Oreve.cz - fórum pro pěstitele Révy vinné

S většinou problémů si dokáži poradit ale zde si nejsem jist.

V mých trochu extravagantních podmínkách to mají sazenice těžké hlavně první rok, obzvláště kvůli suchu, tahat vodu na zádech 500 m do kopce nehodlám, odrůdy, které to první rok nedají vůbec rovnou selektuji jako pro moje podmínky nevhodné.
U cca 50 % sazenic se mi první rok nepodaří zapěstovat pořádný kmínek. Dejme tomu, že teď tam mám cca 10 sazenic, kde mám dobře vyzrálých max. 30 - 40 cm. Ve spoustě knih, v internetových rádcích doporučují v tomto případě ušmiknout výhon co nejníže, aby se kmínek zapěstoval znovu a naráz z důvodu dobrého napojení pletiv.

Já jsem ale doposud postupoval opačně. Vybral jsem co nejvyšší a nejsilnější očko a pokračoval kmínek z něho. 

V mém laickém pohledu nevidím rozdíl mezi tím, jestli se pletiva napojí co nejníž nebo co nejvýš, jedno napojení tam bude tak jako tak, stejně tak jako jedna řezná rána. Navíc pokračovat z horního očka mi přijde pro révu jaksi přirozenější a přírodnější.

Jak postupujete Vy?

Sazenice jsou štěpované nebo pravokořené, mošťáky nebo stoláky?

Dělám to stejně jako Vy, v napojení pletiv ve vyšší pozici na kmínku nevidím problém. Po zesílení kmínku tato původní napojení beztak zcela vymizí. Jedinou výhodu zastřižení budoucího kmínku těsně u země (na dvě očka) spatřuji v tom, že takový letorost roste rychleji a má delší internodia, takže je rovnější a v dalším roce je na něm méně rašících pupenů. Ale jak jsem uvedl, v budoucnu se to samo srovná. Oproti zastřižení kmínku těsně nad zemí u mne stojí argument a obava z jarních mrazejků, které jsou u země největší. Proto si chráním horní pupeny.
 

Mám stejný problém jako dayofvictory, tahat vodu se mi sice nechce, ale i tak ji tahám. I tak ale první rok většinou dopadnu tak, že u cca 15-20% sazenic kmínek nevypěstuju v plné délce. Kopec je extrémně suchý a hodně ofukovaný větrem.  Pomáhám si mulčováním, to opravdu pomáhá udržet vláhu, jinak myslím, že by ten poměr byl ještě horší.

Dělám to stejně jako Wimpi a ze stejného důvodu. Snažím se mít kmínky co nejrovnější a na nich co nejméně ran a řezů nebo vylamování.

dayofvictory píše: ↑

29 bře 2020, 11:54

Ve spoustě knih, v internetových rádcích doporučují v tomto případě ušmiknout výhon co nejníže, aby se kmínek zapěstoval znovu a naráz z důvodu dobrého napojení pletiv.
 

Já mošťáky nepěstuji, a štěpované stoláky by se daly na prstech jedné ruky spočítat. Takový krátký řez se provádí tady ve vinohradech, kde jsou v řadě všechny odrůdy stejné, stejně velké, v mnoha případech i strojně vysazované a obhospodařovávané. V tomto případě je uniformita vyžadována už i vzhledem k "profesionalitě" gastarbajtrů, kteří jsou ve vinohradech nasazováni. Knihy a internetoví rádci se v drtivé většině věnují právě štěpovaným mošťákům.

Tak jak píše Wimpi, i já u toho přemýšlím a řežu podle toho, jak letorosty vyzrávají a s napojováním pletiv nikdy problémy nebyly. I nyní mám spoustu mladých hlaviček, u kterých réví nevyzrálo a budu muset začít zespod, v některých případech i ze země (výhoda pravokořených sazenic). U těch co vyzrály třebas na dva metry, zastřihnu a již vyváži tažeň do vodorovné polohy na potřebný počet oček, budoucí kmínek pak průběžně čistím od mladých výhonků. Mou snahou je rychlé dosažení první signální úrody, abych případně mohl odrůdu nahradit jinou.
 

Mirek píše: ↑

29 bře 2020, 12:15

Sazenice jsou štěpované nebo pravokořené, mošťáky nebo stoláky?

 

Pěstuji ze 100% pravokořené, cca 75% hlav bezsemenné stoláky, z 25% na mošt ale vzhledem k lokalitě pěstování u mě přichází v úvahu pouze Solaris, ten jediný dokáže na severu nabrat cukry a dozrát včas. Ale je možné, že časem objevím další podobnou odrůdu i na mošt, každý rok se jich objevuje spousta, jen není kapacita všechny otestovat, zda by u mě šly.

Děkuji všem za odpovědi, taky jsem to dělal jako Vy, pomocí zdravého rozumu, ale znáte to, když už si asi podesáté přečtete, že to děláte špatně, tak Vás to nahlodá.

Ti, co píší ty knížky, tomu určitě rozumí, ale nepředpokládám, že mají vysazeno dvacet odrůd v jedné řadě, kde roste každá jinak. 
  Přeji hodně zdaru.

Pestujem kmienky rôznym spôsobom od jedného do troch rokov.S nadpojením nikdy nebol problém a po zapestovaní sa prakticky vizuálne rozdiely stratia. Vždy sa riadim silou rastu sadenice a podľa toho dostáva čas na formovanie kmienka. Pri rôznych odrodách s individuálnymi vlastnosťami štandardizovať rez je dosť nešťastné(píše aj Mirek).Pri pestovaní kmienka sú pre mňa dôležité dve veci-funkčnosť(narastie tam kde treba,je prístupný a je dobrou oporou) a zdravotný stav(bez trhlín,rán a infekcií).Preto keď som nútený pestovať kmienok po etapách vždy po reze ošetrujem rany stromovým balzamom.Ďalšiu vec ktorú si pri pestovaní zabezpečím je záložný čapík tesne nad zemou.Ten cez zimu prihrniem zeminou a slúži mi ako rezerva ak by sa zima veľmi "bláznila",odtiaľ je možnosť vypestovať nový kmienok už za rok.
 

Ahoj kamarádi. Jsem úplný začátečník a mám problém. U dvou sazenic mi v loňském roce (prvním) vyrostly výhony, které jsem vyvazoval. Letos v únoru jsem zastřihl na 2 očka a udělal znovu růvek.Bohužel z čípku mi nic nevyrostlo,ale z roubu ano a má se to čile k světu. Můj dotaz je, zda tento letorost, když vyzraje, můžu použít jako kmínek, nebo musím opět stříhat na 2 očka,aby kmínek vzniknul z dvouletého dřeva? Asi jsem dřevo já, ale pořád to nemůžu pochopit. Omlouvám se za takový dotaz, ale nemám žádné zkušenosti. Odrůda je Nero.Moc děkuji za pomoc.

Dobre to pozri ak to nevyrasta z podnože a určite ano vyvezuj ho a na dlžku budúceho kmienka povylamuv zalistky, aby zostal hladký a bez rán

Pokud výhon vyrašil z roubu a ne z podnože, je to O.K. A pokud výhon bude na podzim dostatečně silný a vyzrálý, nevidím důvod, proč jej znovu zastřihovat na dvě očka. 

Moc děkuji za odpovědi. Myslel jsem, že plodné reví musí vyrůstat z dvouletého dřeva. Teď je mi to jasnější.Díky a ať vám to roste.

Plodné réví jsou zdřevnatělé výhony, které vyrostly z loňského dřeva (= z loňských výhonů). A z pupenů na plodném réví vyrostou v nastávající sezoně zelené letorosty a na nich se  vyvinou hrozny. Réví by správně mělo vyrůst z loňského dřeva, ale tato poučka neplatí strikně, protože mnohé odrůdy normálně plodí i z réví, které vyrostlo ze starého dřeva (staršího, než loňského) a dokonce jsou odrůdy, které dokážou plodit na letorostech, které vyrašily ze záložních oček přímo na starém dřevě (například z tlustého kmínku).
 

Som uplny zaciatocnik v pestovani vinica, tento rok som zacal s jedenastimi korenmi stolovych odrod a rad by som sa spytal, ake su vyhody a nevyhody zapestovania dvoch kmienkov oproti jednemu. Pri prechadzkach vo vinohradoch vidam obe varianty. Vdaka, Martin
 
 

2 nebo více kmínků způsobí to, že máš více starého dřeva, tj. větší množství zásobních látek k dispozici. Tj. teoreticky lepší přezimování, reálně větší síla keře utáhnout větší násadu hroznů a letorostů, v případě omrznutí nebo jiného problému máš víc míst, odkud může keř obrůst ze spících oček. Tolik ve zkratce. Možná mě ještě někdo doplní nebo upřesní.

Rad by som sa spytal, kolko letorastov - kandidatov na buduci kmienok - nechavate na sadenickach. Na jar som zasadil sadenicky a niektore mi pustili jeden, niektore dva vyhony. Rady na webe sa roznia - niekto radi nechat ten perspektivnejsi, niekde som nasiel ponechanie dvoch s tym, ze sa dalsiu jar ponecha silnejsi. Alebo sa strihne znova na dve ocka, ak sa nedopestoval pekny vyhon.
Ako postupujete vy? Vdaka za rady.

Nechávat na sazenici jen jeden zelený letorost, který je určený pro založení budoucího kmínku, je myslím dost riskantní. Co když se ulomí? Tyto letorostíky sazenic, které vyrůstají nízko u země, jsou na vylomení o dost háklivější, než ty, které později vyrůstají z vyšších partií keře. Proto vždy ponechávám letorostů na sazenici více a postupně, jak rostou, je vylamuji. Začnu vylamovat ty nejhorší, nejméně perspektivní. Nakonec zůstane jeden nebo dva nejsilnější a nejlépe postavené. Jsou –li dva, v dalším roce je omezím na jeden finální.

A je tady ještě jedna drobná finta, o které by se dalo zmínit. Když máme poslední dva letorosty s tím, že budeme pěstovat jen jeden kmínek, je vhodné zachovat oba (z důvodu bezpečnosti), ale jeden z nich upřednostnit, tak, aby rostl a sílil rychleji. Toho dosáhneme zaštípnutím toho druhého, který nám dál slouží jako záloha.

PS: Pro ochranu letorostů na sazenicích je vhodné použít plastové chráničky.
 

Nechávám tak jak je dodáno do doby, než vidím, že se sazenice chytla a má velké přírůstky. Až takto rychle roste, vylomím ten druhý výhon (do té doby byl jako záloha, pokud by ten hlavní byl vylomený nebo byl jný problém s růstem), který není tak silný a nechám růst jenom jeden. V dalších letech, pokud chci 2 nebo více kmínků, nechám růst od paty další a dopěstuju si další kmínek. Tak to dělám já.

Měl bych dotaz jak upravit loni vysazený řízek Arni. V únoru jsem jej zastřihl, teď raší z několika oček. Počítám se zapěstováním kmínku cca 40cm a následně s pěstováním dvouramenného kordónu. Které výhony bych měl ponechat a které vylámat? Myslím, že nejlepší bude ponechat jeden - ten nejvyšší. Ty spodnější se mi ale zase zdají vitálnější. Prosím o názor, díky.

Nechal bych ten nejspodnější. Zbytek se dá odstřihnout na jaře příští rok.

Bredik pravdepodobne myslí s redukciou na najspodnejší výhon až na budúci rok.
Ja by som tiež nechal tri spodné, ker lepšie zosilnie. Aj v budúcom roku by som ale nechal viac kmienkov, no to je už debata o inom. Závisí na cieľovom tvare a priestorových možnostiach.
Nie je vhodné nechať len jeden výhon. Príde kocúr, obtrie sa, ulomí a potom pozdě bycha honiti.

Souhlasím s Radovanem. Taky pozvolna přecházím na pěstování s více kmínky.

Poučený radami z viacerých zdrojov, vrátane tohto fóra, som tiež vyskúšal zapestovať na viacerých vlaňajších sadeniciach dva kmienky. Nezdá sa mi, že by boli slabšie. Niektoré som tiež pokusne na zimu prihrnul lístím a po odoznení jarných mrazov odhrabal. Výsledný efekt bol, že rašia lepšie ako tie, ktoré boli ponechané vonku. 
Tiež sa mi stalo, že mi v zime domáci miláčikovia ulomili jeden z dvoch kmienkov mladého kríčka. Vtedy som si gratuloval, že ostal ešte druhý. Ak by som ponechal len jeden, stratil by som celé vegetačné obdobie.
 
 

Jeden malý tip. Stáva sa, že sadenica po zostrihnutí na pár očiek začne silno tlačiť vodu. Voda steká dolu a môže dôjsť k vymoknutiu očiek. V minulosti som tak prišiel o pár sadeníc. Nie všetky odrody to robia, no ak mám takú, nad posledným očkom uviažem malú handričku. Voda sa nasiakuje do nej a priebežne sa odparuje, nedôjde k vymoknutiu očiek. Sadenica na foto pôjde čochvíľu do zeme.

Radovan píše: ↑

05 kvě 2022, 09:00

Jeden malý tip. Stáva sa, že sadenica po zostrihnutí na pár očiek začne silno tlačiť vodu. Voda steká dolu a môže dôjsť k vymoknutiu očiek. V minulosti som tak prišiel o pár sadeníc. Nie všetky odrody to robia, no ak mám takú, nad posledným očkom uviažem malú handričku. Voda sa nasiakuje do nej a priebežne sa odparuje, nedôjde k vymoknutiu očiek. Sadenica na foto pôjde čochvíľu do zeme.
 

Ano, dělám to podobně a můžu doporučit!
 

To je fajn poznatok. Ja som tento problém doteraz riešil tak, že po začatí slzenia som drevo ohol a vyviazal do oblúka, aby z neho voda kvapkala na zem. To sa samozrejme nedá pri veľmi krátkych kmienkoch, takže dobrá rada, vďaka! 

Díky za rady a názory, ještě chvíli počkám a pak ponechám 2 nejspodnější výhony, to by mělo stačit i jako rezerva.

Redukujem na definitívny počet letorastov až keď sa mladé letorasty dajú priviazať ku kolíku (pri dĺžke nejakých 20 cm). Dovtedy si nechám aspoň jeden navyše.
Ono je to zákon schválnosti, že niečo vylomí práve ten najkrajší letorast. Buď to nejaký silný lejak, vietor, krúpy, alebo ten kocúr či pes.

U mě si ho typicky vylomím já sám právě při tom vyvazování.

Radovan píše: ↑

05 kvě 2022, 17:35

Redukujem na definitívny počet letorastov až keď sa mladé letorasty dajú priviazať ku kolíku (pri dĺžke nejakých 20 cm). Dovtedy si nechám aspoň jeden navyše.
Ono je to zákon schválnosti, že niečo vylomí práve ten najkrajší letorast. Buď to nejaký silný lejak, vietor, krúpy, alebo ten kocúr či pes.

To je docela rozumné, udělám to taky tak. U nás to někdy vylomí vítr, když jsou silné poryvy.

Ahoj,
jsem zde nový a jsem začátečník v pěstování vinné révy (jen pro účely konzumace hroznů), a chtěl bych se zeptat, jak nejvhodněji upravit nově koupené již mírně vzrostlé sazenice.
Na jaře jsem koupil v zahradnictví  1 rok staré sazenice (Rondo, Leon Millet), které jsou již mírně vzrostlé (cca 40 cm). Tyto sazenice mají např. dva kmínky, nebo dva kmínky, z nichž jeden je samostatný a druhý je po cca 20 cm ještě rozdvojený (takže celkově 3 kmínky - průměr asi 0.5 cm). Sazenice jsou poměrně pěkně (rychle a bujně) rostou. Dokonce se tam objevilo i nějaké květenství. 
1. Mám to co je již zdřevnatělé (2 - 3 kmínky) nechat a formovat z toho tažně nebo můžu jeden kmínek uříznout (asi na jaře) a nechat růst rostlinu jenom s jedním kmínkem? 
2. Mám na sazenicích nyní ponechat květenství (a čekat, jestli z toho budou nějaké plody) nebo to nějak redukovat (když se jedná o rostliny v druhém roce růstu)?
Vinnou révu pěstuji v podhorské oblasti, takže nepočítám s velkou úrodou, ale byl bych potěšen (i trochu překvapen), kdyby mi nějaké hrozny dozrály.
Děkuji.
Vik

Asi by to chtělo fotku, takže jen pár postřehů.
Na radikální řez je pozdě, nechal bych keře co nejlépe růst.

Osobně nevidím rozdíl v pěstování na jeden nebo dva kmínky,  tři už je asi moc.

Kmínek 40 cm je poměrně nízký, asi by měl být narostlý v jednom roce a ne postupně.

Chybí informace, zda to byly sazenice kontejnerované nebo prostokořenné. 

Rondo a Leon Millet mívají menší hrozny i bobule, pokud bude růst bujný, nějakou trošku bych na nich nechal.

Leon má velmi bůjný růst. Kmínek se mi podařilo již v 1 roce po vysazení. Pro zpomalení růstu a zastavení rašení zálistků lepší jsou větší formy. Já svůj vedu GDC (geneva double courtain). Nechávám také všechny květy.

petr85 píše: ↑

25 kvě 2022, 10:06

Leon má velmi bůjný růst. Kmínek se mi podařilo již v 1 roce po vysazení. Pro zpomalení růstu a zastavení rašení zálistků lepší jsou větší formy. Já svůj vedu GDC (geneva double courtain). Nechávám také všechny květy.
 

Děkuji za info. Kdy u tebe dozrávají hrozny na Leon Millet? A v jakých podmíkách je pěstuješ (např. u zdi, jižní strana, v jaké nadmořské výšce ...)? V.

Dozrávání jako jedno z prvních, cca 2-3 dekada srpna,ale klidně může viset i déle beze škody na kvalitě. Dělám z něho šťávu,která má aroma uzené švestky. Víno nedělám. Pěstuji ho v poli. U zdi škoda místa  . Navíc jeho bůjný růst potřebuje fakt hodně místa. 
 

Ahoj, opět jeden dotaz ke kmínku. 
Něco jsem zde četl o dvou, jednom kmínku, přesto bych se chtěl zeptat, jaké jsou (různé) důvody nechávat dva kmínky místo jednoho? A v jakých případech se nedoporučuje nechávat dva kmínky?
Četl jsem, že v místech, kde není příliš „kvalitní“ (úrodná) půda je vhodnější jen jeden kmínek a naopak, tam kde je půda úrodná, tam se může pěstovat vinná réva se dvěma kmínky bez většího vlivu na kvalitu a kvantitu hroznů…  Dále také, že při dvou kmíncích, jeden může sloužit jako záložní při poškození druhého kmínku… 
V mém případě se dotaz spíš vztahuje k první situaci – moc kvalitní půdu zde nemáme (i když jámu pro sazenice jsem vyplnil kvalitní hlínou) a ani klima tu není typicky vhodné pro pěstování v.r. Ale jelikož s pěstováním začínám, tak s tím (jeden v. dva) nemám praktické zkušenosti. 
A dále bych se chtěl zeptat, jestli lze jeden (ze dvou) kmínek uříznout (např. u 5 leté rostliny), když bych měl pocit, že rostlina moc neplodí a nebo když by byl jeden kmínek nějak poškozen. Děkuji. Vik

Začnu od konce. Známý mne poprosil,abych se mu postaral o cca 7letý kéř. Měl v té době kolem 6 kmínků různé délky a síly. Počet kmínků jsme postupně redukoval a tento rok, tzn. 3 rok redukce zůstaly 2 krásné kmínky. 2 kmínky jsem nechal z důvodu způsobu vedení. Možná také,že kdyby jeden umrznul,tak není to tak velká škoda, jako kdyby šel od kořenů. 
 
 

Kmeny slouží révě jako zásobárna mikro a makro živin. Je zbytečné je takto silně redukovat, pokud to nepřekáží vedení, nebo něčemu jinému. Čím víc starého (zdravého) dřeva réva má, tím větší unese násadu.

Chystám sa sem napísať viac keď budem mať viacej času, aké som mal skúsenosti s kmienkami túto zimu. Myslím teraz na rastliny po prvej vegetačnej sezóne. Zatiaľ aspoň v krátkosti - skúšal som experimentovať, lebo som si tiež nebol istý, veľkoplodé odrody majú v génoch popri iných, pozitívnych vlastnostiach, žiaľ asi aj trochu slabšiu odolnosť k mrazom. Týka sa to samozrejme viac mladých sadeníc než starších krov. Každopádne po tejto zime sa budem snažiť na kríčkoch robiť po dva kmienky, z ktorých aspoň jeden (rezervný) budem zahrabávať, ak už nie pod vrstvu hliny, tak aspoň prihrniem lístím. Viacero vlaňajších sadeníc sa mi takto podarilo zachrániť, t.j. prezimoval len ten kmienok, ktorý bol pod kopou lístia, zatiaľčo druhý, aj keď silnejší, vymrzol. Našťastie z väčšiny odrôd som mal aspoň po dve rastliny, takže poučenie nebolo až také drahé. V jednom prípade, čo mi je ľúto, som však takto prišiel o jedinú Šaradu UA. Túto odrodu si rozhodne chcem nanovo zakoreniť, zohnať sa bude dať, akurát som stratil dva roky (tento rok som sa už tešil, že ochutnám signáločku). Uvedené skúsenosti platia pre otvorený terén (záhrada), naopak, pri dome bolo všetko OK (silná akumulácia tepla a sálanie zo steny).
Asi nie zbytočne ukrajinci na zimu zahrabávajú svoje stolové viniče pod zem, mnohé odrody síce majú napísanú mínusovú teplotu, ktorú sú schopné zvládať, ale už som sa stretol aj s názorom, že hlavne v prípade noviniek je táto informácia len odhadom, nie overeným faktom. V každom prípade je tu predpoklad, že po rokoch, keď kmienok zhrubne, bude aj mrazuvzdornosť celej rastliny na vyššej úrovni a nebude potrebné jej ukrývanie na zimu. Veľká zásoba dreva sa však oplatí aj z veľa iných dôvodov, zvýšenie mrazuvzdornosti je len jeden z nich.

Ahoj,chtěl jsem se zase zeptat na něco ohledně zapěstování kmínku. Mám jednu sazenici Rondo s kmínkem cca 50 cm – tuto kontejnerovou sazenici jsem koupil letos na jaře. Na kmínku začaly růst letorosty – na stranách i na vrcholu. Několik letorostů jsem odstřihnul. Na letorostu rostoucím z vrcholu kmínku se, překvapivě, objevilo několik květenství a nyní už bobulí.Chtěl bych se zeptat, jestli mám nechat u takto mladé rostliny (letos dvouleté) tento vrcholový letorost normálně růst (aby se prodlužoval a sílil) nebo ho mám nahoře zkrátit, pokud chci aby mi nějaké bobule (např. 1 hrozen) dozrály? 
Děkuji.
Vik

Na zakrátenie letorastu je ešte hodne času. Úplne stačí v strede augusta, alebo skôr ak dosiahne výšku 2 - 3 m. Na dvojročnom viniči - posadenom teraz na jar - by som nechal maximálne pár bobuliek, iba nejaké bočné krídelko. Tak aby zrelý strapec nepresiahol 100 g. Inak sa môže sadenica "seknúť".