Jaké vybrat odrůdy?

[Dzordzik]

Sem můžete pokládat dotazy a prosby o radu s výběrem odrůdy Révy vhodné pro vaše podmínky.

[andrejZA]

Zdravim vsetkych pestovatelov revy.
Chcel by som sa poradit pred novou sezonou ohladom vyberu odrod pre potreby beznej konzumacie - 5-clennej rodiny. Uvazujem nad doplnenim niekolkych korenov, ktore mam uz zapestovane, vsetko stolove hrozna. Expozicia bude pri rodinnom dome z JV strany (asi 1,5m od steny). Miesto by som mal este asi tak na 4-5 stromcekov.
Z toho mala, co uz zarodili, sa mi zatial osvedcil (prosperita rastliny a chut ovocia) Ajvaz, ostatne existujuce mam v plane prestepit. Tie su ale dalej na ciastocne otvorenom priestranstve. Nieco nove mam vysadene z minuleho roka.

Moja predstava by bola taka, aby skladba druhov umoznila oberat hrozno pocas co najdlhsieho obdobia, teda od ultra ranych po stredne skore (neskorsie ako 120-dnove v mojej lokalite severneho Slovenska  ani nejdem riskovat).
Zaroven by som mal rad pestrost, t.j. z kazdej farby, pokial mozno aj odlisne chutove tony ci nejake ine typicke vlastnosti odrod. Priznam sa, ze v minulom roku som sa stal velkym privrzencom muskatovej chuti, takze tato prichut by bola vo vacsine odrod velke plus. 
Dolezita je pre mna aj rezistentnost na hubove ochorenia. Predsa len poloha je uz viac okrajovou lokalitou a umiestnenie je v kotline. kde byvaju rano hmly. 
Tlak chorob podla mojich skusenosti nebol zatial extremny, aspon co do porovnanmia so skusenostami inych, minuly rok som robil tri postreky a v auguste olamal napadnute listy v dolnej casti krikov. 

Zatial som uvazoval o niekolkych odrodach: 
Atos (ultra rana, no ten som po niektorych nepriaznivych komentaroch na margo chutovych kvalit vylucil)
Namiesto neho by som rad niektoru z ultraskorych tmavych: Katalonia, Rembo, trocha uvazujem aj o Sarade UA. ziadna z nich vsak nema v popise vyraznejsi muskat.
Potom som skoro na 100% presvedceny o bielych muskatovych odrodach ako: Valjok (N.1), Chrust (hlavne tym ze je najskorsia), ciastocne este uvazujem o tychto: Garold, Heliodor, Tajna Monacha. U Heliodora si nie som isty s odolnostou, ci to v mojich podmienkach da, Tajna Monacha sa zasa skoro nikde neda zohnat. Ale nateraz by mi naozaj stacili zo dve skore rane. 

Pri ruzovych a cervenych som mierne upustil od prisneho kriteria rezistencie, velmi ma zaujal Veles (ultra rany, dokonca este aj muskat). Tam by som to mozno riskol aj s nizsou odolnostou. Podobne ma podla informacii z webu zaujal aj Dubovskij Rozovyj a Bohema. 
Mal som este v sirsom vybere aj Galachad, no ten som po rozporuplnych skusenostiach viacerych vinarov s vadnutim strapcov vylucil, navyse mam uz zasadeny kricek Beloje Cudo, ktore je porovnatelne.Tiez som este uvazoval na Alexou, ale problem je neskorsie zrenie. Neviem ci by to u mna stihla. Premyslal som este aj nad Skazkou, ale zda sa mi tiez pomerne neskora.

Toto je zatial niekolko odrod, nad ktorymi najviac rozmyslam, ale nemam s nimi ziadne pestovatelske skusenosti. Kedze teoria je jedna vec a prax druha, preto prosim o informacie, ak ste nejake z tychto odrod pestovali, ci sa vam osvedcili, pripadne co by bolo vhodnejsou alternativou. Vsetkym pestovatelom dakujem za vzacny cas, ak si najdu chvilu na odpoved.

P.S. Dakujem zaroven adminovi Jirkovi za ustretovost pri rieseni mojho dotazu a promptnom vytvoreni tejto temy :)
Prajem vsetkym pekny den,

Andrej

[haco]

Veles by som neriesil pokial ho budes mat na otvoreom priestranstve - jedna vec je nachylnost na choroby, ale hlavnym nedostatkom, kt. som zachytil je, ze po dazdoch praska... priznam sa, neodolal som mu ani ja - objednal som odrezky od Iva Kotrleho, ale budem nim prestepovat Souvenir, kt. rastie nad terasou prekrytou lexanovou pergolou - takze plesni a praskaniu sa (dufam) vyhne.

na zaklade vlanajska - Skazka je u teba naozaj na hrane - u mna koniec septembra znamena u teba polovica oktobra - co pri horsich podmienkach v roku nie je idealny cas na dozrievanie... uvidime tento rok  

[Radovan]

Ahojte, jedna požiadavka je odolnosť k chorobám, teda hlavne perenospóre. Druhá vec sú chuťové kvality, tie sú subjektívne a podľa toho si treba navoliť odrody. Ešte by som k tej chuti pridal konzistenciu bobule. Na východe teraz letia "chrupľavé tvrďáky", mne zase viac chutí mäsito-štavnatá dužina (ako Bieloje Čudo). Bezsemennosť alebo menej menších semien každý privíta. Zo spomenutých ultra skorých: Šarada UA má zaujímavú plnú ovocnú chuť, Chrust býva prvý, napriek tomu že nemá muškát, tak je chuťovo veľmi vysoko. V dobe keď sú ostatné ultraskoré ešte kyselkavé, Chrust má už cukru naozaj hodne. Tajna monacha a Valjok sú muškáty, ale práve "tvrďáky". Tajna monacha v teplej oblasti stráca kyselinky, tak v okrajovej oblasti by mohla mať lepšiu, harmonickejšiu chuť. Podarok Nesvetaja je modrý ultra skorý muškát, no odolnosť je trochu slabšia. Katalonia je taká klasika ktorá nikoho nesklame. Bieloje čudo má harmonickú chuť bez muškátu, ale takú, že ju málo ktorá odroda takejto chuti prekoná. Galachad je bezproblémová odroda, trošku pomalšie naberá cukor, takže pre naozaj dobrú chuť si treba trochu počkať a zrenie sa od najskorších odrôd odďaľuje.
Veles naozaj po dažďoch hnije a perena ho ľúbi zožrať. Výborná býva Lívia, ale na perenu je ešte citlivejšia. Dolgoždannyj myslím že neurazí nikoho. Dubovskij rozovyj Milan Penička prirovnal k peknej žene, ktorá nevie variť, tak nemám dôvod mu neveriť. Ako potomok Jubiľeja Novoč. patrí asi k odrodám, ktoré chuťovo veľmi nenadchnú. To radšej Karnaval, ktorý vyzerá podobne, má vysoký cukor, aj keď semienka je cítiť.
Ja som tohto roku objednal ešte Sponsor, stredne skorý muškát pestovateľsky menej vrtošivý než Landyš. No odrôd je strašne veľa a výber zdĺhavý. Aj tak si myslím, že väčšina z nás bude obmieňať a stále túžiť po niečom novom. Nehovoriac o tom, že každá odroda môže na iné podmienky trochu ináč zareagovať, tak rozhodujúce sú skúsenosti na danom mieste.
 

[andrejZA]

Veles by som neriesil pokial ho budes mat na otvoreom priestranstve - jedna vec je nachylnost na choroby, ale hlavnym nedostatkom, kt. som zachytil je, ze po dazdoch praska... priznam sa, neodolal som mu ani ja - objednal som odrezky od Iva Kotrleho, ale budem nim prestepovat Souvenir, kt. rastie nad terasou prekrytou lexanovou pergolou - takze plesni a praskaniu sa (dufam) vyhne.

na zaklade vlanajska - Skazka je u teba naozaj na hrane - u mna koniec septembra znamena u teba polovica oktobra - co pri horsich podmienkach v roku nie je idealny cas na dozrievanie... uvidime tento rok.
 

Mas pravdu, veles  by bolo u mna viac emotivne rozhodnutie, ktore by som zrejme olutoval.. cize trapenie v mojich podmienkach, mozno nejaky rok by sa zadaril a dalsie styri roky by zapasili o prezitie. 

So skazkou aj dalsimi poloskorymi odrodami si radsej pockam na skusenosti inych pestovatelov, ktori ich maju v porovnatelnych podmenkach. je pravda, ze to co malo dozrievat v auguste, u mna dozrievalo v septembri, aspon minuly rok.

[andrejZA]

Ahojte, jedna požiadavka je odolnosť k chorobám, teda hlavne perenospóre. Druhá vec sú chuťové kvality, tie sú subjektívne a podľa toho si treba navoliť odrody. Ešte by som k tej chuti pridal konzistenciu bobule. Na východe teraz letia "chrupľavé tvrďáky", mne zase viac chutí mäsito-štavnatá dužina (ako Bieloje Čudo). Bezsemennosť alebo menej menších semien každý privíta. Zo spomenutých ultra skorých: Šarada UA má zaujímavú plnú ovocnú chuť, Chrust býva prvý, napriek tomu že nemá muškát, tak je chuťovo veľmi vysoko. V dobe keď sú ostatné ultraskoré ešte kyselkavé, Chrust má už cukru naozaj hodne. Tajna monacha a Valjok sú muškáty, ale práve "tvrďáky". Tajna monacha v teplej oblasti stráca kyselinky, tak v okrajovej oblasti by mohla mať lepšiu, harmonickejšiu chuť. Podarok Nesvetaja je modrý ultra skorý muškát, no odolnosť je trochu slabšia. Katalonia je taká klasika ktorá nikoho nesklame. Bieloje čudo má harmonickú chuť bez muškátu, ale takú, že ju málo ktorá odroda takejto chuti prekoná. Galachad je bezproblémová odroda, trošku pomalšie naberá cukor, takže pre naozaj dobrú chuť si treba trochu počkať a zrenie sa od najskorších odrôd odďaľuje.
Veles naozaj po dažďoch hnije a perena ho ľúbi zožrať. Výborná býva Lívia, ale na perenu je ešte citlivejšia. Dolgoždannyj myslím že neurazí nikoho. Dubovskij rozovyj Milan Penička prirovnal k peknej žene, ktorá nevie variť, tak nemám dôvod mu neveriť. Ako potomok Jubiľeja Novoč. patrí asi k odrodám, ktoré chuťovo veľmi nenadchnú. To radšej Karnaval, ktorý vyzerá podobne, má vysoký cukor, aj keď semienka je cítiť.
Ja som tohto roku objednal ešte Sponsor, stredne skorý muškát pestovateľsky menej vrtošivý než Landyš. No odrôd je strašne veľa a výber zdĺhavý. Aj tak si myslím, že väčšina z nás bude obmieňať a stále túžiť po niečom novom. Nehovoriac o tom, že každá odroda môže na iné podmienky trochu ináč zareagovať, tak rozhodujúce sú skúsenosti na danom mieste.
 

Dakujem Rado za pomoc pri vybere aj velmi uzitocne postrehy z Tvojho pestovania. Niekedy takyto rozhovor urobi viac ako vsetky popisy v katalogoch, kde sa vsetky slabe stranky odrod radsej taktne zamlcia. To s praskanim bobul Velesu napr. moze byt podstatny kamen urazu v mojich podmienkach, kde by mi asi ostatne bobule rychlo vzali skazu. V teplejsich polohach a pod strechou to moze byt pritom vyborna volba. 
Celkom som bol prekvapeny s Tvojm hodnotenim Dubovskeho ruzoveho, lebo zatial som nenasiel vela kritiky na chut. Dokonca ju viaceri chvalili. Ale vysvetlenie s rodicovskymi odrodami mi celkom dava zmysel. Takze asi skrtam aj Dubovskij. 
Velmi a tesim najma na Tajnu Monachu a Chrusta. Z modrych si ma presvedcil na Saradu UA, asi bude chutovo lepsia volba nez Atos. Chrobaka do hlavy si mi nasadil s tym ultra skorym modrym muskatom (Podarok Nesvetaja). Dal by sa brat za alternativu k tej Katalonii? Stalo by to za riziko s nizkou rezistenciou? Teoreticky hlavnemu plesne tlaku by mohol ujst tym ze je skory. Budem nad nim rozmyslat, ak by stal za to kvoli chutovym vlastnostiam, uz som zase v pokuseni..  :)

[Jarek26]

Ahoj, dnes som bol u Milana Peničku pre tieto odrody: Bruno, Garold, Chrust, Izumlénie a Zilga.
Boli mi odporúčané do Zvolena pri rieku Hron 300 mnm. Zvolen je mrazová kotlina, kde je v zime ráno chlad ako v Poprade a v lete zase teplo ako na juhu.
Naviac má najviac hmlových dní do roka z celého Slovenska. Takže ak tieto odrody pôjdu bez problémov u mňa, tak u teba by to nemal byť žiadny problém.
Bohužiaľ overené to zatiaľ nemám, nakoľko vinič čaká na zasadenie v kufri auta.
P.S. týmto zdravím všetkých nových kolegov.
S pozdravom Jarek

[Dzordzik]

Ahoj Jardu, ostatní tebou vybrané odrůdy zasazené nemám, ale Chrust a Garold ano. Chrust druhým rokem a Garold tuším třetím. Každopádně Garold u mě k nějak výrazně odolným odrůdám nepatří, spíš takový průměr. Chrust se po 1 roce pěstování hodnotit nedá. U mě jsou nejodolnější úplně jiné odrůdy, ale ty zase nejsou muškátové. Věru těžká volba. Prostě zkusíš to co sis vybral a pokud se něco neosvědčí, vybereš jiné, protože už budeš mít srování odolností nějakých odrůd a budeš moct porovnávat. Letos jsem zasadil velké množství nových odrůd a některé z nich jsou muškátové, tak ti pak po dalším roce nebo dvou budu moct říct jak se to u mě chová v porovnání např. s Garoldem nebo Chrustem, který sis vybral.

[Mevik]

Ahoj, dnes som bol u Milana Peničku pre tieto odrody: Bruno, Garold, Chrust, Izumlénie a Zilga.
Boli mi odporúčané do Zvolena pri rieku Hron 300 mnm. Zvolen je mrazová kotlina, kde je v zime ráno chlad ako v Poprade a v lete zase teplo ako na juhu.
Naviac má najviac hmlových dní do roka z celého Slovenska. Takže ak tieto odrody pôjdu bez problémov u mňa, tak u teba by to nemal byť žiadny problém.
Bohužiaľ overené to zatiaľ nemám, nakoľko vinič čaká na zasadenie v kufri auta.
P.S. týmto zdravím všetkých nových kolegov.
S pozdravom Jarek

 

Pokud je Zvolen mrazová kotlina, bude mít Jarek26 velký problém, o kterém se v této souvislosti ještě nepsalo, a to jarní mrazy. V takové mrazové kotlně je dobré mít odrůdy, které jsou schopny dát slušnou úrodu i ze zásobních oček. Bruno, Garold i Chrust (s ostatními nemám zkušenost) jsou mimořádně plodné odrůdy a tuto schopnost mají. S chorobami se dá bojovat snadněji než s jarním mrazem. Současně jde vesměs o odrůdy velmi rané, takže i úroda ze zásobních oček bez problémů dozraje. Je vidět, že se Milan vyzná.
Ale stejně by stálo za zvážení i něco pozdnějšího, hrozny přece chutnají i koncem léta.
 

[Jarek26]

Ahoj, tak zas môj výber to nebol. Tentoraz som si nechal poradiť od odborníka. Čas ukáže,  či dobre. Do budúcna chcem viničku doplniť tak, aby bolo hrozno po najväčšiu možnú časť z roka. 
 

[andrejZA]

Ahoj Jarek, zaujimave porovnanie, tiez som v kotline takze viem o com pises. Viacere skusenosti budu asi neprenosne, vzdy zavisle od konkretneho miesta. Mne sa napr. doteraz perfektne osvedcila odroda Ajvaz, ktoru som si kupil este v abolutnych zaciatkoch s vinicom spolu s dalsimi tromi a tuto jedinu si planujem ponechat nastalo. Ma uz asi 4-5 rokov a vzdy mala urodu a ovocie bolo vynimocne chutne. Rusi na svojich strankach pisu, ze rastie ako bambus, ale to je pre mna v mojich podmienkach skor vyhoda. Tento rok skusim zaexperimentovat a nalozit na nu trosku viac, ponechal som aj dost dreva. Ma vyhodu, ze neplodi z kazdeho ocka a strapce tiez nie su abnormalne velke, tak by to snad mohla zvladnut. 

Z Tebou spominanych mam uz zasadene Garold aj Chrust, z tohorocnych odrezkov. Tiez si myslim, ze by to mohli byt casom kmenove odrody v nasich podmienkach. Pracanti s dobrou muskatovou chutou, na ktorych je spolah. Skore. Takyto objav tusim aj v odrode Krasen, ktory mam vysadeny od minuleho roku. Nechal som len kratky tazen, ale z kazdeho ocka ma krasne nasadene kvetenstva. Bude to extremne plodna odroda, mozno aj preto ze ide o akysi medzistupen medzi stolovymi a mustovymi odrodami. Bonusom je bezsemennost a zmienovana extremna cukornatost, ktoru dokaze dosiahnut. A uplne najviac ma dostala informacia o odolnosti k fyloxere. Ak by sa v buducnosti problem s nou objavil, budem si moct namnozit podnoze. Takze pre mna Krasen vychadza na dalsiu kmenovu odrodu. Na ruskych strankach je velmi ceneny, asi pre tuto kombinaciu vlastnosti.

Potom u mna budu mat miesto take tie luxusne stolove, s velkymi strapcami ako napr. Valjok.  Ten ma prekvapuje, odkedy som dal zakorenit odrezky od Iva, jeho rast je asi najbujnejsi zo vsetkych co mam. Od rovnakeho slachtitela Visneveckeho mam tiez Tajnu Monachu a ruzovu verziu Valjoka, Dasunju, ktora ale na rozdiel od Krasena zatial nezakvitla (ale tiez je este len vlanajsia sadenica). K podobnym velkoplodym radim plus minus aj Bruna, ktoreho spominas. Priznam sa, pokukoval som aj po nom, podobne aj po Izumleni, no nateraz mam vyber ustaleny na tych, ktore mam dolu v podpise + tri stromceky objednane  od Iva, Katalonia, Rimbaud a Zolotce. Rimbaud (Rembo) ak sa v mojej lokalite osvedci, by mohol byt taktiez bomba, mozno nieco ako alternativa Bruna. Z modrych skorych, s genom odolnosti, nechcem urazit Saradu UA, ta bude predpokladam taka Katalonia do voza aj do koca. 

Este musim dokoncit vysadbu vsetkych sadenic z odrezkov, trochu meskam kvoli stavebnym pracam na dome - zateplenie a dokoncovanie omietky. Najkrajsie sadenice mam v zemi, no dalsie za oknami sa uz pytaju. Urcite sa planujem viac pozdielat o skusenosti, ked bude viac casu, teraz mam stale frmol okolo stavby.  Viac a suvislejsie napisem aj s fotkami, akonahle sa mi podari, mozno aj samostatne vlakna k mojim favoritom, ako budu pribudat skusenosti.

 
 
 
 
 
 

[Návštěvník]

Ahoj, dnes som bol u Milana Peničku pre tieto odrody: Bruno, Garold, Chrust, Izumlénie a Zilga.

 

Ak sa smiem spýtať ako ste boli spokojný s kvalitou rastlín ?
 

[Jarek26]

Ahoj, dnes som bol u Milana Peničku pre tieto odrody: Bruno, Garold, Chrust, Izumlénie a Zilga.


 

Ak sa smiem spýtať ako ste boli spokojný s kvalitou rastlín ?
 

 

Spokojný, len som ešte nevidel koreňový bal rozbalený, lebo mám teraz viacej inej roboty. Keď zasadím, podám hlásenie aj o stavu koreňov. Jarek

[Bohous]

Přátelé, máte někdo zkušenosti s pěstováním révy kolem 500mnm? Doporučili byste nějakou odrůdu do této polohy? Jedná se mi konkrétně o oblast Krompach na Liberecku. Já bych asi zkusil Galahad.

[LadaSvijany]

Já osobně bych si použití Galahadu do těchto podmínek hodně rozmyslel. Vzhledově i chuťově sice patří k těm lepším odrůdám, ale je i dost problematická na pěstování a ne všichni i tady jsou s ní úplně spokojeni. Já ji mám taky, ale jsem hodně na vážkách, jestli si ji nechám. Příští rok rozhodne. Nepíšeš, jestli ji budeš mít na zahradě nebo u zdi, jeden kus nebo více kusů. A kdo a jak často se bude o ně starat (předpokládám, že tam nebydlíš). V Krompachu budou tvrdší zimy a hlavně budou hodně zlobit jarní mrazíky. Proto bych vybíral odrůdy spolehlivější, klidně s menšími bobulemi, ale spolehlivě dozrávající (max 115 dnů). Konkrétní odrůdy ti neporadím, protože každý máme jinou chuť, ale co se týče vhodnosti do takovýchto podmínek, pár pěstitelů tu je a určitě ti něco poradí.

[LadaBlatna61]

A co Glenora,ta raší později,jarní mrazíky jí u mne nikdy nepoškodili oproti jiným odrůdám,další odrůda rašící později Rošfor,ale nevíme do kolika mínus snese,u mne vydržel letošních mínus 21 stupňů,ale to bylo jednu noc,co když bude mrznout týden kolem dvacítky,toť otázka.

[Bohous]

Je to pro kolegu, je tam sice celosezóně, ale moc zahradník není, tak by to chtělo něco "odolného a bezúdržbového". Glenora by možná šla.

[EmhyrVarEmreis]

Somerset seedles? Tedy pokud mu nevadí menší bobulky...

[Bred_ik]

Glenora nepatří v mých podmínkách k nejranějším a nejodolnějším. Ranější je její potomek Kišmiš černý sultán. Z bílých bych zkusil vyzkoušet Slavu Ukrajine Višněveckého, kvalita bobulí je u ní vyšší než u Galahadu, alespoň letos mi to po děštích tak připadá.

[Radovan]

Aj Cimus mi príde menej údržbový, má taký prehľadný rast. Ešte neviem ako je to s chorobami, tento rok som mal trochu múčnatky, Cimus to obišlo. Uvidíme jak perena.

[Dzordzik]

Somerset seedles? Tedy pokud mu nevadí menší bobulky...
 

Pokud chce opravdu něco bezúdržbového, tedy mimo pravidelného řezu, tak klidně ten SS a k němu nějakou velkobobulovou odolnější odrůdu jako protiváhu. U mě např. Senator Burdaka letos dozrál podstatně dřív než Galahad a dřív než Rošfor.
 

[Mevik]

Senator Burdaka je fajn odrůda, ale s ženským květem, tedy potřebuje opylovače. Já bych hlasoval pro Jutal.

[Rony]

Mozem potvrdit dobru skusenost bred-ika so SlavaUkrajinyVisn (SUV).
Je to vsak len prvy rok plodnosti a druhy rok celkom a len jeden signalny stredne velky strapec. Zaujal hlavne odolnostou voci mucnatke bobul, nemal ziadne povlaky mucnatky na bobulach pri bio postrekoch - a ja mavam problem udrzat bobule ciste. A bobule vobec nepraskali. Z rovnako starych a vzdusnych odrod Chrust, Lanselot, Rafinad mali vyznamny povlak mucnatky bobul a prve dve aj vyraznejsie praskali - to myslim bobule NEpostihnute mucnatkou. Aj susedny Galachad mal vyraznejsi povlak mucnatky.
bezproblemove odrody - ale s mensimi bobulami:
Moj tip na skoru odolnu odrodu je Supaga - kvoli skorosti a vyrazne lepsej odolnosti mucnatke ako velkobobulove odrody. Je to tusim odroda z Litvy a pod.
U mna v odolnosti mucnatke a skorosti sa velmi dobre osvedcili (mnoho rokov ) aj Einset Seedles a Swenson Red.
V mojej polohe s bio postrekmi nemavam nikdy problem s perenou so ziadnou odrodou ( vsetky su akoze "rezistenti" ).
 

[Rony]

Ale treba si otvorene povedat, ze ziadna velkoploda odroda nie je bezudrzbova a vyzaduje si postreky minimalne proti mucnatke.
Bezudrzbove su samorodaky napr. Isabella ( plus viaceri maju taku skusenost aj so Somerset Seedles, tusim bredik aj so Swenson Red ) a mozno aj tie spomenute odrody s mensimi bobulami napr. Supaga
 
 

[Bred_ik]

Supaga bývá bezproblémová, ale loni při velkém tlaku plísně révové byly i její bobule napadeny natolik, že jsem ji ani nesklízel. Ale zatím to bylo jednou za nejméně deset let.
Potvrzuji skutečnost, že Senator Burdaka má ženský typ květu. U mě většinou zraje až po Galahadu. Oproti němu ale má bobule podstatně větší (pokud jsou opylené).
Také souhlasím, že dvě ošetření proti padlí jsou nezbytné. Například výše zmíněný Cimus letos u mě na zdi kvetl dříve než jiné odrůdy a protože jsem ošetřoval proti padlí až když odkvetly ostatní odrůdy, nemám z něj skoro nic. Všechny bobule napadeny padlím a popraskané. Samozřejmě k tomu přispěla i poloha na zdi, kde má padlí ideální podmínky.
 

[Dzordzik]

Senator Burdaka je fajn odrůda, ale s ženským květem, tedy potřebuje opylovače. Já bych hlasoval pro Jutal.
 

Máš pravdu. No vidíš, Jutal, na ten jsem zapoměl.
 

[Petik]

Somerset seedles? Tedy pokud mu nevadí menší bobulky...
 

Naprosto souhlas, jediná bezsemenná a silně mrazuvzdorná odrůda mezi rezistenty co znám/mám, co ji opravdu stačí jen jeden postřik proti padlí a dál během sezony už nic. Navíc milujeme tu chuť, kterou možná někdo zase ale nemusí. Když legračně malou velikost hrozínků odpouštíme, tak takhle si představuju PIWI odrůdu - bez stresu, že zapomenu stříkat proti nemocem a přijdu minimálně o úrodu. Podle mě mezi pěstiteli málo rozšířená a stále ještě nedoceněná odrůda.

[Bohous]

Díky za názory, asi zkusíme začít se Somerset Seedles. Myslím, že by mohl vyhovět po všech stránkách.

[Wimpi]

Dobrá volba. Pro nevinaře a člověka, který se tomu nehodlá příliš věnovat je to ideální odrůda, spolehlivá, odolná plísním, vysoce plodná (i ze záložních pupenů) , chuťově originální a hlavně ... stihne dozrát i v horších teplotních podmínkách.

[minko]

Vostorg, V25/20, Kodrianka, Nero, Ester, Palatina s tým by som začal. Možno aj kráľovná vinohradu, predáva sa už takmer 100 rokov a ďalších 100 rokov sa predávať bude.

[Narusitel]

Idem si pre radu aké vybrat odrody a kolko korenov.
Chcel by som si vysadit stolove bezsemenne odrody a kedze som uplny zaciatocnik, tak s minimalnou starostlivostou.
K dispozicii mam gabionový murik vysoky 1,8m a dlhy 5,5m. Orientovany na JJZ, 470mnm. Velmi slnecne stanoviste na svahu Bielych Karpat. Poda glejovita-kamenistá. Spodná voda v hlbke 1,5m.
Dakujem za vsetky rady.

[Marek1970]

Chcel by som si vysadit stolove bezsemenne odrody .... s minimalnou starostlivostou.
 

Tak táto kombinácia je asi dosť problematická. Možno ešte tak odroda Somerset Seedless by mohla spĺňať "bezsemennosť" a "minimálnu starostlivosť".
Určitou zvýšenou odolnosťou voči chorobám sa z bezsemenných vyznačujú ešte napr. Zolotce, Kišmiš Černý Sultán alebo Jutal ale u všetkých ešte veľkú úlohu môžu zohrávať lokálne podmienky.

[Dzordzik]

Pro začátečníka, který určitě nechce stříkat a chce mít jakous takous záruku alespoň nějaké úrody a trvá na bezsemennosti, tak asi opravdu jenom SS. Jeho chuť je ale dost specifická a dost lidem nevyhovuje a většině vadí velmi malé bodule, reálně o velikosti spíš borůvek. Pokud vyhovuje chuť a nevadí velikost bobulí, tak proč ne. Do začátku asi vhodná odrůda.

[Mevik]

470 m.n.m. a jižní svah v Bílých Karpatech jsou solidní podmínky na révu. Pokud chce kolega minimální starostlivost, tak by se měl vyhnout oné gabionové zídce a vysadit révu daleko od ní. Réva totiž potřebuje proudění vzduchu (vítr), jinak trpí více chorobami.
Za těchto podmínek doporučuji již zmiňované Jutal a Zolotce. Obě odrůdy sice nemají klasickou harmonickou ani klasickou muškátovou chuť, ale jsou plodné, chutné, rostou zdravě a jsou nadprůměrně odolné. Podle mého názoru (zejména pokud není poblíž další réva) se dají pěstovat bez chemie, tedy pokud nebudou u zdi.

[Wimpi]

Hm, tak s názorem, že réva u zdi trpí více chorobami, nesouhlasím. Rizikovou je v těchto podmínkách jediná choroba, kterou je padlí. Toto riziko lze eliminovat výběrem odrůd, které nejsou na padlí citlivé a udržováním vzdušné listové stěny, včetně včasného a citlivého odlistění zóny hroznů. Pravda, jsou to určité nároky na „práci“, ale jedná se o práci zelenou, nikoli primárně chemickou. Oproti této nevýhodě kamenná zeď s JJZ dispozicí poskytne révě velký bonus v podobě akumulace tepla, což je výhodné při ochraně před jarními a podzimními mrazíky a samozřejmě hlavně při podstatném urychlení doby zrání. Pokud réva dozraje dříve, má šanci se vyhnout podzimnímu zasoplenému období nastupujícího podzimu, které obvykle bývá doprovázeno druhou intenzivní vlnou plísňových chorob, v daném případě padlí. Souhlasím s názorem, že odrůda SS je ideální pro začátečníky s minimálními zkušenostmi s pěstováním révy. Tím nechci říci, že její pěstování by mělo být pod úroveň zkušenějších pěstitelů. Naopak. Chuťově se SS opravdu odlišuje od chuti běžné většiny, je velmi zajímavá, neotřelá. Je fajn. Zatím jsem nenarazil na nikoho, komu by hrozínky SS nechutnaly.

[haco]

skoda ze nie je lepsie popisana poloha, lebo by sa dalo lepsie povedat ci prevazi blizkost kamenneho akumulatora alebo stojaty vzduch pri stienke. v podmienkach Bielych Karpat je 470 m.n.m. pomerne exponovana lokalita (hlavny hreben ma medzi 700-800 m.n.m.). pri prevladajucich zapadnych vetroch (ako sa u nas spieva - Ood Moravyy veeter vejee..) by to pri J/JZ orientacii mohlo slusne prevetravat aj pri tej stene. skor by som si pri nej robil starosti s predcasnym jarnym rasenim a namrznutim - teda k podmienke odolna+bezsemenna asi pribudne aj ako-tak rodiaca zo zaloznych ociek.    

[Narusitel]

Dakujem za vsetky prispevky. Ano, fuka vacsinou od zapadu a murik je tym smerom otvoreny, takze vetra ma dost. Este by som potreboval poradit, kolko korenov mozem na tych 5,5m vysadit?

[Dzordzik]

1 až 2 maximálně. Stolní odrůdy rostou bujně a při více bude problém. Vlastní zkušenost.
Buď zasadit jednu sazenici doprostřed a stříhat na 2 tažně, nebo 2 sazenice zasadit v 1. a 2. třetině té vzdálenosti a stříhat stejně. Vždycky je lepší mít 1 keř a dát mu dost prostoru a mít to vzdušné a mít velkou úrodu a menší riziko chorob, než mít 3 odrůdy, vše zahuštěné, stříhat nakrátko, tlusté tažně co se těžko ohýbají a ještě velký tlak chorob. Opravdu to nestojí za to. Já mám na 5m 3 sazenice a teď mám dilema co s tím. 

[Bred_ik]

Na 5,5 m bych nasadil nejméně 3 keře. Sám nemám problémy pěstovat naprostou většinu keřů se vzdáleností v řadě 1 metr. Podle mého názoru je lepší mít raději tři méně zatížené keře než jeden. Vzdušnost se dá dosáhnout zelenými pracemi. 
Co se týká bezsemenných odrůd, kromě Somersetu, Kišmiše černý sultán, Jutalu a Zolotce bych ještě doporučil Einset Seedles, Himrod nebo Venus.

[LadaSvijany]

Počet keřů bude záležet na způsobu pěstování. Já bych na začátek vyzkoušel způsob na hlavu a klidně bych tam dal i 5 keřů. Co keř, to jiná odrůda a zároveň bych vyzkoušel, která tam půjde a které se tam líbit nebude.
 

[Wimpi]

...  Sám nemám problémy pěstovat naprostou většinu keřů se vzdáleností v řadě 1 metr. ...
 

To jsem z toho jelen.

[Dzordzik]

Nemusíš. Věc odrůdy a polohy. U mě je dole relativně mokro a je tam klasická zahradní hlína, ne písek, navíc zasazené bujné odrůdy, na cca 5m mám zasazené 3 a je to blbost. Letorosty i při poměrně tažních na 8 oček jsou tlusté tak, že se nedají ani ohnout, čím bych jich nechal méně, tím budou silnější. Oproti stejně starým keřům zasazeným nahoře na písku, mají dole zasazené keře stejné odrůdy 2x silnější kmínek a rostou 2x bujněji. Za mě a v mých podmínkách platí to co jsem napsal. V každém případě budu jeden z těch 3 keřů dávat pryč a zbydou jenom dva. Vše bude vzdušnější, mohou být delší tažně, na větším tvaru bude větší úroda a díky většímu zatížení nebudou letorosty tak tlusté. Alespoň takový je plán. Osobně bych na 5 metrů nesadil 5 stolních odrůd ani omylem. Bred_ik má jiné zadání než běžný "zahradní" vinař. On má málo místa a potřebuje na to místo narvat co nejvíc odrůd, aby je otestoval a viděl jak se chovají. Pokud se neosvědčí, často už za 2,3, roky tam ta odrůda není a je vykopaná a nahrazená jinou. Takto ale běžný pěstitel nepostupuje. Tím spíš, že nemá zkušenosti co má Bred_ik. Běžný pěstitel zasadí to, co je mu doporučeno a nechá to růst. Tak nějak to ostříhá a je rád, že má velkou úrodu. Navíc chodí kolem, zalévá, hnojí, stará se atd. Tj. bujný růst a s tím související problémy. za mě bych to fakt do začátku nehrotil a zasadil, ok, max. 2 odrůdy, které si předem ochutnám a vím, že sadím to, co mi chutná, tj. odpadne jeden z důvodů, proč se odrůdy po čase mění. Přístup chci toho moc a dám tomu málo místa, není dle mě, pro začátečníka vhodný. Tím tuplem u bujně rostoucích stolních odrůd. Stoláky, to je jiná kapitola.

[Bred_ik]

Abych upřesnil: svůj vinohrad jsem coby absolutní amatér v pěstování révy od začátku sázel keře s roztečí v řadách 1 metr. Vůbec jsem tenkrát netušil, kolik budu mít odrůd a keřů. Na tomto postupu bych dnes nic neměnil. Na moštovém vinohrádku jsem zkusil několik keřů stolních odrůd dát dál od sebe, ale můj názor je, že se mi to neosvědčilo a už bych to neopakoval. Naopak moštový vinohrádek jsem už před 10 lety sázel se vzdáleností mezi keři v řadách 0,7 m a budu v tom pokračovat, ale tam to má jiné důvody: nižší zatížení a snaha omezit škody způsobené jarními mrazíky.
Z odrůd, které mají hodně bujný růst, bych jmenoval Talisman, Himrod, Glenoru a Zlatu (BV-16-20-2).  U nich bych možná o širším sponu uvažoval. U mnoha jiných bych po víc jak deseti letech pěstování nic na vzdálenosti keřů mezi sebou neměnil. Různé odrůdy, ale i různé keře stejné odrůdy rostou na různých stanovištích různě!

[Dzordzik]

Přesně tak. Např. Galahad zasazený dole na zahradě roste 2x tak bujně, než stejně stará sazenice zasazená nahoře na vinohrádku. Stejná odrůda, jenom jiné místo a diametrálně jiný růst daný jinou polohou na zahradě a úplně jinou hlínou a dostupností vody. Čím lepší hlína a víc vody, tím víc to roste. Osobně jsem se potkal s x lidmi, kteří to mají moc nahusto a mají s tím problém, ale ještě jsem se nepotkal s nikým, kdo to má na řídko a měl by s tím problém. Dosadit jde vždycky, ubírá se blbě, protože se člověk s některými odrůdami nerad loučí a přesazování není vždycky bez rizika. Jinak k těm bujným odrůdám. Mám zasazené v 5m řádku vedle tebe Talisman na K5BB, Valjok a Galahad. Všechny 3 rostou hodně bujně a nevidím mezi nimi rozdíl, takže to připisuji spíš poloze, půdě a dostupnosti vláhy, než odrůdě. Věřím, že na stejném místě by hodně vzrůstné byly i další odrůdy.

[Wimpi]

Jaká je souvislost mezi úzkým sponem a ochranou před jarními mrazíky?

[Bred_ik]

Hustší spon umožňuje řez na kratší tažně či čípky (dvou až tříočkové) a má se za to, že bazální očka raší později než ty umístěné dál na tažni . 

[Dzordzik]

Já u sebe pozoruju spíš přesný opak, většinou mi první raší očka ke konci tažňů, pak ty u hlavy a až nakonec mezi tím. Můžu se na to letos víc zaměřit a dát vědět, ale našel jsem v telefonu pár fotek, které to potvrzují.

[Wimpi]

U nás (v JzČ ) standardně mrzne i v květnu a vzhledem k tomu, že réva začíná rašit už koncem března, tak by se o něco pozdější rašení bazálních oček vůči hlavním v ochraně před mrazíky prakticky  neprojevilo.  Spíš to funguje tak, že po řezu na dlouhé tažně nejprve vyraší všechna vzdálenější očka na tažni a bazální čekají. Pokud mráz narašená očka sežehne, tak jsou v záloze ta bazální nevyrašená. Kdybych rovnou řezal na čípky, či krátké tažně, tak bych tím inicioval primárně rašení z bazálních oček a tím bych po jejich omrznutí přišel o tu zálohu. Následně by se uplatnila už jen očka spící, které však nemusí být plodná.  

[Bred_ik]

Přesně jak píše Dzordzik, první raší očka dále na tažni, bazální naposledy. Proto nechávám jen bazální. Ještě se doporučuje stříhat co nejpozději. To nejsou moje moudra, pokouším se jen napodobit myšlenky pana Lubomíra Glose, který je, na rozdíl ode mne, Vinař.

[Radovan]

No ja si myslím to čo Wimpi. Bazálne očká rašia neskôr ak sú tam aj ďaľšie očká. Vinič tlačí silu do tých ďaľších.
Bazálne očká sú slabšie vyvinuté a majú predpoklad neskoršieho rozvitia. Pri krátkom reze sa však sila sústreďuje do niekoľkých očiek a tie to veľmi rýchlo dobiehajú. Rozdiel potom nie je nijako veľký.
Neskoršie strihanie je logické. Má za cieľ zadržať v rozvoji bazálne očká.
Výstavné strapce sa dajú najľahšie dopestovať na ôsmom až desiatom očku. Z bazálnych očiek často vydajú len veľkosti signálky.