Křížení a selekce nových odrůd

[Bred_ik]

Nejranější odrůdou na mém vinohrádku (nejen v letošním roce) je Čelechovské velmi rané, u kterého jsou už sladké i bobule v spodní části hroznu.

Až za ním následuje Katalonia, Garold, Liepajas Agra, Emma a Cimus, u nich se dají jíst zatím jen horní bobule.

[EmhyrVarEmreis]

Čelechovské velmi rané... To je nějaké vlastní křížení?
 

[Bred_ik]

Ano, Čelechovské velmi rané je vlastní křížení. Byl to takový první pokus, když jsem měl jsem pár odrůd, otcem je Perleta.

[Mirek]

Ano, Čelechovské velmi rané je vlastní křížení. Byl to takový první pokus, když jsem měl jsem pár odrůd, otcem je Perleta. 
 

Ahoj, jak dlouho takové křížení trvá? Tipuji 10 let a více.

[Bred_ik]

Křížení je hned, ale pak je to časově náročnější následuje. Druhý rok se semena nasejí a záleží na péči, kdy začnou plodit. Většinou třetím rokem, podobně jako u nově vysazované révy.
Letos jsem sel brzo, takže předpokládám, že semenáče budou plodit možná i příští rok.
Po zasazení na stanoviště 1.6.2022

 Stav koncem července (dnes jsou některé i dvoumetrové)

 

[Radovan]

Mňa by zaujímalo ako a kedy sa robí kastrácia kvietkov materskej odrody. Stačí v období keď kvety zhadzujú čiapočky? Nedôjde pod čiapočkou k samoopeleniu? Resp. kvety zhadzujú čiapočky postupne, ako zabránim opeleniu kvetov vykastrovaných skôr (blizna je už aktívna, lepkavá na peľ) tými kvetmi ktoré rozkvitajú neskôr. To treba kastrovať snáď 4 x denne, pretože pri vhodnom počasí to ide rýchlo.
Často sa používajú ako materské odrody tie so ženským typom kvetu. Majú úplne sterilný peľ, alebo sú bez peľu? Mne sa totiž zdá, že iba nitky peľníc sú krátke, peľnice sú prisadnuté k báze semenníka, ale kvety sú schopné samoopelenia. Teda je nutné kastrovať aj takéto gynoidné kvety?
Ešte by som sa spýtal aký je vhodný izolátor. Papierový sáčok, alebo sklenený pohár uzavretý vatou, alebo niečo iné?

[petr85]

Gratuluji píle a umu. Zajímá mne,jaká jsou kritéria pro výběr rodičů pro křízence? Jak probíhá selekce, zda se trochu pomáhá selekci rozprašováním spór hub?

[EmhyrVarEmreis]

Taky by mě zajímalo, jak zabránit samoopýlení.

[Bred_ik]

Zkusím odpovědět, ale předem se omlouvám, za případné nepřesnosti, jsem jen amatér.
Keře révy  mohou mít tři typy květů:

(fotografie z práce Gizella Jahnke, Zora Annamaria Nagy, Koltai Gábor, János Májer Preservation and Characterization of Woodland Grape (Vitis vinifera ssp. sylvestris Gmel.) Genotypes of the Szigetköz, Hungary)
a) hermafroditní neboli oboupohlavní (anglicky hermaphrodite nebo perfect flower)
b) ženský (female flower)
c) mužský (male flower)
 Pro křížení se  používají dva první typy květů. Pokud se použije hermafroditní, je nutná kastrace květů. Asi nemá cenu se moc rozepisovat, pěkný návod v angličtině je tady (kdo neumí anglicky, pomůže translator).
Sám kastraci nedělám, snažím se využít odrůd s ženským typem květu. Na izolaci používám papírové sáčky, jak doporučují v odkazu. Samotného mě zarazilo, že když jsem sáček před opylením sundal, vyvalil se z něj oblak pylu. Ale co jsem různě našel v literatuře, tak by tento pyl u samičích květů neměl být životaschopný. Zatím jsem v praxi nezkoušel zaizolovat květenství se samičími květy a potom počkat, jestli se z bobulí dají získat klíčivá semena.
Co se týká výběru rodičů, záleží na tom, co chce šlechtitel křížením získat. Při mém prvním křížení jsem musel kastrovat a křížil jsem to, co jsem tenkrát měl a sice Nero a Krystal jako matky a Perletu jako otce. Z tohoto křížení jsem nasadil 30-40 rostlin a jediná, která zůstala, je Čelechovské velmi rané. Nepodařil se tenkrát splnit můj záměr, získat kultivar s bezsemennými bobulemi, které by stály za zmínku.
U druhého křížení v roce 2019 jsem použil jako matku Svetlanu, protože má ženský typ květu a navíc gen odolnosti k plísni révové Rpv12. Jako otce jsem použil Zolotce a Veles. Zdá se, že tito kříženci mají ve své většině vysokou odolnost k plísni révové. Na hodnocení bobulí je brzy, letos čekám první úrodu.
U zatím posledního křížení (2021) se snažím zkombinovat vysokou odolnost k plísni révové s odolností k padlí. Problém je v tom, že donor rezistence k padlí je moštového typu, takže se nedá předpokládat, že bobule kříženců budou velké. Jako matku jsem tentokrát použil Pamjati nebesnoj sotni, která je ranější než Svetlana a má také gen Rpv12.
Bohužel jsem neměl čas kastrovat, takže jsem v dalším křížení  květy donora rezistence k padlí opyloval pylem Galahadu. 
V současnosti se snažím vyřazovat křížence, kteří nezískali odolnost k padlí. Na hodnocení odolnosti k plísni je u mne letos špatný rok, plíseň se vyskytuje zatím jen velmi málo. 
V hlavě už mám jedno křížení pro příští rok. Ale jestli bude čas a chuť. 
 
 

[EmhyrVarEmreis]

Díky za informace i užitečný odkaz! Přeji hodně úspěchů v křížení a těším se, že třeba jednou budu mít ve vinohrádku vaši odrůdu. Zvláště je mi sympatické šlechtění na odolnost chorobám.

[Wimpi]

No, klobouk dolů, tohle vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti a času! Trpělivosti při kastraci a opylení, včetně mikrochirurgicky šikovných rukou. A pak další trpělivosti a spoóóóusty času při dopěstování opylené rostliny, výsevu semen, péči o semenáče, péči o vzrostlé rostliny a při následné postupné selekci. S výsledkem velmi nejistým. A to nemluvím o potřebě velké výsadbové plochy, kterou toto snažení bezpochyby vyžaduje.   

[Radovan]

Ďakujem za odkaz. Šľachtenie je zaujímavá, tvorivá práca. Predpokladám že to čoskoro viacerí fóristi skúsia  .
  
Jeden zaujímavý šľachtiteľský program sa udial v Slovensko-Moravskej spolupráci. Ondrej Korpás ml. ho robil na Záhradnickej fakulte Mendelu v Lednici. Krížil bezsemenné odrody (otec aj matka), kríženie robil doma v Rúbani. V Lednici použil metódu záchrany embrya in vitro. Teda stenospermokarpické semeno, ktoré je normálne neklíčivé, sa in vitro dá zachrániť. V potomstve je vysoký podiel bezsemenných jedincov. Selekcia semenáčov prebehla opäť v Rúbani. Len škoda že výsledky tejto práce nie sú nejako popularizované, sadenice nie sú v predaji... Dosiahol veľkosť bobúľ tuším 10 - 13 g, pri vysokom stupni bezsemennosti. O nádejných krížencoch boli akurát články v časopise Sady a Vinice.

[Bred_ik]

Ondrovu práci jsem četl a mám ji uloženou. Korpásovi jsou jiná liga než než moje pralesní, oni mají šlechtění révy jako hlavní činnost i poslání. Bohužel v domácích podmínkách nedokážu dál kultivovat opylené semeno in vitro. Samozřejmě procento bezsemennosti je při této metodě vysoké, ale podle mého názoru naprostá většina současných bezsemenných odrůd nemá geny odolnosti k plísni a padlí (výjimkou je Kišmiš Vatkana, který má solidní gen odolnosti k padlí, ale zase pro okrajové oblasti nevhodný). Myslím si, že cestou může být použití Skazky jako otcovské odrůdy, protože i ona má velikost bobulí kolem 10 g a nepatrné rudimenty.
 

[Radovan]

Jj, i väčšina šľachtiteľov na Ukrajine používa klasickú hybridizáciu a selekciu a jaké majú výsledky. Aj každý šľachtiteľ má iný cieľ a inú "cieľovú skupinu" ktorá preferuje nejaké cenné vlastnosti. Trebárs my si ceníme odolnosť odrôd. Na východe vzhľad a veľkosť bobúľ. Veľkoprodukcia zase jednoduchosť pestovania odrody.
Prácu Korpásovcov som uviedol ako povzdych, že aj u nás sa ešte robí šľachtenie. Keďže sme mali šľachtenie marhúľ, broskýň, hrušiek, drobného ovocia (na SK) a všetko to padlo.

[Wimpi]

 Predpokladám že to čoskoro viacerí fóristi skúsia  .
 

Nevím, kolik nadšenců by se chtělo pouštět do standardního "laboratorního" šlechtění. Ale vzít pár semen z nějakého pěkného hroznu nějaké spolehlivé odrůdy, vyset je a čekat, co z toho vzejde, by byla celkem pěkná zábava pro každého nadšence. A možná by z toho mohlo vzejít i nějaké milé překvapení.

[Radovan]

Keď čítam toto naše fórum, myslím že pár takých nadšencov sa tu určite nájde. Ono to nie je zas až tak zložité, skôr prácne a časovo zdĺhavé. Zobrať jedno súkvetie, hoci aj redukovať ho na pár desiatok kvietkov, navliecť izolátor, vykastrovať peľnice a v správnu dobu opeliť. Potom už "len" dopestovať semenáče a dať si prácu so selekciou. Je pravda, že z toho ani nič nemusí byť, ale to je už riziko každej práce.

[petr85]

Jj, i väčšina šľachtiteľov na Ukrajine používa klasickú hybridizáciu a selekciu a jaké majú výsledky. Aj každý šľachtiteľ má iný cieľ a inú "cieľovú skupinu" ktorá preferuje nejaké cenné vlastnosti. Trebárs my si ceníme odolnosť odrôd. Na východe vzhľad a veľkosť bobúľ. Veľkoprodukcia zase jednoduchosť pestovania odrody.



 

Přesně řečeno. Známy neprofi šlechtitel z nedaleké Małopolski zaše šlechtí odrůdy odolné vůči houbám a zároveň velmi rané. 
Ono taky to klasické šlechtění  ve velkých šlechtírnách je taky  doplněné genetickými výzkumy. Odeberou vzorek ze semenáče a vědí jaký bude mít potenciál. Odpadá klasická selekce a zkrátí se čas šlechtění. 
 

[Bred_ik]

Pro případné nadšence ještě popíšu, co dělám se semeny po dozrání hroznů.
Důležité je, aby byla semena zralá, to znamená aby měla hnědou barvu. Semena je nutné zbavit dužniny, která by pravděpodobně plesnivěla. Může se to udělat odrhnutím semen zabalených v látce, také jde semena očistit v puse. Alespoň si u toho pochutnám.
Poté, co jsou semena očištěná, namáčím je do vody, kde se oddělí plavající, lehká a tudíž prázdná semena. Těžká semena nechávám den dva ve vodě. Potom je smíchám s vlhkým pískem, dám do nějaké malé sklenice a uložím na stratifikaci do ledničky. Na jaře je po vytažení z ledničky opět nejméně na 24 hodin namáčím do vody, pak je vysévám do substrátu, podobně jako třeba papriky, potom pikýruju do kontejnerů.

[Bred_ik]

Přesně řečeno. Známy neprofi šlechtitel z nedaleké Małopolski zaše šlechtí odrůdy odolné vůči houbám a zároveň velmi rané. 
Ono taky to klasické šlechtění  ve velkých šlechtírnách je taky  doplněné genetickými výzkumy. Odeberou vzorek ze semenáče a vědí jaký bude mít potenciál. Odpadá klasická selekce a zkrátí se čas šlechtění. 
 

 

Asi máš na mysli analýzu DNA. Ano, bylo by nejjednodušší dál pěstovat jen ty rostliny, které mají požadované geny. Analýza DNA je sice pro mne dosažitelná, ale v tak raném stadiu ji neprovádím. Navíc je ještě mnoho věcí mezi nebem a zemí, takže spoléhám také hodně na svoje oči a zkušenosti.  Asi proto je letos první rok, kdy jsem se nemohl dočkat, až se na semenáčích objeví padlí a mohl jsem zahájit negativní selekci.

[Bred_ik]

Překvapila mě ranost jednoho z kříženců Svetlana x Zlata. Na rozdíl od obou rodičů je již sladký. Navíc je to bezsemenný kříženec, můj odhad je 2-3. kategorie bezsemennosti. Hmotnost bobulí je podobná jako u otce, Zlaty, to znamená 3 g.

 

 Pro srovnání řez bobulí Zlaty, která bývá hodnocena jako II. třída bezsemennosti.

 
 

[Lubo]

Překvapila mě ranost jednoho z kříženců Svetlana x Zlata. Na rozdíl od obou rodičů je již sladký. Navíc je to bezsemenný kříženec, můj odhad je 2-3. kategorie bezsemennosti. Hmotnost bobulí je podobná jako u otce, Zlaty, to znamená 3 g.ČB 075.jpg
 ČB 074.jpg
 Pro srovnání řez bobulí Zlaty, která bývá hodnocena jako II. třída bezsemennosti.

Pán Kotrle, na šľachtenie sa necítim dosť odborne zdatný, keby ste však potrebovali overiť, ako sa správa Vaša odroda v inom regióne, som k dispozícii  aj so svojou záhradkou. 

[Bred_ik]

Jen trošku na navnadění sem dávám fotku listů nových kříženců odolných k padlí i plísni. Bobule zatím nejsou moc velké, max kolem 5 g.

 

[Lubo]

Jen trošku na navnadění sem dávám fotku listů nových kříženců odolných k padlí i plísni. Bobule zatím nejsou moc velké, max kolem 5 g.II.14 bobule 020.jpgIV.06. list 006.jpg

Ivo, držím palce, u mňa po návšteve, sa spustila pernospórová kalamita. Chuť bobuliek je zatiaľ aká?

[Dzordzik]

Některé z kříženců mají, pokud jde o chuť, dle mého názoru, potenciál. Je to ale začátek dlouhé cesty.
 

[Bred_ik]

Chuť je u těch lepších harmonická, dobrá. Ty, které nebudou chutnat, půjdou po žních k Turkovi.

[Lubo]

Ďakujem Ivo, Jirko

[dayofvictory]

Možná trapná otázka, ale jak se šlechtí bezsemenné odrůdy? To se prostě zkříží odrůdy, které mají tendenci mít méně semen nebo jejichž semena nedozrávají dobře, pak doufáme, že nějaká semena naopak dozrají ale současně semenáče z nich budou mít ještě horší vlastnost produkovat semena? Jen jsem si uvědomil, že vlastně nevím, jak vznikly bezsemenné odrůdy. Náhodná mutace? Nebo cílené šlechtění?

[Radovan]

Väčšinou tak, že matečná semenná odroda sa opelí bezsemennou otcovskou odrodou. Zo vzniknutých semien môže vyrásť rastlina, ktorá dáva bezsemenné plody. Z množstva jedincov v potomstve sa hľadajú tie bezsemenné. Predpokladám, že bezsemennosť má polygénový základ, teda nie je to úplne ľahké.
Okrem toho sa používa aj záchrana embrya bezsemenných odrôd in vitro (napr. Korpás ml.). Teda rudiment bezsemennej odrody nie je schopný klíčenia v normálnych podmienkach, ale v laboratórnych na živnom substráte áno. Takto je percento bezsemenného potomstva výrazne vyššie.
Okrem toho by som sa nedivil, že sa používajú aj GMO technológie v krajinách, kde je to povolené.
 
 
 

[Bred_ik]

Bezsemennost podle mého názoru nevznikla cíleným šlechtěním, ale spíše přirozenou mutací.
U révy vinné známe bezsemennost dvojího typu: partenokarpii a stenospermokarpii
Partenokarpické bobule jsou známy u skupiny Korintských odrůd, v bobulích těchto odrůd nejsou semena vůbec, bobule se vyvíjejí bez opylení.
Stenospermokarpie byla popsána u skupiny odrůd Sultanina, kdy bobule vznikají zakrněním již vyvíjejících se semen po opylení, velikostně jsou mezi partenokarpickými a semennými bobulemi. Stenospermokarpické bobule ale obsahují zakrnělá semena, rudimenty. 
Co vím, tak ve šlechtění se používá spíše stenospermokarpie.
Co se týká dědičnosti, tak vývoj (či spíše nevývoj) semen by měl ovlivňovat Seed development inhibitor (Sdl) umístěný na chromozomu  18, který byl zjištěn mimo jiné u odrůdy Autumn Seedless.

[Bred_ik]

Díky Honzovi mám analýzy genů odolnosti u mých kříženců. 
Nejdřív špatná zpráva: velmi nízký výskyt kříženců se "silnými" geny odolnosti k plísni révové Rpv10 a Rpv12. Asi proto, že jsem se soustředil na vybrání jedinců s odolnosti k padlí, ale podcenil jsem odolnost k plísni, která se hůře hodnotí vzhledem k tomu, že gen Run1 (odolnost na padlí) je na stejném chromozomu jako gen Rpv1(odolnost na plíseň).  Účinek tohoto genu je průměrný, ale například v loňském roce jsem plíseň na vybraných novošlechtěních nezaznamenal. 
Lepší zprávou je, že shodou okolností kříženec II.14, který je fotkách výše, má oba geny, jak Rpv10, tak Rpv12, tak odolnost k padlí révovému.  Možná bude vhodnou odrůdou na pergoly, ale nebude to asi nic raného, dozrává u mne v září . Na druhou stranu poslední bobule jsem z něj ochutnal v prosinci.   
U křížení s Galahadem se podařilo vybrat dva materiály, které mají vysokou odolnost k padlí i plísni, ale zatím se nedají moc hodnotit parametry   bobulí a hroznů.
Zajímaví jsou kříženci Svetlana x Zlata, u obou, které jsem nechal otestovat byl zjištěn jak Rpv12 ze Svetlany, tak Rpv10 ze Zlaty, což by mělo znamenat super odolnost k plísni révové. Jeden z nich má ještě Rpv3.  Ale samozřejmě odolnost k padlí bude jako u ostatních dosud pěstovaných odrůd.
Zkrátka jsem na začátku dlouhé cesty. Současně s novošlechtěními jsem si nechal otestovat i dalších několik stolních odrůd a u všech se potvrdil gen Rpv12, takže potencionálně jsou vhodné do křížení, ale ne tak jako Galahad.

[Rony]

podla mna byva rozdiel v odolnosti listov a strapcov. Teda mne sa dlhodobo vidi, ze odolnost bobul voci mucnatke Galahadu, Aladdina je taka nic moc, ale odolnost listov je vyrazne vyssia. Co si o tom myslite mozno aj z pohladu genov ?
Chapem, ze tu ide hlavne o odolnost perene. K tomu sa neviem vyjadrit .
 

[Bred_ik]

U mne je odolnost listů proti padlí špatná i u Galahadu a Aladdina. Nepozoruji, že by byla lepší než u bobulí. Každopádně je důležitá včasná ochrana, napadení se už špatně léčí. Bobule od zaměkání by měly být proti padlí relativně odolné, ovšem pokud už nejsou napadené předtím.
Z hlediska genů bych asi nehledal rozdíl napadení mezi bobulemi a listy nebo révím. Geny jsou přítomné v celé rostlině. 
Například odolné křížence k padlí se mi nejlépe selektovalo podle napadení réví. Na vybraných pak nebylo napadení žádné, ani na listech, ani na bobulích.

[Ondra]

Ahoj, mohli byste tu někdo trochu vice detailně popsat tu stratifikaci? Pan Kotrle tu popsal jeho postup, mě se to minuly rok nepodařilo, rad bych to letos po sezóně opět zkusil. Tedy odběr tmavych semen, vyselektovat ve vodě ty těžké, dát do lednice- na jak dlouho? (Kdy je z lednice vyjmout) a na jakém médiu pokračovat? Mokrá vata? Co dál? Diky.

[Bred_ik]

Semena musejí být vyzrálá, to znamená, že by neměla být zelená. Po očištění od zbytků dužniny by měla ve vodě klesnout ke dnu. Ty, co plavou jsem zkusil nehtem rozpůlit, byla prázdná.
Před stratifikací je namáčím na cca 24 hodin do vody. Potom je smíchám s vlhkým pískem a dám do skleničky a uložím dolů do ledničky. Většinou začínám se stratifikací někdy v říjnu, ale loni jsem poslední hrozny sklízel v prosinci, takže jsem začal stratifikaci také později. Myslím, že 60 dnů by na stratifikaci mělo stačit, ale ani delší neměla u mne na klíčení semen negativní vliv.
Vzhledem k tomu, že mám možnost využít teplý skleník, seju obyčejně začátkem března. Substrát používám stejný jako u řízkovanců révy Klasman TS-3. Teplota by měla být nad 20°C. Obyčejně mám vyseté semenáče v kanceláři na okně. Po vzejití semenáče pikýruji do kontejnerů a dám do skleníku. Na pozemek vysazuji v druhé půlce května. U zhruba poloviny semenáčů jsem druhý rok měl signální hrozny.
 

[Ondra]

Semena musejí být vyzrálá, to znamená, že by neměla být zelená. Po očištění od zbytků dužniny by měla ve vodě klesnout ke dnu. Ty, co plavou jsem zkusil nehtem rozpůlit, byla prázdná.
Před stratifikací je namáčím na cca 24 hodin do vody. Potom je smíchám s vlhkým pískem a dám do skleničky a uložím dolů do ledničky. Většinou začínám se stratifikací někdy v říjnu, ale loni jsem poslední hrozny sklízel v prosinci, takže jsem začal stratifikaci také později. Myslím, že 60 dnů by na stratifikaci mělo stačit, ale ani delší neměla u mne na klíčení semen negativní vliv.
Vzhledem k tomu, že mám možnost využít teplý skleník, seju obyčejně začátkem března. Substrát používám stejný jako u řízkovanců révy Klasman TS-3. Teplota by měla být nad 20°C. Obyčejně mám vyseté semenáče v kanceláři na okně. Po vzejití semenáče pikýruji do kontejnerů a dám do skleníku. Na pozemek vysazuji v druhé půlce května. U zhruba poloviny semenáčů jsem druhý rok měl signální hrozny.
 


 

Moc Vám děkuji za doplňující info. Mě nejvíce zajimá pravě ten přechod z té ledničky. Tedy vyjmete semena ze skleničky s pískem a jak postupujete dál? Použijete vlhčenou vatu a dáte na parapet za okno nebo rovnou do hliny (nebo substratu)? Pokud do hliny, tak semena jen položíte na hlínu nebo zasypete? Ps: jak hluboko do ní semena "vmáčknete"? 
 

[Bred_ik]

Ještě jsem trochu zapátral v hlubinách internetu a v jedné čínské práci zjistili toto:

Semena euroasijských a východoasijských druhů byla více mělce dormantní, zatímco semena amerických druhů byla více hluboce dormantní;
hybridy byly více mělce dormantní než jejich rodiče. U euroasijských a východoasijských druhů a jejich hybridů (euroasijských hybridů) studená stratifikace při 5 ºC a stratifikace s proměnlivou teplotou (tj. 20 ºC (14 h)/10 ºC (10 h) a 30 ºC (14 h)/20 ºC (10 h)) po dobu 2 měsíců účinně nebo částečně zrušila dormanci jejich semen; u amerických druhů a evropských a amerických hybridů však bylo pro zrušení dormance třeba prodloužit pouze studenou stratifikaci při 5 ºC a dobu stratifikace na 6 měsíců, zatímco stratifikace s proměnlivou teplotou nebyla u amerických druhů a evropských a amerických hybridů účinná. U amerických a evropských hybridů však byla ke zrušení dormance schopna pouze studená stratifikace při 5 ºC s dobou stratifikace prodlouženou na 6 měsíců, zatímco ani stratifikace s proměnlivou teplotou, ani teplá stratifikace při 25 ºC nebyly schopny dormanci zrušit. 

Takže stratifikovat raději delší dobu, pokud možno 6 měsíců!

Semena vyjmu z ledničky, opět je na cca 24 hodin namočím do vody a seju přibližně 2 cm hluboko. Určitě je nenechávat na povrchu a určitě je nedávat na vatu. 

 

[Ondra]

....U amerických a evropských hybridů však byla ke zrušení dormance schopna pouze studená stratifikace při 5 ºC s dobou stratifikace prodlouženou na 6 měsíců, zatímco ani stratifikace s proměnlivou teplotou, ani teplá stratifikace při 25 ºC nebyly schopny dormanci zrušit. 

Takže stratifikovat raději delší dobu, pokud možno 6 měsíců!

Semena vyjmu z ledničky, opět je na cca 24 hodin namočím do vody a seju přibližně 2 cm hluboko. Určitě je nenechávat na povrchu a určitě je nedávat na vatu. 

 
 

Tady jsem asi nalezl kamen úrazu u mého pokusu. Nedostatečná délka stratifikace. Vytahl jsem to už v únoru. 
 

[Bred_ik]

Letos jsem sel dvě potomstva. Semena vypadala stejně. Při stejné době stratifikace jedno klíčilo perfektně, u druhého vzešlo 7 rostlin. Také to přikládám příliš krátké době. 

[Ondra]

Chtěl bych se zeptat jestě na jednu věc. Existuje soupis odrůd, kde je ženský typ květu? Ideálně zde na fóru pěstované. Já mám zatím jen Talisman. Jde mi o snadnost opylení. Diky
 

[Ondra]

Našel jsem toto: (ale to je moc obsáhlé) 

https://www.vivc.de/index.php?per-page= ... rotyps%5D=
 

[Bred_ik]

Na vivc.de nebudou moc stolní odrůdy.
Co si pamatuju, tak by s ženským typem měly být 
Albina
Jubilej chersonskog "Dačnika"
Krasavčik
Krasotka
Liepajas Agra
Liepajas Dzintars
Nezavisimost
Pamjati nebesnoj sotni
Sejanec prodjusera
Svetlana (I-8-7-9)
Talisman
Veronika
Viktoria
Vostorg krasnyj

Na vinograd.info je seznam s odkazy tady:
https://vinograd.info/tag/fzht.html
 

[Ondra]

Na vivc.de nebudou moc stolní odrůdy.
Co si pamatuju, tak by s ženským typem měly být 
Albina
Jubilej chersonskog "Dačnika"
Krasavčik
Krasotka
Liepajas Agra
Liepajas Dzintars
Nezavisimost
Pamjati nebesnoj sotni
Sejanec prodjusera
Svetlana (I-8-7-9)
Talisman
Veronika
Viktoria
Vostorg krasnyj

Na vinograd.info je seznam s odkazy tady:
https://vinograd.info/tag/fzht.html
 

 

Ok. Díky. Ps: Co Polonez 50? Ten pry taky ma samičí květ.


https://www.agrocentrum.sk/vinicove-sad ... -kont--2l/

[Marek1970]

Co Polonez 50? Ten pry taky ma samičí květ.
 

Má, Polonez 50 je uvedený aj v tom zozname na vinograd.info na ktorý sem Ivo dával odkaz v citovanom príspevku, je na strane 10. Treba kliknúť a prelistovať celý zoznam ak ťa to zaujíma.
To že má niektorá odroda samičí kvet, to ešte neznamená, že ma zmysel sa ňou zaoberať ako rodičovskou odrodou. 

[Ondra]

Má, Polonez 50 je uvedený aj v tom zozname na vinograd.info na ktorý sem Ivo dával odkaz v citovanom príspevku, je na strane 10. Treba kliknúť a prelistovať celý zoznam ak ťa to zaujíma.
To že má niektorá odroda samičí kvet, to ešte neznamená, že ma zmysel sa ňou zaoberať ako rodičovskou odrodou. 


 

No právě, když není dostatek informací, je to pokus/omyl. Jinak na tom vivc se dá najít i zajimavý kousky. Napřiklad bych rád znal info k révě, co je na Slovensku- Hera. 

https://www.vivc.de/index.php?r=passpor ... rotyps%5D=
 

[Bred_ik]

Na Polonez 50 jsem zapomněl, protože s ním nemám osobní zkušenost, vysadil jsem ho teprve letos.
Výběr odrůdy na křížení záleží na tom, co chce šlechtitel od křížence získat. Sám jsem použil z výše zmíněných odrůd s ženským typem květu Svetlanu a Pamjati nebesnoj sotni, protože mají vysokou odolnost k plísni révové (gen Rpv12). V současnosti už mám svoje vlastní šlechtitelské materiály s ženským typem květu s vysokou odolností k padlí, bohužel v nich není ani jeden ze "silných" genů na plíseň, to by se křížilo lépe.  

O slovenské odrůdě Hera nevím nic a z hlediska odolností je pro mne nezajímavá, paní Pospíšilová na odolnost nekřížila, spíš na kvalitu. 
 
 
 

[Ondra]

Na Polonez 50 jsem zapomněl, protože s ním nemám osobní zkušenost, vysadil jsem ho teprve letos.
Výběr odrůdy na křížení záleží na tom, co chce šlechtitel od křížence získat. Sám jsem použil z výše zmíněných odrůd s ženským typem květu Svetlanu a Pamjati nebesnoj sotni, protože mají vysokou odolnost k plísni révové (gen Rpv12). V současnosti už mám svoje vlastní šlechtitelské materiály s ženským typem květu s vysokou odolností k padlí, bohužel v nich není ani jeden ze "silných" genů na plíseň, to by se křížilo lépe.  

O slovenské odrůdě Hera nevím nic a z hlediska odolností je pro mne nezajímavá, paní Pospíšilová na odolnost nekřížila, spíš na kvalitu.
 

Jestli budete mit v planu opět v plné zralosti degustačku Vašich odrůd, rad se zastavim a pořesil bych to osobně.

[Bred_ik]

Nevím, jestli budu letos nějakou organizovanou degustaci pořádat. Důvodem je hlavně to, že po jarním mrazíku není stav vinohradu optimální. Některé odrůdy plodí, jiné jsou opožděné, další neplodí. Zkrátka rok bude nevypovídající. Ale návštěvám se nebráním, navíc to ke mně nemáte daleko.

[Dzordzik]

Kdo má letos vinohrad v optimálním stavu a beze škod na úrodě? Bude to naopak velmi vypovídající o tom jak se v dané poloze odrůdy s nepřízní počasí vyrovnaly.

[Ondra]

....Sám jsem použil z výše zmíněných odrůd s ženským typem květu Svetlanu a Pamjati nebesnoj sotni, protože mají vysokou odolnost k plísni révové (gen Rpv12). V současnosti už mám svoje vlastní šlechtitelské materiály s ženským typem květu s vysokou odolností k padlí, bohužel v nich není ani jeden ze "silných" genů na plíseň, to by se křížilo lépe.  

O slovenské odrůdě Hera nevím nic a z hlediska odolností je pro mne nezajímavá, paní Pospíšilová na odolnost nekřížila, spíš na kvalitu. 
 
 
 
 

A co ten Talisman? Ten mě napadl jako první volba. Pokud vim, tak by měl mít také geny na plísně. 
viz: 
Odolnost k chorobám: Odrůda Talisman je odolná k plísní révové (geny Rpv12 a Rpv3) i šedé plísni, méně je odolná k padlí révovému, proto se doporučuje chemické ošetření proti padlí před a po odkvětu.
 
 

[Marek1970]

Talizman určite patrí medzi top odrody používané na "východe" pri šľachtení a je v rodokmeni obrovského množstva aj na tomto fóre uvedených odrôd.