Postrekovy plan

[vader]

Ahoj , zima len zacala ale po tohorocnom pocasi uz viem ze asi len s bio pripravkami nevyjdem ked chcem nieco aj zjest . Bol by som rad keby ste napisali svoje poznatky pri postreku pred a po odkvete.
Nehcem tam davat velmi velku chemiu,,ale pred a po odkvete by som bol pristupny niecomu "fajnemu".S cim mate dobre skusenosti ?

[Marek1970]

Môj zvyčajný "postrekový plán":
Po zime pred pučaním Sulka, pred kvetom Cabrio top, po odkvete Dynali a zvyšok ošetrení už len podľa potreby Kumulus (tento rok som to trochu "poplietol" a vynechal som v najpotrebnejšom čase Cabrio top).
Na niektoré veľké "citlivky" voči perenospóre ešte po Dynali, ak je zlý rok, občas použijem Cupro Tonic alebo výnimočne Champion.
Ale vyššie uvedeným postupom sa nedá riadiť ako univerzálnou radou. Či treba, kedy a čim treba striekať, je potrebné "vycítiť" z priebehu počasia a lokálnych podmienok. 
Asi ako každý mám snahu minimalizovať chémiu, preto do budúcna asi až na skutočne len pár bezsemenných výnimiek, pôjdu všetky "lapače" perenospóry preč zo záhrady a chcel by som si dúfam vystačiť len kombináciou Sulka-Dynali-Kumulus. 
 

[Radovan]

Jarný postrek Sulkou niekomu zaberá, niekomu vôbec nie. Ja ho nepoužívam, miesto toho dávam 1 až 2x Neemazal (pri dĺžke letorastov cca 10 cm a 50 cm). Problémové kry, ktoré mali vlani silnejšie napadnutie roztočom, potrebujú aj 3x aby sa vzchopili.
Čo sa týka postrekov voči hubovým chorobám, to je veľmi rozdielne. Každý máme iné klimatické a pôdne podmienky, inú agrotechniku. To znamená, že aj vinič má inú odolnosť. Tento rok som išiel nula chémia, nula meď, nula síra a plánujem v tom pokračovať. Ale nikoho na to nepresvedčím, proste mám vinohrad na prevetrávanom mieste, kde sa stále hýbe vzduch a veľmi rýchlo to obschne. Niektoré citlivé odrody ale nezvládli tlak perenospóry. Tie pôjdu z vinohradu von. V tomto je pre mňa kľúčový Chitopron.
Múčnatku zas dobre zvláda postrek draslíkom a fosforom (KH2PO4) od začiatku augusta, možno v 10 dňových intervaloch.
Napriek tomu schvaľujem, ak sa vinohradu nedarí rozbehnúť, je lepšie dostať ho do kondície aj pomocou chemického dáždnika a k redukcii chem. prostriedkov pristúpiť potom, keď kry zosilnejú. Netreba zabúdať, že vinič má určitú pamäť a prechod na bio niečo trvá, proste si musí zvyknúť. 1-2-3 sezóny, je to rôzne.
Tiež si myslím, že polovica odolnosti viniča sa nerieši na listoch, ale pod zemou, v zdravej fungujúcej pôde. Toto by som dal na začiatok celého uvažovania.

[haco]

obdobne ako Marek - s malymi variaciami:

Sulka pri pucani 
Neemovy olej na roztoce - ked su 2-4 listky
Cabrio top pred kvetom 
Dynali po kvete

potom uz len eko rezim - podla potreby a tlaku chorob, priblizne takto

Kumulus do strapcov - ked su bobule asi ako hrachy
Chitopron na listy (hlavne mlade) v tom istom case + opakovanie po 2-3 tyzdnoch 
Vitisan na listy kazde 2 tyzdne od polovice jula - postupne zvysovat koncentraciu
​​​​​​Kumulus na listy a do strapcov pre zacatim vyfarbovania

buduci rok chcem este skusit 1 x Drafos namiesto prveho Vitisanu a Aquasilikat 1-2 x na strapce aj listy po zacati vyfarbovania - hlavne kvoli sedej hnilobe 

 
 

[vader]

Dakujem vsetkym za vase plany.
Este otazka :

1. taky cabrio ma OL - 35Dni asi to bude celkom slusna chemia ,,mozu sa tieto latky dostat az do plodov? alebo kym bude zber uz davno budu prec?
2. ak sa do zberu vsetko davno strati preco sa potom snazit o bio ochranu? ked takto je ochrana lepsia a hrozno je bez jedov tak ci tak?

To len taka moja uvaha....
 

[Marek1970]

Tým že Cabrio top používam ja aj Michal ešte pred kvetom, tak jeho látky sa kontaktne do plodov nemajú ako dostať, lebo žiadne plody v tej dobe neexistujú. Či sa nejaké reziduá tohto postreku vedia dostať koreňovým systémom alebo iným spôsobom sa nedokážem vyjadriť, lebo nie som na to odborník ale predpokladám a dúfam, že tieto látky postupne časom degradujú na niečo menej nebezpečné alebo neškodné.
Snaha o "bio" ochranu alebo radšej poviem o minimalizáciu neprirodzených chemických látok používaných pri pestovaní viniča má určite svoj význam.
Nikto z nás nevie aké skutočné následky môže mať používanie niektorých látok z dlhodobého hľadiska. Kedysi aj DDT bola látka roky intenzívne využívaná ako insekticíd až kým štúdie preukázali, že sa kumuluje v organizmoch a prostredí a môže spôsobiť fatálne poškodenie.   
Nepochybujem, že aj bez postrekov viniča sme denno-denne vystavený množstvu škodlivých látok ale ak sa dá, vo vlastnom záujme každý z nás by sa mal snažiť minimalizovať svoj vlastný príspevok do tohto znečistenia a týka sa to nielen postrekov.
Takže za seba musím povedať, že pri súčasnej mojej skladbe odrôd viniča, ich bez základného vyššie uvedeného použitia "tvrdej" chémie nedokážem udržať v dostatočne dobrej zdravotnej kondícii, preto Cabrio top, Dynali, ... používam ale ich použitie sa snažím obmedziť len na nevyhnutný rozsah a na postreky v čase kedy už sa tvoria bobule preto radšej používam spomínaný Kumulus alebo Vitisan, ktorý som zabudol uviesť a Michal mi ho pripomenul, či iné z môjho pohľadu neškodné kombinácie látok ako sú mlieko, sóda bikarbóna, hypermangán, ...
Ak sa choroby dostatočne dobre podchytia na začiatku sezóny a to aj tou tvrdou chémiou, tak potom už je udržanie zdravej vinice v sezóne o niečo jednoduchšie (samozrejme za predpokladu, že sa nespraví chyba ako som spravil tento rok ja, že som si omylom vsugeroval, že Dynali je účinné aj na perenospóru). 

[Lubo]

Dakujem vsetkym za vase plany.
Este otazka :

1. taky cabrio ma OL - 35Dni asi to bude celkom slusna chemia ,,mozu sa tieto latky dostat az do plodov? alebo kym bude zber uz davno budu prec?
2. ak sa do zberu vsetko davno strati preco sa potom snazit o bio ochranu? ked takto je ochrana lepsia a hrozno je bez jedov tak ci tak?

To len taka moja uvaha....
 


 

Zdravím vader, ozaj dobrá úvaha. . Napíšem svoj názor. Postreky určite ovplyvňujú rastliny. Základné delenie je kontaktné- pôsobia na povrchy, väčšinou sú preventívne. Potom sú systémové, tie rastlina absorbuje a rozvádza cez pletivá po celej rastline od koreňov až  po plody, tie majú preventívny účinok a niektoré aj kuratívny. Existujú aj postreky s kombinovaným účinkom.  OL- ochranná lehota, má zaručiť, že rastlina odbúra účinné látky a reziduá budú v dobe konzumácie pod stanovenú normu. Horšie je na tom pôda, tá sa s chemickými látkami vysporiadava častokrát násobne dlhšie.  Prečo teda striekať chémiu??? Predstava,že chorá rastlina bez postrekov produkuje zdravé ovocie, je podľa mňa mylná. Napadnuté ovocie, je častokrát karciogénne. Dávam príklad: Čo je zdravšie jesť, bábovku so stabilizátorom, ktorá 6 mesiacov nesplesnie alebo plesnivú bábovku bez stabilizátora? 
Takže ak niekto dokáže pestovať zdravé chutné ovocie a rastlina je vitálna, tak určite je to zdravšie ako s chemickým postrekom.
Ak to nedokáže a chce úrodu, kde má chémiu " pod kontrolou " tak treba s rozumom použiť, čo nám veda a legislatíva odporúča. 

 
 

[vader]

Zdravím vader, ozaj dobrá úvaha. . Napíšem svoj názor. Postreky určite ovplyvňujú rastliny. Základné delenie je kontaktné- pôsobia na povrchy, väčšinou sú preventívne. Potom sú systémové, tie rastlina absorbuje a rozvádza cez pletivá po celej rastline od koreňov až  po plody, tie majú preventívny účinok a niektoré aj kuratívny. Existujú aj postreky s kombinovaným účinkom.  OL- ochranná lehota, má zaručiť, že rastlina odbúra účinné látky a reziduá budú v dobe konzumácie pod stanovenú normu. Horšie je na tom pôda, tá sa s chemickými látkami vysporiadava častokrát násobne dlhšie.  Prečo teda striekať chémiu??? Predstava,že chorá rastlina bez postrekov produkuje zdravé ovocie, je podľa mňa mylná. Napadnuté ovocie, je častokrát karciogénne. Dávam príklad: Čo je zdravšie jesť, bábovku so stabilizátorom, ktorá 6 mesiacov nesplesnie alebo plesnivú bábovku bez stabilizátora? 
Takže ak niekto dokáže pestovať zdravé chutné ovocie a rastlina je vitálna, tak určite je to zdravšie ako s chemickým postrekom.
Ak to nedokáže a chce úrodu, kde má chémiu " pod kontrolou " tak treba s rozumom použiť, čo nám veda a legislatíva odporúča. 

 
 

 

Pekne napisane.Dakujem.
Teraz jednoducha otazka ktora mi da odpoved :

Ak postirekam vinic pred a po odkvete cabriom topom , bude hrozno bez chemikalii?Zdrave?Mozem ho jest bez obav?
 
 

[Dzordzik]

Dobrá otázka. Pokud dodržíš ol tak snad ano. Jak je to ve skutečnosti těžko říct. Už jsem viděl testy dělané tady v ČR, kdy hrozny z obchodu byly tak plné chemie, že jejich pozření ve větším množství způsobuje zdravotní problémy. Osobně nevěřím, že existuje neškodná chemie, proto se ji snažím používat co nejméně a především fandím šlechtění odrůd, které jsou geneticky odolné chorobám. Tohle je cesta.

[Lubo]

Opäť len môj názor.   Áno pri dodržaní koncentrácie môžeš bez obáv jesť. EÚ značne obmedzuje postrekové látky pre hobby pestovateľov tj. maloobchod.  Ochviľu nič účinné nebude povolené  . Teraz sa aj pre komerčných pestovateľov veľmi redukuje použitie aj medňatých prostriedkov. Možno o chvíľu bude na rade síra.....

Tiež jeden príklad. Chlór je fakticky toxický, ale v primeranom množstve potlačil v pitnej vode množstvo infekčných chorôb. Veľa ľudí si montuje na vodovod úpravovne vody, ktoré odstránia chlór aj minerály + UV lampa, vytvoria si mäkkú, zdravú vodu...., či mrtvú vodu?  .... ich kosti rednú.
Takže samozrejme, ak má niekto to šťastie, že mu vyviera zdravá, čistá prírodná voda s nižším množstvom minerálov, je to šťastný človek a chlór nepotrebuje.

Späť k tomu Top Cabriu, jeho rozpustnosť je postupná v kontakte s vlhkým prostredím, preto aj tá 35 dňova OL.
 
 
 
 

[Radovan]

Od kvitnutia po zrenie je v našich podmienkach viac ako 35 dní aj pri najskorších odrodách. Ak si ochotný zjesť ovocie zo supermarketu, tak toto bude mať reziduí asi menej.

[Lubo]

Inak tento rok bol pre hubové choroby rajom a tlak na vinič, jadroviny ....bol vysoký, takže pomoc najmä proti múčnatke / napr. Dynali, vraj sa vyrába z cukrovej repy/, bol v mnohých regiónoch potrebný. 
Keď však bude lepší rok s menším tlakom, treba nechať vinič, v dobrej kondícii, bojovať aj sám, posilní mu to imunitu, rastliny sa tiež učia a chcú prežiť. 
 

[haco]

Od kvitnutia po zrenie je v našich podmienkach viac ako 35 dní aj pri najskorších odrodách. Ak si ochotný zjesť ovocie zo supermarketu, tak toto bude mať reziduí asi menej.

 

s tymto sa da len suhlasit - pozrel som teraz ako to bolo tento rok - postrek Cabrio top tesne pred kvetom ca. 10. juna a prva ochutnavka Ciravas Agraa 31. jula - teda nejakych 50 dni. ostatne odrody maju od postreku pred kvetom do zrelosti minimalne 60 dni+.

samozrejme stopove rezidua tam nejake ocakavat mozme, ale oproti kupovanemu hroznu je to radovo mensie mnozstvo. uz som tu uvadzal skusenost s otvorenim novej krabice hrozna v supermarkete - ten smrad ako z chemicky bol neskutocny. za chvilu bude sezona JAR / Chile importov, tak si mozte aj sami otestovat :)

[vader]

Ok ,,zatial som nikdy ziadnu chemiu nestriekal,len tuto sezonu som okrem Alexy rannej ,Valjoku ,Bajkonuru a Cimusu ani nic ine nezjedol :)
 
 

[LadaBlatna61]

Sulku nepoužívám,před květem Cabrio Top a po odkvětu taky,potom dávám Dynali nebo Kumulus,letos jsem neměl žádné choroby až do konce září kdy nastoupilo trochu padlí na konce letorostů a na mladé zálistky.

[petr85]

Dakujem vsetkym za vase plany.
Este otazka :

1. taky cabrio ma OL - 35Dni asi to bude celkom slusna chemia ,,mozu sa tieto latky dostat az do plodov? alebo kym bude zber uz davno budu prec?
2. ak sa do zberu vsetko davno strati preco sa potom snazit o bio ochranu? ked takto je ochrana lepsia a hrozno je bez jedov tak ci tak?
To len taka moja uvaha....
 

Eko je pro přírodu.Člověk si s chemií poradí, má CYP450, příroda ho nemá. Nově i včelařím, tak mohu říci,jak postřik funguje na včely. Je to hnus. Zažil jsem to na vlastní kůži. Resp. moje včely to zažily  . A pachtilel dostal padáka.

[dayofvictory]

1. taky cabrio ma OL - 35Dni asi to bude celkom slusna chemia ,,mozu sa tieto latky dostat az do plodov? alebo kym bude zber uz davno budu prec?
2. ak sa do zberu vsetko davno strati preco sa potom snazit o bio ochranu? ked takto je ochrana lepsia a hrozno je bez jedov tak ci tak?
To len taka moja uvaha....
 

Fíha, to je težké, když ono to hlavně záleží na každém z nás, jak vnímáme svět kolem sebe.

Proč já nepoužívám tzv. tvrdou chemii?
1) jsem přesvědčen, že z plodin, které koupím z konvenční produkce (a které tvoří tak 90% toho co s ním), je chemie obsaženo až dost. V globalizovaném světě nevěřím, že lze vše ohlídat, nevěřím, že všichni producenti jsou poctiví a bohužel testy potravin to potvrzují. Tzn. nemám potřebu si do toho koktejlu ještě přidávat další prostředky ze zahrady. Je to možné zlepšení jen o "kapku v moři" ale ta může být rozhodující.
2) Dejme tomu OL 35 dní. Nevěřím, že při aplikaci tzv. něco nevdechnu nebo se při přípravě roztoku, mytí postřikovače nepotřísním. Nevím jak ostatní, ale jsem na zahradě skoro furt. Pořád obracím listy, kontroluji a tím opět přicházím do styku s postřiky. Jsem přesvědčen, že i přes kůži a sliznice se chemie může dostat do těla.
3) OL platí v rostlinách. Ovšem dle současného stavu vědy a poznání. Nikdo nemůže vyloučit, že např. Cabrio TOP neskončí příští rok jako DDT. Šance je samozřejmě malá, ale vyloučit nelze. DDT je v nás pořár i několik mdesítek let po zákazu, že...
4) Průšvih je půda. Ve starém počítači mám někde k tomu desítky studií. OL je (nebo byla - posledních 5 let už nemám čast sledovat vývoj) obvykle navázána na rozklad za pomocí světla, kyslíku apod, neboli na rostlinách nad zemí. Jenže dle studií, když se postřik dostal do půdy, tak mnohdy byl rozpad i přes 500 dní, tedy docházelo ke kumulaci, při každoročním použití...
5)Myslím i na okolí. Ty látky se vyrobí někde v chemičce. Všichni známe laguny kolem chemiček s odpadními látkami, kvalitu ovzduží kolem nich apod. Tím, že tyto látky kupujeme k tomuto přispíváme. Já bych u chemičky bydlet nechtěl, každému přeji pouze zdravé prostředí a proto tyto látky nekupuji.
6)Jsme rozmazlení. musíme mít všechno hned a dokonalé. A já to chápu, uděláme postřik, účinek je vidět a my můžeme klidně spát nebo koukat do mobilu, než jít zkontrolovat vinohrad. Mnohdy za to můžeme sami, protože vysazujeme v nevhodném prostředí. Např. já, co u mě chytne choroby, tak letí ze zahrady a je mi jedno jak to chutná, jak je to vzácné nebo jak velké jsou bobule. Už ani nevím kolik odrůd jsem vyřadil...
7) Každý postřik znamená papírový, plastový odpad z mini lahvičky, který se akorát vyhodí.
8) Největší problém je ale ten mix. Každá chemická látka je testována izolovaně, co se týče vlivu na lidské zdraví a přírodu. Když smícháte postřiků víc, nikdo ten vliv už nezná a to je největší potíž. Účinky látek se mohou násobit ale i minimalizovat, problém je že my ntušíme a já jsem proto raději předběžně opatrný. Toto byla největší lekce od Prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc., kterou mi dal při studiích toxikologie. Náš pohled je úzký, vždy pouze na jednu jedinou látku. Tzn. my jsme schopni říct, jaká je bezpečná úroveň Dynali nebo jaká je bezpečná úroveň Cabrio TOP. Nejsme ale schopni říct vůbec nic o tom, jaká je bezpečná úroveň Cabrio TOP + Dynali najednou. Tyto výzkumy nechce nikdo financovat. A co teprve pět látek najednou? můžeme věštit z koule...
9) Netuším co je cabrio max nebo dynali, v životě jsem to nekoupil a tiše se modlím a doufám, abych nikdy nemusel.
10) Akceptuji a požívám výhod světa, který je prosycený chemickými látkami - zdaleka ne jen postřiky, ale i zpomalovače hoření a tisíce dalších. Bohužel z toho nelze uniknout. Ale snažím se, abych konkrétně já tomu nepřispíval a problém nezhoršoval.

Prosím nepolemizujte se mnou. Nikomu můj názor nenutím ale ani nepotřebuji, aby jste mi ho vyvraceli. Jedná se pouze o odpověď na dotaz výše, proč se konkrétně já snažím o bio ochranu.
Sleduji, že se obecně řeší hlavně OL - myslím si, že problematika je ale daleko rozsáhlejší a nikdo z nás jí nedokáže plně posoudit.

[vader]

A teda mozem vediet tu bio ochranu? Tiez by som chel len bio ,ale chem aj nieco zjest.... tak sa snazim o to najlepsie z bio....len co to je?
 

[milosduris]

Dá sa medzi bio ochranu považovať zmes haseného vápna a síranu meďnatého? Je to len základný mix prírodných prvkov používaný dlhé desaťročia! 

[Radovan]

Dá aj nedá. V rámci noriem EU je to bio, ale rozhoduje dávka. Tuším pre bio je povolená dávka do 2 kg čistej medi/ha/rok. Berme to ale tak, že v roku 1900 Bordeauxská zmes pôsobila dobre. Teraz už nemusí. Aj huba perenospóra prechádza určitou evolúciou a do genómu sa môže dostať určitá odolnosť k medi. Prečo by sa inak vyvíjali silnejšie fungicídy? Ďaľšia vec je, že po zmiešaní Ca(OH)2 a CuSO4 vzniká účinná látka Cu(OH)2. Takže je omnoho jednoduchšie použiť napr. Kocide 2000, s rovnakým výsledkom, než prácne pripravovať Bordeaux zmes.
Osobne nemám rád veľké dávky medi. Jeden rok to nie je problém. No všetka meď sa postupne dostane do pôdy. Opláchne sa zrážkami, listy na jeseň opadnú na zem... Koncentrácia sa rokmi zvyšuje. Meď v pôde pôsobí rovnako, zabíja pôdne huby, teda všetku mykorízu a ďaľší život. Moderné systémové fungicídy detto. Ak použijem systém na perenu, nemôžem očakávať, že na koreňoch budem mať mykorízne huby. To proste nejde. Rozbory vinohradníckych pôd, kde sa dlhodobo používala meď, ukázali, že tá pôda je temer sterilná.

[Radovan]

Dayofvictory
Tiež to vnímam podobne. Kedysi som žil skoro sebestačný, zerowaste život. Okolnosti ma však pritlačili a musel som sa zapojiť do toho šialeného konzumného kolobehu. No stále mám k tomu taký prístup, že najlepší je postrek, ktorý sa nevystrieka, najlepší je odpad, ktorý sa nevytvorí.
Pri posudzovaní látok v poľnohospodárstve sa robia obmedzené testy na pestovanej rastline. Ako sa tá látka, resp. jej reziduá zapoja do ekosystému, to už nikoho nezaujíma.

[Radovan]

A teda mozem vediet tu bio ochranu? Tiez by som chel len bio ,ale chem aj nieco zjest.... tak sa snazim o to najlepsie z bio....len co to je?
 



 

No stačí sa pozrieť na stránku Biotomalu a to nechcem robiť reklamu. Je tam plno prípravkov, viac podporných než eradikatívnych.
Už som to písal veľakrát, tak sorry že sa opakujem. Prechod na bio sa nedeje vo vinohradníkovom postrekovači, ale vo vinohradníkovej hlave.
U mňa sa bio ochrana skladá z:
1. starostlivosti o pôdu, pretože zdravá fungujúca pôda podrží rastliny zdravšie. Keby som umrtvil pôdu geotextilkou a vrstvou šutru, žiadne zázraky by som nečakal. Stano sorry, ale musím to napísať, či sa budeš hnevať, alebo nie. Tak to proste cítim, no pravdu mať nemusím.
2. wellbeing viniča, t. j. podporné prípravky, napr. listové hnojivá, elicitory odolnosti a pod.
3. až na treťom mieste sú samotné ochranné prípravky.
 
 

[dayofvictory]

A teda mozem vediet tu bio ochranu? Tiez by som chel len bio ,ale chem aj nieco zjest.... tak sa snazim o to najlepsie z bio....len co to je?
 

To je právě to! U každého něco jiného, chce to roky zkoušet a pozorovat, vyvozovat souvislosti. Proto spousta lidí sáhne po chemii - je to prostě jednodušší, rychlejší, ale nebudu zastírat, že někdy prostě pěstitelé nemají jinou možnost. Tak to je. Pokud nesplníš alespon 50% z bodů níže, tak si myslím, že s bio nemáš šanci.

Můj osobní názor je, že úspěch u bio ochrany u mě tvoří:
1) z 50 % mikroterroir místa. Neboli nehledáme místo, kde chceme my aby réva rostla ale hledáme místo, kde chce ona růst. Někdy je to o detektivní práci. Např. na jednom místě mám Sommerset, který je každoročně napaden ale o 25 m dále nebyl nikdy. Tedy výsadbu jsem přesunul tím směrem. Jinak řečeno my se přizpůsobujeme rostlině, ne naopak.
2) z 20 % stav půdy - jak psal radovan, tam kde se dlouhodobě používali fungicidy, těžko můžeme přejít na bio režim z roku na rok, možná to bude trvat celý život. Jednou zničená půda se těžko napravuje.
3) z 20 % přísná selekce odrůd. Tzn. nehledáš odrůdu podle chuti, velikosti ale podle toho jestli se hodí na tvoje místo. Takže o 85 % odrůd ani nemůžeš uvažovat. To je fakt. Pokud chceš několikakilové výstavní hrozny s bobulemi 15 g tak na bio zapomeň. Na to je vynikající toto forum a stránky Iva Kotrleho. Např. letos jsem vyřadil Emmu a Ingu - vypadaly nadějně ale přece jenom na hardcore bio se nehodily. Ale například Glenora, která má být odolnější méně, docela jde.
4) z 10 % ochrana postřiky - naprosto zanedbatelná část.

A teď to, co nechceš slyšet.
Moje letošní postřiky byly:
1) 22.4. sulka 3 %
2)10.7. velmi selektivně neem azal na přesně 10 letorostů 1 x postřik v koncentraci myslím 3 ml/1l.
A to je vše.
Bio je u mě bez postřiků, eko s certifikovanými postřiky pro ekologické zemědělství.

Nevím, kdo při mě stál, když jsem zakopnul o onen 40 let nevyužívaný pozemek, ale děkuji mu. V podstatě k bodu 1 a 2 jsem přišel jak slepej k houslím. A přísně kontroluji bod 3. A moc neřeším bod 4.

Podepsal bych jak Radovan napsal, že bio je o nastavení v hlavě. 100%. Viz i můj dlouhý příspěvek výše. To je moje nastavení, které je ale pro spoustu lidí úsměvné.
Bohužel nastavit je to pracné, časově náročné a někdy nemožné - proto většina skončí u chemie, někdy se nedá nic dělat.
 

[LadaSvijany]

Zajímalo by mě, jestli existuje i nějaký vyzkoušený a účinný ekologický plán postřiků proti kadeřavosti broskvoní. Po letošním roce to vypadá, že bude nutné stříkat broskvoně permanentně od listopadu až do května. A při použití měďnatých postřiků bude půda již po jednom až dvou letech plná mědi.

[Jozo444]

Zajímalo by mě, jestli existuje i nějaký vyzkoušený a účinný ekologický plán postřiků proti kadeřavosti broskvoní. Po letošním roce to vypadá, že bude nutné stříkat broskvoně permanentně od listopadu až do května. A při použití měďnatých postřiků bude půda již po jednom až dvou letech plná mědi.


 

Tak môžeš vyskúšať kombináciu chitopron s cuprotonikom (znížení obsah mědi) . Meď robí problem tam kde je čierny úhor ale keď je okolo rastliny tak tie úžitku  meď.( povedal to doc.Ing Štefan Ailer PhD)
 

[Lubo]

Meď je veľmi dôležitá pre živočíchy vrátane človeka.(Vývoj kostry, šliach, chrupaviek aj mozgu) Ako pri všetkom, dôležitá je miera a správny čas aplikácie. 
Aj liečivé bylinky pri predávkovaní, môžu spôsobiť otravu.....
 

[andrejZA]

Tak u medi je asi dosť zásadné, v akej je forme. Prípravky na báze oxychloridu ani hydroxidu nepoužívam s výnimkou jarných postrekov, keď viem, že sa nič nedostane do plodov (ani kvetov). Čiže spomínaný postrek broskýň pri pučaní, akceptovateľný je ešte predjarný postrek jadrovín a kôstkovín. Kedysi dávno, keď som Kuprikolom postrekoval paradajky proti plesni zemiakovej, som si uvedomil, že tá vrstva  meďnatého svinstva sa nijako nedala zmyť. Preto aj na hrozno používam radšej meďnaté listové hnojivo, ako napr. Controlphyt Cu či obdobné prípravky, ktoré sú aj ekologicky šetrnejšie. 

[Lubo]

Súhlasím s Tebou Andrej, nerozpustné mapy medi na zelenine a ovocí , nie sú zrovna lákadlom , zjedz ma. 

[petr85]

Proto pro postřik používám skalicí modrou zahuštěnou škrobem. Po cca 2 deštích po mědi není ani vidu ani slechu, navíc síran rostlina využije jako hnojivo. Po plísni není ani vidu ani slechu. Beru na zřetel, že není to košer, ale jak píšete, mapy z mědi na ovoci nejsou moc pěkné. 

[stano]

Proto pro postřik používám skalicí modrou zahuštěnou škrobem. Po cca 2 deštích po mědi není ani vidu ani slechu, navíc síran rostlina využije jako hnojivo. Po plísni není ani vidu ani slechu. Beru na zřetel, že není to košer, ale jak píšete, mapy z mědi na ovoci nejsou moc pěkné. 

 

Môžeš napísať pomer modrej skalice a škrobu /asi zemiakový, bramborovy /, poprípade technológiu výroby daného postreku, nebolo by vhodné na miešanie modrej skalice a škrobu použiť výluh prasličky a orechové o lístia?

[petr85]

Môžeš napísať pomer modrej skalice a škrobu /asi zemiakový, bramborovy /, poprípade technológiu výroby daného postreku, nebolo by vhodné na miešanie modrej skalice a škrobu použiť výluh prasličky a orechové o lístia?
 

Poměr: 1 kávova lžička na litr roztoku (cca 5g, ja užívám bramborový), 1%roztok sklice - používám hexahzdrát . Uděláš škrob, po vychladnutí přisypáváš skalici a mícháš. Moc hustý škrob ucpává trysku. Škrob prodlouží kontaktní účinek tak na cca 2-3 déště.
 

[Lubo]

Poměr: 1 kávova lžička na litr roztoku (cca 5g, ja užívám bramborový), 1%roztok sklice - používám hexahzdrát . Uděláš škrob, po vychladnutí přisypáváš skalici a mícháš. Moc hustý škrob ucpává trysku. Škrob prodlouží kontaktní účinek tak na cca 2-3 déště.
 

Zaujímavé Petr, ako si vlastne na takýto spôsob prišiel?
 

[stano]

Poměr: 1 kávova lžička na litr roztoku (cca 5g, ja užívám bramborový), 1%roztok sklice - používám hexahzdrát . Uděláš škrob, po vychladnutí přisypáváš skalici a mícháš. Moc hustý škrob ucpává trysku. Škrob prodlouží kontaktní účinek tak na cca 2-3 déště.
 

Píšeš, že na postrek  používaš modrú skalicou zahustenú škrobom, neskôr na otázku pomerov, píšeš, že používaš hexahydrat, ale hexahydrat nie je modrá Skalica, ale chlorid horečnatý, čo je forma horčíka. Neviem či dobre čítam, alebo zle rozumiem. Ten výluh prasličky a orechového lístia som myslel použiť pri výrobe riedkeho škrobu a následne prisypavať kryštalicku modrú skalicou, čím by vznikol postrekovy roztok. Praslička a orechové lístie vieme aké majú vlastnosti, nakoniec aj pridanie horčíka by nebolo na škodu...

[Lgrep]

Píšeš, že na postrek  používaš modrú skalicou zahustenú škrobom, neskôr na otázku pomerov, píšeš, že používaš hexahydrat, ale hexahydrat nie je modrá Skalica, ale chlorid horečnatý, ...
 

Chlorid hořečnatý se také používá ve formě hexahydrátu, ale to i dalších x sloučenin.
petr85 asi myslí Síran diamonno-železnatý hexahydrát p.a. (Mohrova sůl, síran amonno-železnatý hexahydrát).

[petr85]

hexahydrat nie je modrá Skalica, ale chlorid horečnatý, čo je forma horčíka. Neviem či dobre čítam, alebo zle rozumiem.
 

https://fichema.cz/siran-mednaty-skalic ... LMQAvD_BwE

[vader]

Neskusal niekto nimbovy olej napriklad odtial ,,,je to 500ml za 14 eur ,predpokladam ze neemazal je defacto to iste za cenu 100ml za 14 eur.Ma niekto skusenosti? Alebo neemovy olej z PGchem ale tam uz dlhsie nemaju ho dostupny
 

[haco]

vlani v lete sme to testovali a viacerym nam neemovy olej funguje dobre - tu je k tomu diskusia: https://oreve.cz/viewtopic.php?p=18293#p18293