Listova forma revokazu

[haco]

Na jednom prevokorennom kry vinica odrody Arni sa mi v lete objavilo poskodenie listov ako na foto. predpokladam ze ide o listovu formu revokazu. prejavovalo sa to na mladych listoch, ktore som priebezne otrhaval (stare zostavali ciste).
Som v okrajovej casti pestovania vinica (Trencin) - je potrebne tohto skodcu intenzivne riesit zlikvidovanim kra? alebo mi staci pockat na poriadne mrazy (nie ako tie poslednu zimu)?
Prenasa sa tento skodca v pripade rozmnozenia odrezkami z poskodeneho kra, kt. prejdu mrazom?

 
 

[Wimpi]

Nejlepším způsobem k vyhubení révokaza na keřích je intenzivní několikanásobný postřik insekticidními připravky, určenými k hubení savého a žravého hmyzu, zejména mšic, s translaminárním účinkem (účinná látka je pletivy rozváděna do všech částí rostliny).  Je vhodné v časovém odstupu kombinovat více přípravků s rozdílnou účinnou látkou. Nyní ale je již postřik bezpředmětný, listy jdou dolů.
 

[LadaSvijany]

Listová forma révokazu je vlastně ta původní, která se do Evropy dostala z Ameriky. V Evropě se postupně transformovala na mnohem nebezpečnější kořenovou formu. Traduje se, že je pouze v tradičních vinařských oblastech na jihu Moravy a Slovenska. Ale je to omyl, vyskytla se i na několika vinicích v Čechách, např. Praze Tróji, v okolí Litoměřic pod Radobýlem a v Českém středohoří u Třebívlic.
 

[Wimpi]

Už pár roků praktikuji to, že všechny řízky, pocházející z jakéhokoli cizího zdroje, před zakořeňováním namočím do lázně 5% Sulky a nechám je oschnout. Začal jsem s tím hlavně kvůli prevenci proti roztočům, hlavně proti hálčivci, který může mladou sazenici dost potrápit. A myslím si, že se tahle jednoduchá zdravotní procedura vyplatí i jako ochrana před případným zavlečením révokaza. Odkud pocházel ten řízek, na jehož keři se révokaz objevil?
 
 

[haco]

dakujem za radu s tou Sulkou, budem to tak preventivne aplikovat... ker je vypestovany z odrezku od Bredika, ale predtym tam bola rok sadenica inej odrody z Plantexu (stepena, volnokorenna) ktora uschla - tam by som skor hladal pricinu :(

ze sa u mna revokaz objavil pripisujem teplym prechadzajucim letam a slabej tohtorocnej zime  

buduci rok s tym skusim zabojovat od jari (ak prezije zimu), uvidime...

[LadaSvijany]

Ta původní sazenice určitě uschla? Révokaz totiž saje na koříncích a tím tu sazenici zlikviduje. Jestli ji máš už v půdě, tak moření nepomůže.
 

[Mirek]

Listovou formu révokaza jsem měl vloni na odrůdě Atilla, letos už nic. U souseda se tato choroba "běžně" vyskytovala na nějakém tom samoroďáku. Pár snímků je zde.
 

[Bred_ik]

Listová forma révokazu se u mě vyskytla po dva roky na moštovém vinohrádku na odrůdách pocházejících z severoamerických drůhů révy. Předpokládám, že se tam dostala ze starých keřů "Baga", které nedaleko rostou. Letos jsem si nezaznamenal, byť jsem po ní pátral. Snažil jsem se s ní bojovat insekticidy, tak snad jsem dočasně zvítězil.
U mě na vinohrádku u domu jsem žádnou formu révokazu nikdy nenašel.

[haco]

aky konkretny incekticid si pouzil? aby som vedel po com sa poobzerat na jar...  

[Bred_ik]

Movento a  Perfekthion
 

[Wimpi]

Když se nám ve výsadbě vyskytne révokaz, myslím si, že nemá cenu se utěšovat tím, že je to "jen" listová forma. Platí totiž přesně to, co napsal Láďa, že původní americká forma, která se vyskytovala jen na listech, se po setkání s evropskou révou přetransformovala a přestěhovala do kořenů a tato nová forma takto začala keře hubit. Přestože nyní většinou nepěstujeme úplně čisté vinifery, ale různě prokřížené vinohybridy, majoritní část genů současných odrůd stále pochází z evropské révy. Takže nevíme, jak kořeny té které odrůdy révokazu chtnají a tedy když ho máme na listech, nevíme, jestli ho nemáme i pod zemí. Proto je potřeba zasáhnout nekompromisně a energicky, podobně  jako to udělal Bredik. A klidně bych chemicky zasáhl i bez ohledu na to, že v dané sezóně z léčených keřů nic nesklidíme, protože kvůli opakovaným postřikům během vegetace se nepodaří dodržet ochranné lhůty. Záchrana keřů by v tomto měla mít vyšší prioritu.
 

[Bred_ik]

Nejhorší je, že nevím, jestli se révokaz dostal i na kořeny, na listech nebývá poškození fatální. Zatím letos bez výskytu a keře tam rostou bez problémů. 
Osobně mě překvapilo, že révokaz napadl Arni, čekal bych ho na amerických drůzích révy, kde se na listech vyskytuje a tak se i dostal do Evropy. Na Vitis vinifera by se na listech neměl objevit, což je z naprosté většiny i Arni.

[Wimpi]

Před časem jsme s jedním kamarádem řešili napadení jeho keře révokazem. Byl to mladý keř, který vyrostl z naroubované sazenice, naštěpovanou odrůdu už si nepamatuji, ale nebyla to žadná americká labruska, nýbrž nějaká novinka z východu. Takže geneticky to mohla být podobná odrůda, jakou je například výse zmiňovaný Arni. A na této rostlině se také objevila listová forma révokaze. Z toho lze vyvodit, že i častečné prokřížení evropské révy s americkou révokazi stačí k tomu, aby se na jednom keři vyskytl v obou formách. Naštěstí tady máme tu syntetickou chemii, kterou naši předkové před stopadesáti lety k dispozici neměli.
 

[LadaSvijany]

Kořenový révokaz napadá především mladé sazenice. Pokud je už v půdě, tak se těžko ničí, protože bývá poměrně hluboko. Je zajímavé, že v suchých a písčitých půdách se nevyskytuje. Tam se mu nějak nelíbí. Ještě jedna taková zajímavost, která nejde použít všude. Dříve s určitým úspěchem v boji proti révokazu zaplavovali vinohrady vodou. Takže kdo má v průběhu roku vinohrad několikrát pod vodou, tak se nemusí být kořenové formy.
 

[Wimpi]

Kořenový révokaz se zničí poměrně jednoduše tím způsobem, že se rostlina nadopuje systemickými insekticidy a takto nadopovaná se udržuje celou vegetační sezonu (postřiky je potřeba v rozumných periodách opakovat). Když se to udělá důsledně, nemá révokaz šanci přežít.

[LadaSvijany]

Předpokládám, že pak takto "nadopovaná" úroda daného roku není určena ke konzumaci ani k výrobě vína. No nevím, naštěstí toto nemusím řešit. Teďko jsem přece jenom dost na severu a vinohrady tady okolo nejsou. A doufám, že to takto i zůstane co nejdéle.

[Jarek23]

Kořenový révokaz napadá především mladé sazenice. Pokud je už v půdě, tak se těžko ničí, protože bývá poměrně hluboko. Je zajímavé, že v suchých a písčitých půdách se nevyskytuje. Tam se mu nějak nelíbí. Ještě jedna taková zajímavost, která nejde použít všude. Dříve s určitým úspěchem v boji proti révokazu zaplavovali vinohrady vodou. Takže kdo má v průběhu roku vinohrad několikrát pod vodou, tak se nemusí být kořenové formy.
 

Tuto zajímavost možná nechtěné používá Mirek ...

[Wimpi]

Tak, tak, Láďo. Když máme svojí výsadbu izolovanou od okolí, je to celkem v pohodě. Mnohem horší situace nastane v případě, když révokaze má soused hned za plotem a nic s tím ani po vysvětlení a domluvě nehodlá dělat. Což se stalo právě Mirkovi. Já bych buď vraždil anebo roundupoval.

[LadaSvijany]

Jo, jo, soused blbec to je neštěstí. A nemusí nutně jít jenom o vinohrad.

[Marek1970]

Movento a  Perfekthion
 

Preventívna otázka.
Existuje aj nejaká alternatíva k uvedeným dvom prípravkom dostupná v záhradkárskom balení ???
Aj Movento aj Perfekthion sú viac-menej nedostupné alebo aby som bol presnejší, dostupné len vo veľkých baleniach 1000 ml alebo 5000 ml, určenom pre agropodniky.

[Bred_ik]

Bohužel v českém registru je kromě Moventa jen NeemAzal-T/S, ale oba jsou povoleny jen pro profi použití. U Perfektionu bohužel navíc skončila registrace. Obávám se, že situace v povolování bude jen a jen horší.

[Marek1970]

Ďakujem za radu. Ten NeemAzal-T/S sa zdá, že je na Slovensku bežne dostupný v 50ml aj 100ml balení. Dokonca je označovaný ako "eko" prípravok proti savým a žravým škodcom.
 

[dayofvictory]

NeemAzal T/S je zajímavý přípravek, detailně jsem ho studoval a i přesto, že jsem poměrně "eko přísný" tak se ho nebojím používat. Jenže on to zas není takový zázrak. Oproti běžné chemii nemá systémový přenoss. Díky bohu za to, že má alespoň laminární přenos, takže stačí nastříkat zvrchu listů a zničíte i mšice vespod.

Jenže lepší účinnost na mšice má voda + jar + olej = totální genocida mšic do druhého dne. Jen je nutno obracet listy, což ve větším nejde. Neem je pomalejší a upřímně má účinnost tak 75%, musí se opakovat, škůdce se nesmí přemnožit, jinak už to nedá.

Na svilušky neúčinkuje vůbec.

Na fyloxeru jsem neměl možnost vyzkoušet. Pokud někdo možnost máte, prosím zkuste. Dá se koupit běžně v 100ml balení a není to tak drahé (viděl jsem ho snad v každém Hornbachu).

No zázrak to není, ale na rozdíl od jiných eko přípravků, má alespoň nějaký účinek.

[Radovan]

NeemAzal som posledné dva roky použil na Mandelinku na zemiakoch. Úplná spokojnosť. Ja by som to s ním skúsil, aj keď vošky sa vedia rýchlejšie opäť namnožiť.

[haco]

kedy sa zvyknu objavovat priznaky revokazu na listoch? kontroloval som Arni vcera a zatial su listy ciste. na jar som ker vykupal v Sulke a idem kazdopadne kupit NeemAzal a preventivne postriekam. uvidime ci to zaberie 

[LadaSvijany]

kedy sa zvyknu objavovat priznaky revokazu na listoch? kontroloval som Arni vcera a zatial su listy ciste. na jar som ker vykupal v Sulke a idem kazdopadne kupit NeemAzal a preventivne postriekam. uvidime ci to zaberie.
 

Příznaky se objeví podle toho, kolik vajíček a následně larev přežilo zimu a postřik. V současné době se z vajíček líhnou larvy, kterých nemusí být mnoho (řádově pár kusů), a proto jejich projev ještě nemusí být viditelný. Tyto larvy dorostou a přemění se na samičku, která naklade množství drobných vajíček a tím vlastně založí novou kolonii. Z těchto vajíček se vylíhnou nové larvy, které se rozlezou po listech a začnou je vysávat. V této fázi jsou příznaky již dobře viditelné. Hodně záleží na venkovní teplotě, kdy tato fáze nastane, odhaduji tak za jeden a půl měsíce.

[Lubo]

"Pekná" ukážka listovej formy révokazu zo Sicílie. Hrozno na pohľad vyzeralo dozreté až prezreté. Chuťovo bolo podpriemerné, ešteže som si zobral zo Slovenska vlastné 

 

 
 

[Jarek23]

"Pekná" ukážka listovej formy révokazu zo Sicílie. Hrozno na pohľad vyzeralo dozreté až prezreté. Chuťovo bolo podpriemerné, ešteže som si zobral zo Slovenska vlastné 
 

tak to je síla...

[petr85]

Kořenový révokaz napadá především mladé sazenice. Pokud je už v půdě, tak se těžko ničí, protože bývá poměrně hluboko. Je zajímavé, že v suchých a písčitých půdách se nevyskytuje. Tam se mu nějak nelíbí. Ještě jedna taková zajímavost, která nejde použít všude. Dříve s určitým úspěchem v boji proti révokazu zaplavovali vinohrady vodou. Takže kdo má v průběhu roku vinohrad několikrát pod vodou, tak se nemusí být kořenové formy.

Diskutoval jsem s odborníkem, proč na písčitých půdách révokaz není. Vysvětlil mi to tak,že mládým nimfám mšičky zrnka písku dělají odřeniny, nemají totiž krunýř,jako dospělá forma. A to je nakonec zahubí. Údajně Ukrajinci zasypávají kořeny tenkou vrstvou písku, co má chránit před kořenovou formou tohoto škudce. Neví nakolik je to účinné.

[Bred_ik]

Není potřeba jezdit za révokazem na Sicílii. Úplně stejnou intenzitu napadení jsem letos viděl na jižní Moravě na divokých révách.

[Marek1970]

Chcel by som sa skúsenejších spýtať, lebo mám trochu chaos v hlave. Neviem prečo ale mal som nejako zafixované, že "samorodáky" sú odolné voči fyloxére ale z vyššie uvedených príspevkov tento pocit už strácam (ak sa znovu nemýlim tak "bago" je vlastne "samorodák") . Moja otázka preto je ako je to vlastne s odolnosťou samorodákov voči fyloxére ? Je možné samorodák v krajnom prípade použiť ako podnož ?

[Lubo]

Chcel by som sa skúsenejších spýtať, lebo mám trochu chaos v hlave. Neviem prečo ale mal som nejako zafixované, že "samorodáky" sú odolné voči fyloxére ale z vyššie uvedených príspevkov tento pocit už strácam (ak sa znovu nemýlim tak "bago" je vlastne "samorodák") . Moja otázka preto je ako je to vlastne s odolnosťou samorodákov voči fyloxére ? Je možné samorodák v krajnom prípade použiť ako podnož ?

 

Ahoj Marek, takto to píšu na stránke u jedného predajcu sadby a ešte som čítal, že sa labrusca ako podpník sa nehodí.

• Vitis labrusca: americká línia, má silný rast, dobre znáša sucho, je odolná voči fyloxéram, múčnatke a peronospóre. Žiaľ, kvalita plodov je slabá.
• Vitis vinifera: rozlišujeme 2 varianty: eurázijský variant je náchylný na choroby, neznáša mrazy avšak strapce a bobule sú výrazné a veľké s vynikajúcou chuťou. Majú chrumkavú dužinu a prekrásne plody. Európsky variant dobre znáša mrazy. Strapce a bobule sú menšie, je citlivý na choroby a väčšinou ho používame na výrobu vína.
• Vitis amurensis: rýchlo dozrievajúca línia si silným rastom. Je odolná voči mrazu až do -40°C, odolná voči hubovým chorobám avšak náchylná na fyloxéru.

 

[Marek1970]

Ľuboš ďakujem za info. 
Vysvetlím bližšie, prečo som položil predchádzajúce otázky.
Chcel by som vypestovať cca 5 - 6 rastlín pre dcéru, ktorá žije v extrémne vinohradníckej oblasti - všade kde sa vôkol pozrieš je samá vinica (oblasť Skalice). 
Z uvedených dôvodov (vinohradnícka oblasť) by som jej chcel dať rastliny pre istotu na fyloxére odolnej podnoži. Jedno z riešení je kúpiť pár kusov najlacnejšej muštovej sadby na podnoži a túto následne prevrúbľovať na bezsemenné odrody čo jej chcem dať (Somerset Seedles, Jutal, Venus, Reliance, Zolotce a Joy), keďže vyzerá to tak, že samostatné čisté podnože asi nikde nekúpim (ešte to nie je beznádejné, dostal som nejaké kontakty ale zatiaľ mám len negatívne odpovede). V minulosti som mal dva kusy samorodáku, ktoré som prevrúbľoval (na jednom je napr. spomínaný Somerset Seedless) a vyzerá to, že sa na samorodáku navrúbľovanému viniču u mňa páči. Preto som uvažoval, že ak nezoženiem pár kusov samostatných podnoží, tak či by som jej tých pár rastlín nenavrúbľoval na zakorenený samorodák (ak má odolnosť, čo som otázkami zisťoval). Taktiež na vinograd.info uvádzajú, že odroda Moldova (ktorú mám) je odolná fyloxére ale po prelúskaní pár desiatok strán o tejto odrode na fóre vinograd.info som sa dočítal, že s tou jej odolnosťou to nie je asi úplne 100 percentné (vraj tam niekomu po pár rokoch padla celá vinica Moldovy na fyloxéru). Takže musím sa rozhodnúť, kúpiť nejaké lacné "muštáky" a tie prevrúbľovať alebo zariskovať so zakoreneným samorodákom, či Moldovou. 

[Lubo]

Ľuboš ďakujem za info. 
Vysvetlím bližšie, prečo som položil predchádzajúce otázky.
Chcel by som vypestovať cca 5 - 6 rastlín pre dcéru, ktorá žije v extrémne vinohradníckej oblasti - všade kde sa vôkol pozrieš je samá vinica (oblasť Skalice). 
Z uvedených dôvodov (vinohradnícka oblasť) by som jej chcel dať rastliny pre istotu .......

 

Marek, ja by som postupoval podobne, ako sú Tvoje úvahy, kúpil by som nejaký muštový vinič vo zväzku naštepený na podnoži a nasadil ho do nádoby, nakoľko na jar v nádobe rastie rýchlejšie. Preštepil ho / čierne do zeleného/. Na jeseň uvidíš , či vyzrel  a môže ísť u dcéry hneď do zeme , alebo prezimuje v pivnici, sklenníku nasledujúcu zimu.

[petr85]

Nebo sehnat řízek rezistentní odrůdy,naroubovat,ukořenit. Celkem rok do předu. Otazka je rezistence znamých podnoží. Údajne SO4,K5BB a T5C už údajně mají diskutabilní rezistenci. Naroubování a ukořenění je během jara. Mám i fotodojument známého,který to úspěšně zkusil. Řízky SO4,T5C a K5BB mám pro zâjemce.

[andrejZA]

Ahoj Marek, ak zháňaš podpník rezistentný proti fyloxére, tak Ti môžem posunúť odrezky z Kraseňa. V odbornej literatúre sa táto odroda uvádza ako rezistentná. Nemám dôvod tomu neveriť, túto informáciu spomínajú aj oficiálni šľachtitelia z Magaračského ústavu. Kraseň má okrem toho dobrú rastovú silu, takže by to mohol byť životaschopný podpník.