorilo niečo ako želatína a obalilo to celú reznú ranu. Teraz si nie som istý, či to časom nebude spôsobovať problémy (infekcia) alebo naopak, prispeje to k lepšiemu zahojeniu rany. Zatiaľ som s tým nerobil nič. Predpokladám ale, že táto stuhnutá miazga z viniča bude mať iné vlastnosti ako napr. u kôstkovín, kde z podobnej miazgy vzniká glejotok, ktorý časom stuhne do pomerne pevnej štruktúry, podobne ako smola na ihličnanoch. Tu sa práve obávam, čo urobí táto riedka konzistencia.