nadejne novinky

[petr85]

Zvyk je železná košile. 
Když se naučíš hospodařit jak hospodaříś, tak asi moc nemáš zájem to nějak měnit. Když stříkáš 30let, tak stříkat budeš. Vyměniš jen odrůdu, na kterou klesl zájem, za tu, na kterou zájem je a těšíš se,že to koupí. Nemyslím,že rezistence pro šlechtitele je prioritou. Ono ta rezistence je důležitější pro nás, hobby pěstitele. 
Ohledně té rezistence nedá se vypěstovat kompletně rezistenční odrůdu. Genetika je genetika. 

[Dzordzik]

No vidíš a přesto se na zemi objevily přirozeným vývojem organismy, které prakticky netrpí nemocemi a přežijí pro nás nepředstavitelné životní podmínky. Genetika je genetika?

[Lubo]

Sinice, potkany a žraloky 
 

[milosduris]

Sinice, potkany a žraloky 
 

Zabudol si na najodolnejší organizmus: 
Homo-Blbec 
 
 

[Dzordzik]

Sinice, potkany a žraloky 
 

Zapoměl si na želvušky Ona si příroda umí poradit a když ne, poradíme jí my. Pokud si to sami nezakážeme.

[Lubo]

... veru, až sa hanbím, že som na tak zaujímavého tvora ako je korytnačka, zabudol. Súhlasím, keď budeme prírodu počúvať,  spolu to dokážeme 
 

[Dzordzik]

Já neměl na mysli želvu ale zelvušku.

[Lubo]

... tak, to nepoznám, musím ísť na Google 
 

[dayofvictory]

Tomu bych rozuměl, ale jak chceš udělat produkt, na kterém vyděláš, pokud nebude odolný chorobám a musíš ho x krát za rok stříkat, tj. traktory, postřiky, lidé atd atd. Už jenom tím, že by ti odpadly postřiky ušetříš obrovské peníze a buď o to víc vyděláš, nebo můžeš o to víc zlevnit, aniž bys byl v mínusu. Navíc si nebudeš chemií zasírat vlastní pozemky. Navíc tlak na pěstování bez chemie bude už jenom růst, ne se snižovat, tak proč šlechtit neodolné odrůdy? Oni řeší, že musí při vysazení vinice platit poplatky autorům odrůd, ale to, že je pak desetiletí budou msuet stříkat x krát za rok najednou nevadí?
 

No ono to sice vypadá strašně, ale když jsem viděl reálný rozpis nákladů na hektar tak tam položky postřiků byly marginální a to včetně práce. Navíc, když systémově stříkneš, tak máš klid a nemusíš na to koukat každý dva dny jako my.

A navíc buďme realisté, lidé sice tvrdí, že o bio mají zájem, ale u většiny je to jen proklamace. Nakonec stejně rozhodne cena a to, na co jsou zvyklí. To je jak se vším, my víme co je správné, ale realita je mnohdy jiná. My zde máme přesně jeden bio statek na zeleninu a okolo aglomeraci cca 30 000 lidí. Velmi dobře znám majitelku a chodím tam pomáhat, reálných zákazníků je do 500 (ti, co nakupují celosezonně a pravidelně), takže nějakých 1,5%. Ale v průzkumech vždy vyjde, že o bio má zájem 50% lidí a pravidelně nakupuje 40% :D A tak je to se vším.
 

[Dzordzik]

Rozumím, jenže on je velký rozdíl pěstovat bio něco, co se normálně musí fest stříkat, nebo pěstovat bio něco, co díky genetické odolnsoti stříkat nemusíš. Pak to může být nejen bio, ale taky levnější. Vím, teorie je krásná věc a košatý je strom života, jsou tady i jiné hrozby než plíseň a padlí, třeba hmyz atd, ale v zásadě by to mělo platit. I vinaři se snaží přeorientovat na PIWI odrůdy a pokud se objeví kvalitní odrůdy, které budou reálěn odolné proti plísni a padlí, tak po nich skočí. Nikoho nebaví lítat po vinohradu s postřikovačem, i kdyby měl být vezený na traktoru, platit každý rok x postřiků, sledovat počasí a doufat, že zasáhnu včas, nebo stříkat jak najatý, protože stříkají preventivně ...

[Lubo]

Rozumím, jenže on je velký rozdíl pěstovat bio něco, co se normálně musí fest stříkat, nebo pěstovat bio něco, co díky genetické odolnsoti stříkat nemusíš. Pak to může být nejen bio, ale taky levnější. Vím, teorie je krásná věc a košatý je strom života, jsou tady i jiné hrozby než plíseň a padlí, třeba hmyz atd, ale v zásadě by to mělo platit. I vinaři se snaží přeorientovat na PIWI odrůdy a pokud se objeví kvalitní odrůdy, které budou reálěn odolné proti plísni a padlí, tak po nich skočí. Nikoho nebaví lítat po vinohradu s postřikovačem, i kdyby měl být vezený na traktoru, platit každý rok x postřiků, sledovat počasí a doufat, že zasáhnu včas, nebo stříkat jak najatý, protože stříkají preventivně ...
 

Jirko, ale aj huby sa vyvíjajú, majú svoje kmene. To čo vyšľachtíš, klasickým postupom dnes, nemusí byť  účinné zajtra, patogény zmutujú a prerazia Ti to.

[Dzordzik]

To je pravda, ale právě proto se cíleně šlechtí odrůdy tak, aby měly pokud možno víc genů odolnosti, aby ta ochrana byla silnější a odolnější proti proražení. A protože jsou odrůdy, které se ve volné pírodě dokázaly prosadit, nikdo je nikdy nestříkal a přitom chorobami netrpí, je šance tyto geny cíleně přenést do nových odrůd a vhodnou kombinací tu odolnost proti přírodě ještě posílit. Já jsem v tomto opatrný optimista a za mě klidně obětuji velké bobule, pokud nová odrůda bude mít dobrou chuť a bobule nad 6g, tak jsem s tím naprosto v pohodě. Nepotřebuju nutně pěstovat 20g bobule, odolnost chorobám je pro mě podstatná výhoda. A že jsou odrůdy s odolností i dobrou chutí, to už jsem si ověřil na vlastní hubometr a nejen na můj. Kubíkovi třeba jedna z těchto odolných odrůd chutná po Dubljanském úplně nejvíc a to má pusu rozežranou odrůdami jako je Cimus a desítkami dalších. Jak říkám, já jsem v tomto optimista. O tom že brzy bude odolná, chutná a ještě bezsemenná odrůda, tam už jsem optimistický méně, ale to dokážu přežít.

[Lubo]

To áno, už pani Pospíšilová hľadala pri Dunaji, divoké formy odolného viniča. Veď aj ruské resp. sovietske, šľachtenie malo za cieľ lepšiu odolnosť  a mrazuvzdornosť. Len ustálenie chuti, odolnosti a mrazuvzdornosti, skorosti + konzistencia dužiny a odolnosti proti praskaniu.....je zložité 

[Radovan]

Pani Dorota šľachtila na kvalitu, nespŕchavosť atď. Pri stolových odrodách na kvalitu a aj bezsemennosť. Odolnosť v jej šľachtení veľmi nehrala roľu.
V začiatkoch mala rozbehnuté aj šľachtenie interšpecifických odrôd. Po II. sv. vojne sa vo Francúzsku vo veľkom likvidovali samorodáky, ako akcia na pozdvihnutie francúzskeho vinohradníctva. Podľa tohto vzoru aj celé jej šľachtenie interšpecifických odrôd skončilo na smetisku dejín. Pani Pospíšilová sa výrazne zamerala na kvalitu. Netuším, či sa tak rozhodla sama, alebo to bolo nariadenie nejakého vtedajšieho potentáta. Celý život sa venovala len Vitis vinifera. Nebyť toho, určite by sme tu mali podobné odrody ako Regent, Solaris, Bianca, Kraseň, Souvinier gris...
V závere sa venovala aj divokému, lesnému viniču, ale zase V. vinifera, v lužných lesoch na Slovensku.