Výsledek půdního rozboru

[Endy]

Zdravím všechny,

nechal jsem dle rad udělat rozbor půdy s výsledky viz níže. Může někdo porovnat a případně dle zkušeností říct jakým způsobem a kdy přihnojovat? 

[LadaSvijany]

Vše je napsané v tom rozboru. Základních živin je tam až nadbytek, jenom hořčíku je tak akorát. Je uvedeno i co jaká hodnota znamená a po jakou dobu příslušnými živinami nehnojit. Takže hnojit maximálně čistým hořčíkem (kieserit), je uvedeno i jeho dávkování (4q/ha). Neměl by být ve směsi s jinými živinami. Pak vzniká nerovnovážný stav živin a ten je na škodu. Nadbytek některých živin blokuje příjem jiných. Hnojení možno doplnit maximálně o stopové prvky.

[Dzordzik]

Pro info, poptal jsem dnes cenu za provedení půdního rozboru a cena za základní živiny (pH, K, Ca, Mg, P), tj. tak jak to má udělané Endy stojí u nás 350 Kč, což nezabije finančně opravdu nikoho a při požadavku na rozšířený rozbor včetně mikroprvků (Mn, Cu, Fe, B)
je to o 850 Kč dražší. Tedy opět nic co by mělo někoho zabít. Uvažuju, že si jej objednám, pro zajímavost. Budu na jaře vysazovat dalších x sazenic, tak aspoň budu vědět do čeho a jaké hnojivo přidat a jakému se naopak vyhnout.

Jinak instrukce k odběru jsou pro menší vinohrady pod hektar následující:
Odebírá se průměrný vzorek bez ohledu na výměru. Terasy se rozdělí na spodní a vrchní část a z každé části se odebere samostatný vzorek. Z úzkých a dlouhých teras je možno odebrat jeden průměrný vzorek v případě, že půdní poměry jsou přibližně stejné a porost révy je vyrovnaný. Dílčí vzorky se odebírají v řadách rostlin, a to uprostřed mezi jednotlivými rostlinami. Vzorky se odebírají odděleně z profilu 0 - 30 a 30 - 60 cm, to znamená, že po odebrání zeminy z vrstvy 0 - 30 cm se rýčem odstraní tato vrstva a ze dna vzniklé jamky se odebere vrstva 30 - 60 cm.
 

[Wimpi]

Endy: když jsem si nechával dělat před pár roky půdní rozbor, tak jsem dostal poněkud obšírnější výsledky (obšírněji komentované) a k tomu i návod na postup dalšího hnojení, včetně doporučených typů hnojiv. Nevím, kde jste si nechal ten rozbor dělat, že byli vůči Vám tak strozí? V každém případě už ale něco v ruce máte, o co se můžete opřít. Zkuste zavolat do té laborky, aby Vám poradili jak teď postupovat dál a nebo rozbor konzultujte s nějakým agronomem. V každém případě z Vašeho rozboru vyplývá zhruba toto (hodnotím to jako laik): máte zásitou půdu, proto používejte taková hnojiva, které v ní vyvolají kyselou reakci. Máte v půdě silný nadbytek fosforu a vápníku. Čili je třeba použít takové hnojení, které oba prvky vybalancuje. Bohužel jaké, to nevím, nejsem na tohle odborník. Toto je ale hlavní příčina chlorotických listů na vašich keřích, zvláště v letošním mokrém roce. Nikoli primárně nedostatek hořčíku, jak by si někdo podle zbarvení listů myslel. Lehký nedostatek hořčíku oproti nadbytku draslíku myslím není zásadním problémem. Pokud byste měl půdní reakci neutrální, bylo by toto buď OK anebo by to šlo lehce vybalancovat dohnojením hořčíkem (na list a do půdy). U Vás je ale hlavní problém ten fosfor a vápník, které si podávají ruce.
 
 

[LadaSvijany]

Zdravím všechny,
nechal jsem dle rad udělat rozbor půdy s výsledky viz níže. Může někdo porovnat a případně dle zkušeností říct jakým způsobem a kdy přihnojovat?
 

Ještě bych se pokusil to trochu více rozebrat. Předpokladem je, že odběr vzorků půdy byl provedený z několika míst a z různých hloubek, aby výsledek byl více komplexnější. Z rozboru vyplývá, že obsah hořčíku je dobrý a obsah draslíku je vysoký. Zde postačí na jeden rok vypustit hnojení draslíkem. Horší je velmi vysoký obsah fosforu. Ten byl pravděpodobně způsobený zvýšeným hnojením hnojivy rychle uvolňující fosfor (asi superfosfát?). Zvýšený obsah fosforu v půdě způsobuje, že réva nemůže dostatečně přijímat železo a zinek. Zde je laboratoří navrženo na 3-4 roky vynechat hnojení touto živinou. Samostatnou kapitolou je pak zásaditá reakce půdy a vysoký obsah vápna. To může být způsobeno přírodními podmínkami (vápencové podloží) nebo ve větší míře používáním např. mletého dolomitického vápence. Půda s vyšším obsahem vápna pak způsobuje chlorózou. Réva nemůže dobře přijímat draslík a hořčík. Těžko jsou i přijatelné stopové prvky: železo, mangan, měď, zinek a bór. Zinek je důležitý pro správnou tvorbu čepelí listů. Nedostatek manganu se zase projevuje tak, že listy jsou světle zelené s tmavě zelenými žilkami. Bór je důležitý pro opylení. Nápravné opatření u alkalických půd je provzdušňování půdy, obohacování o organickou hmotu a vyloučení alkalických hnojiv. Organická hmota může být proleželý kompost, ale ne čerstvý hnůj. Protože čerstvý hnůj podporuje příjem fosforu (toho je tam dost) a tím blokuje příjem železa. Dále nepoužívat hnojiva s lehce přijatelným fosforem typu NPK-1. Hodně pomůže i postřik na list hnojivy speciálně upravenými pro dobrý příjem železa v chelátové formě.

[Endy]

Děkuji za návrhy. Jinak keře mám vysazeny 3 rokem a co jsem používal byla hořká sůl zálivkou i na list a v okolí jsem ještě používal kristalon-trávník, který obsahuje po 8% P a K, takže jsem ty zvýšené hodnoty možná způsobil tím hnojivem na trávník, který je v těsné blízkosti, ale přímo k révě jsem ho nepoužíval. Ještě jsem myslel zda by mělo cenu snížení ph půdy (např. pomocí rašeliny), které je 7.3 a četl jsem že pro révu je vhodnější lehce kyselá půda ph 6 až 6.5.

[Roman]

Kolegovia Láďa a Wimpi poskytli absolútne presný popis situácie a dá sa s nimi len súhlasiť. Naozaj je škoda, že k výsledkom nebol dodaný obšírnejší komentár, ale čo je horšie takáto forma popisu je dosť nepresná.
 Začnem prvým podozrivým-horčíkom. Pre tento prvok je dobrý stav nasýtenia pôdy v hodnotách 226-365 mg/kg. Diagnostikovaná hodnota 341 je v tomto intervale. OK.
Draslík ako antagonista horčíka je hodnotený ako vysoký s čím by som si dovolil nesúhlasiť. Hodnoty pre dobré nasýtenie K sú 251-400 mg/kg. Nad 400 mg/kg je skutočne "technicky" hodnota vysoká, ale tu hladina K prevyšuje stredné  hodnoty len o 9 mg/kg. Pre predstavu veľmi vysoký K začína hodnotou 560 mg/kg. Takže technicky(tabulkovo) je hodnota vysoká, ale biologicky je to skôr dobrý stav. Okrem tohto je dôležitý pomer K/Mg , ktorý by nemal prevyšovať index 1,6. V tomto prípade 409/341=1,19. Takže aj tu pomer prvkov v norme a veľmi dobrý. Tieto čísla podporujú predchádzajúce vysvetlenia kolegov, že tu problém nie je.
  Problematický je skutočne P, tento je v protokole hodnotený korektne ako veľmi vysoký(hodnota od 245 mg/kg a vyššie). Opäť pre predstavu-dobré hodnoty pre P sú v intervale 101-170 mg/kg. Z čísel jednoznačne vidieť, že hodnoty fosforu sú niekoľkonásobne vyššie ako optimum. Problém je presne v tom čo píše Láďa- fosfor viaže mikroprvky a tvorí s nimi nerozpustné komplexy(nevyužiteľné pre rastliny).
 Vápnik je v protokole hodnotený ako vysoký. Referenčné hodnoty pre Ca sú: dobrý 2001-3300, vysoký 3301-5400, veľmi vysoký 5401 a vyššie. Tu by hodnotenie malo byť veľmi vysoký(tiež podobne ako fosfor niekoľkonásobne prekračuje optimum. Samotná hodnota Ca je problém(kolegovia opísali  prečo) a zároveň je možné, že jeho vysoké hodnoty spôsobujú aj vyššie pH čo je opäť problém pre mikroprvky, ktoré pri vyššom pH majú problém s resorbciou.
Pre informáciu sú referenčné hodnoty pre stredný typ pôdy(tak to uvádza protokol) a stupne zásobenia pôdy sú uvádzané nasledovne: veľmi nízky-nízky-stredný-dobrý-vysoký-veľmi vysoký.

[Návštěvník]

Ještě jednou děkuji za návrhy a rady. Dnes jsem se rozhodl že okolo révy zapravím kompost a rašelinu ke snížení ph, jakmile jsem rýčem zaryl hlouběj jak cca 30 cm zjistil jsem že je zde zahrnuta vrstva jakési staré omítky (hodně světla vrstva písku asi s vápnem) pravděpodobně s velkym obsahem vápna, takže hlavní problém bude asi zde. Při výsadbě jsem to nezjistil protože jsem vysazoval jen vývrtem o průměru 10 cm a nevšiml jsem si niceho. Teď je otázka zda je možné tento pravděpodobny nadbytek vápníku upravit.
 

[Wimpi]

Je dost důležité vědět, do jaké míry byl ten vzorek, který jste posílal na rozbor reprezentativní, čili v jak objektivní míře obsahoval i zeminu z této podezřelé navážky. Překvapuje mne totiž, že o existenci této půdní vrstvy jste se dověděl až po provedení půdního rozboru, když jste chtěl do půdy zarýt rašelinu, jako opatření pro snížení vysokého Ph. Přitom existenci této půdní vrstvy jste měl zjistit nejpozději při odebírání půdních vzorků a tuto nekvalitní zeminu ve vzorku  patřičně zohlednit. Nicméně v situaci, kdybych já zjistil, že mám pod povrchem půdy něco nekalého, snažil bych se zjistit, jak je ta nekalá záležitost rozsáhlá a tudíž, jak velké představuje riziko. Konkrétné bych půdním vrtákem (ručním) postupně kolem keřů vyvrtal několik sond. Každou sondou bych zjišťoval, v jaké hloubce ta špatná vrstva začíná a v jaké hloubce  končí. Podle celkových výsledků bych si pak mohl udělat úsudek, jak je ta navážka rozsáhlá a podle toho do jaké míry bude v následných letech negativně ovlivňovat vývoj keřů. Pokud bych zjistil, že plocha i tlouštka té navážkové vrstvy není velká, řešil bych situaci korigováním Ph vhodnými složkami, třeba tou rašelinou a pod. Jestli je ale ta navážka pod všemi keři v silné vrstvě, tak bych výsadbu raději přestěhoval jinam nebo tu navážku vytěžil a nahradil kvalitní zeminou.
 

[Dzordzik]

Ahoj, jak jsem už avizoval v jiném vlákně, nechal jsem si udělat půdní rozbor na vzorku, který jsem odebral na horní viničce. Mám tam vápenito-písčitou hlínu, která je povrchově strašně utužená (travní porost) a hlouběji hodně kamenitá, od cca 30cm sám písek. V minulosti na tomto místě rostla vinice a později tam byly snad brambory, ale to už je dávno. Dlouhé roky tam roste jenom tráva.

Protože budu na jaře sadit další várku sazenic, říkal jsem si, že by nebylo na škodu vědět, do čeho to vlastně sadím a čím a kolik mám přihnojit. Tušil jsem, že obsah živin nebude optimální, ale že to bude až tak hrozné, to jsem opravdu nečekal. Když jsem to probíral dneska s Bred_ikem, tak si ze mě dělal prču, že si můžu rovnou otevřít vápenku a železný důl ...

Výsledky (vše v mg/kg), číslo v závorce je takové, jaké by cca mělo být - v ČR na lehkých půdách.
PH: 7,38, Fosfor 8 (100-170), Draslík 64 (220-340), Hořčík 216 (190-320), Vápník 6052 (1400-2100), Mangan 379 (30-200), Měď12 (1,6-4,5), Železo 17879 (60-420)

Takže pokud by někdo měl zájem o Vápník, Železo nebo snad Mangan, mám v množství větším než velkém, zatímco základních živin mám kromě Hořčíku všeho málo až skoro nic.

Díry na sazenice mám vykopané klasických 50x50x60cm. Otázka za 100 bodů je kolik a čeho tam přihodit, ideálně název hnojiva a dávku v gramech na jámu. Nerad bych keře přehnojil. Letos se na některých nových sazenicích nedostatek draslíku na listech projevil.

Zatím jsem si předběžně uvažoval Superfosfát v dávce 100g/m2 a Síran draselný v dávce 30g m/2, ale velmi rád si nechám poradit čeho a kolik přihnojit.

Docela dobrý zdroj informací z měření v ČR je např. tady: http://www.akcr.cz/data_ak/20/v/Priruck ... n_2020.pdf
 
 

[Jarek23]

Ahoj, jak jsem už avizoval v jiném vlákně, nechal jsem si udělat půdní rozbor na vzorku, který jsem odebral na horní viničce. Mám tam vápenito-písčitou hlínu, která je povrchově strašně utužená (travní porost) a hlouběji hodně kamenitá, od cca 30cm sám písek. V minulosti na tomto místě rostla vinice a později tam byly snad brambory, ale to už je dávno. Dlouhé roky tam roste jenom tráva.

Protože budu na jaře sadit další várku sazenic, říkal jsem si, že by nebylo na škodu vědět, do čeho to vlastně sadím a čím a kolik mám přihnojit. Tušil jsem, že obsah živin nebude optimální, ale že to bude až tak hrozné, to jsem opravdu nečekal. Když jsem to probíral dneska s Bred_ikem, tak si ze mě dělal prču, že si můžu rovnou otevřít vápenku a železný důl ...

Výsledky (vše v mg/kg), číslo v závorce je takové, jaké by cca mělo být - v ČR na lehkých půdách.
PH: 7,38, Fosfor 8 (100-170), Draslík 64 (220-340), Hořčík 216 (190-320), Vápník 6052 (1400-2100), Mangan 379 (30-200), Měď12 (1,6-4,5), Železo 17879 (60-420)

Takže pokud by někdo měl zájem o Vápník, Železo nebo snad Mangan, mám v množství větším než velkém, zatímco základních živin mám kromě Hořčíku všeho málo až skoro nic.

Díry na sazenice mám vykopané klasických 50x50x60cm. Otázka za 100 bodů je kolik a čeho tam přihodit, ideálně název hnojiva a dávku v gramech na jámu. Nerad bych keře přehnojil. Letos se na některých nových sazenicích nedostatek draslíku na listech projevil.

Zatím jsem si předběžně uvažoval Superfosfát v dávce 100g/m2 a Síran draselný v dávce 30g m/2, ale velmi rád si nechám poradit čeho a kolik přihnojit.

Docela dobrý zdroj informací z měření v ČR je např. tady: http://www.akcr.cz/data_ak/20/v/Priruck ... n_2020.pdf
 

Ahoj Jirko, teda to jsou nevyrovnané hodnoty až na mangan, buď šíleně moc nebo málo....příští rok vem magnet a zkus, jestli nemáš zmagnetizované bobule
 
ale je vidět, že réva dokáže růst i tam, kde by podle odborných příruček neměla...

[Dzordzik]

Njn, ono je hezké, že testujem odrůdy, porovnáváme chutě atd, ale základ je vědět, do čeho to sadíme. Pak se těžko můžeme divit, že to nechutná jak má, pozdě dozrává, trpí chorobama atd. U mě je to asi docela extrém, ale určitě nejsem sám. Určitě doporučuju každému si rozbor udělat, mě to stálo 350 Kč za základ a tuším +500 Kč za mikroprvky, které v dalších letech už opakovat nebudu, chtěl jsem jenom vědět jak na tom jsem a dobře jsem udělal.

[Wimpi]

Jirko, nenech si radit od amatérů, neexperimentuj, jdi pro radu za profesionály. V ruce máš výsledky rozboru, pokud Ti sama laboratoř nedala doporučení, jak hnojit, vznes na ně doplňující dotaz. To jsou oni fundovaní odborníci, kteří se tím živí. Nezapomeň zmínit, že se jedná o vinici, nikoli běžné pole. Pokud neodpoví, optimální skladbu hnojiv zjišťuj u nějaké vystudovaného agrotechnika – agronoma.

[Dzordzik]

Ahoj, už se stalo, odpoledne jsem to probíral s odborníkem a poradil mi víceméně to samé, na co jsem si přišel sám (strejda google ví, když se správně zeptáš), jenom mi poradil upravit poměr mezi K a Mg z původně někde vyčtených 1,6 max na min 2-2.5 a upřesnil množství hnojiva a způsob jeho aplikace, takže to mám vyřešeno. Až na síran hořečnatý mám už i nakoupeno, jenom nezbyl čas to aplikovat, asi až o víkendu - jedeme kupovat stromek.
inak je to množství vápníku zase až tak nepřekvapilo, v okrese Kroměříž a okolí je to prý celkem běžné a vídávají i hodnoty podstatně vyšší. Co je ale překvapilo, kde se tady vzalo tolik železa a manganu, to tak běžné není. Po dohnojení pak už stačí obsah živin sledovat 1 za rok a podle množství kolik za rok ubylo pak průběžně dohnojovat a hlavně postupně zvyšovat množství humusu, který tady taky skoro žádný nemám.
Ještě čekám od výzkumáku na doplnění obsahu síry, na který jsem zapomněl. Čekám, co z toho vyleze, jestli bude také tak málo, nebo budu naopak překvapený z nadbytku.
Jinak k ceně rozboru, je potřeba si uvědomit, že je to cena jednoho pytle hnojiva, který bychom tam možná úplně zbytečně či naopak škodlivě přidávali, i když není potřeba a naopak bychom tam nedali to co potřeba je, takže ono se to vyplatí to vědět a sledovat. Není pak potřeba zbytečně přehnojovat. Jinak se vůbec divím, že při tak zásadním nedostatku základních živin to tady kupodivu docela roste a sem tam i plodí, i když jsou to ještě mladé sazenice. Asi zatím jedou ze zásobního hnojení, které jsem jim poskytl při výsadbě.

[Radovan]

Tak to ma celkom zaujíma. Jakým spôsobom Ti doporučili doplniť napríklad fosfor?

[Dzordzik]

Klidně cinkni k večeru, pokecáme.

[LadaSvijany]

Já mám trochu jiný přístup k řešení problému Dzordzika s rozborem půdy i ke hnojení obecně. V první řadě se snažím hnojit přírodními hnojivy - kompostem. Nerad používám průmyslová hnojiva, protože to vede k jednomu - mrtvé půdě, což je hlavní problém dnešních zemědělců a půdy, kterou obdělávají. Každý se tam snaží narvat umělé hnojivo, protože je to nejjednodušší. Kompost si vyrábím vlastní, materiálu mám dost, protože mám poměrně velkou zahradu (drcené větve, tráva listí, kytky atd.). Pouze v počátcích jsem byl nucen si dovézt kompost z nedaleké kompostárny. Na zahradě mám do hloubky 30 cm kvalitní ornici a pod ní již jenom jíl. Pro novou výsadbu vykopu rýhu do hl. min 80 cm a jíl odvezu pryč. Do jámy postupně vrstvím kompost a vrchní ornici. A doplňuji i čerstvým organickým materiálem. Toto dělám vždy jeden rok dopředu, aby si to sedlo a zbytky se ještě stihly rozložit. Obdobný postup bych doporučil i u Dzozdzika. Samozřejmě záleží o jak velký pozemek se jedná. U větší výsadby se to dá dělat na etapy, každý rok něco. Čili moje doporučení je půdu postupně doplňovat o organický materiál, tím by se mělo zlepšovat její složení a postupně se bude zlepšovat i pH. Doplnění o chybějící prvky v počátcích asi bude nutné, nejlepší bude pravděpodobně hnojivo na list. Jinak součástí rozborů je určitě i doporučené hnojení.

[Dzordzik]

Ahoj Láďo. V zásadě se k tomu stavím podobně jako ty. Kompostu mám relativně hodně a příští rok ho bude ještě víc. Z nových jam přichystaných k sázení jsem písek a vápenatou půdu samozřejmě odebral a nahradil ji hlínou lepší z povrchové vrstvy, přidal kompost a lepší substrát, ale to je pořád jenom kostka 40x40x60-80cm kolem kořenů, ale pod tím je zase jenom písek a vápenec. Pravidelnému přihnojování se tak jako tak nevyhnu. Už min. rok jsem několikrát ročně aplikoval hnojení na list. Na podzim jsem příkmenný pás poctivě u většiny řádků hluboce zryl (do té doby to byla jenom řada děr a mezi nimi zoufale udusaná půda, po které voda stékala a nevsakovala se) a až bude chvilka, přidám ještě další kompost a pokusím se ho zapravit a tím postupně každý rok půdu obohacovat o humus i živiny, které tam teď zoufale chybí. Do začátku ale přidám hnojivo dle rad odborníka, protože u kompostu nikdy nevíš kolik a jakých živin si tam přidal.

[LadaSvijany]

Tak tvůj přístup chválím. Myslím, že zapravení organického materiálu do půdy je z dlouhodobého hlediska správná cesta. Samozřejmě, určitá počáteční korekce doporučenými hnojivy bude nutná. Jinak já nehloubím jámy, ale hloubím celý řádek. Když si vyčlením pro budoucí výsadbu např. řádek dlouhý 10 m, tak celý tento řádek vykopu do šířky 1,2 m a do hl. 0,8 m. Další rok pak již jenom vrtákem vyvrtám díru pro sazenici do hl. 0,5 m.

[Dzordzik]

Jj, tomu rozumím, ale to by v mých podmínkách byla neuvěřitelná práce. Vem si, že jenom tu jednu díru pro jednu sazenici kopu řádově 20-40 minut a je z ní kolem 1 kýble kamenů. Takže to řeším postupně, nejdřív vykopu jámu, pak až chytnu morál, tak se to snažím porýt a udělat z řady děr řádek a pak to průběžně okopávám a kypřím. Prostě pustupně, abych si to nestihl zprotivit. Každopádně to puhnojím a jak budu dělat další rozbor, tak dám vědět co jsem zjistil, kam se to pohnulo. Dostal jsem info, kolik kterých živin cca jedna sazenice z půdy ročně odebere, samozřejmě velmi nahrubo, tak jsem zvědavý kolik tam toho po roce zbyde, když budu vědět kolik jsem čeho přidal.

[Wimpi]

Uf, uf, ... ručně hloubit výkop 10 x 1,2 x 0,8 metru do jílovitého podloží bych ručně věru nechtěl. Vytěžit deset kubíků, to už je slušná porce práce pro bagřík!

(Na jaře mě čeká něco obdobného, konkrétně příprava půdy pro výsadbu jabloní, což představuje obrátit půdu ve dvou výkopech o celkové délce 40 metrů, šířce 3 metry a hloubce 1 metr. Do toho přijde ještě valník kompostu. Trochu se bojím, co za to bude bagrista chtít. To bude ranec).

[LadaSvijany]

To nekopu najednou, ale po etapách v průběhu roku. Něco na jaře a něco na podzim. Pokud ten jíl je vlhký tak akorát, tak kopání jde dobře a rychle. Když narazím na suchý a tvrdý jíl (většinou kde byl strom), tak ho přes noc namočím. Naštěstí se to nestává často. Nejhorší je ten jíl odvážet kolečkem pryč. Bagříkem se tam nemám kudy dostat. A kopáním se alespoň trochu protáhnu a snížím si hladinu cholesterolu. Dělám to s vidinou, že nebudu muset několik let hnojit, maximálně korigovat. A každý rok si říkám, že už to je konečná. Ale když vidím nabídky a nové odrůdy lákavých vlastností, tak neodolám a začnu hledat na zahradě další místo pro novou výsadbu. Bohužel (nebo možná naštěstí) místo už dochází.

[Radovan]

Navzdory Wimpiho poznámke, aby si si nedal radiť od amatérov, ale išiel po radu k profesionálom, tu uvediem také malé pedologické okienko. Jedno je totiž hodnota zistená rozborom v laboratóriu a druhé je to, jak sa živiny navzájom ovplyvňujú, blokujú pre príjem rastlinami, alebo v akej forme sa živina nachádza v pôde (prijateľná/neprijateľná pre rastliny).
N - dusík je v pôde mimoriadne mobilný, vyplavuje sa presakujúcimi zrážkami, preto sa nerobí ani rozbor, ani zásobné hnojenie. Obvykle sa dodáva do pôdy až na jar, v suchých oblastiach možno aj na jeseň.
K - draslík, je buď viazaný, alebo vo vodorozpustnej forme, kedy sa ľahko rastlinami prijíma, ale aj vyplavuje. Nadbytok Ca vytláča K do vodorozpustnej formy. V Tvojej pôde sa bude K viac vyplavovať a vinič je náročný na draslík. Takže potreba hnojenia draslíkom bude veľká a častá.
P - fosfor určuje úrodnosť pôdy. Hlavne u ovocín má priamy vplyv na zakladanie kvetných pukov. Aj vinič pri jeho nedostatku zakladá menej a menších súkvetí. Je málo mobilný a nachádza sa v minerálnej aj organickej forme. Minerálna je pre rastliny neprístupná. Na karbonátových pôdach vzniká karbonátapatit, ktorý je pre rastliny temer nevyužiteľný, na kyslých pôdach fosfáty Fe a Al (tiež nevyužiteľné). Fosfor ak má byť využiteľný, musí sa naviazať do organickej formy skôr než sa zabetónuje do nerozpustnej formy. V tvojom prípade, ak máš tak nízky obsah humusu, je to žiaľ veľmi pravdepodobné. V praxi sa to robí tak, že sa superfosfát zamieša do hnoja, kompostu, prípadne rašeliny. Navlhčí sa, nechá sa odležať (trebárs cez zimu) a potom sa rozváža "obohatený" hnoj. Druhá možnosť je dať do výsadbových jamiek organický materiál a hneď na neho superfosfát. Bez organického materiálu príde veľká časť fosforu do pôdy zbytočne, bez následného efektu. Toto nie je len teória, ale aj moja osobná zkúsenosť. Preto som sa pýtal, ako Ti doporučili dávať fosfor.
Fe - nadmerný obsah železa nepôsobí na rastliny nejako toxicky, navyše v Tvojom prípade je mobilita Fe utlmená vysokým obsahom Ca.
 

[Dzordzik]

Přesně tak jak píšeš jsem to udělal, zatím jsem jámy z větší části naplnil kompostem a posekanou trávou a o víkendu doplním živiny a zaliju to. Než bude čas sázet, tak se to částečně rozloží. V dalších letech chci mulčování používat k postupnému doplňování humusu a vždycky ho trošku zapravit do půdy aby se rychleji rozložil.

[dayofvictory]

Teda, jak to tu čtu, tak docela koukám.

Rozbor radši dělat nebudu, ještě bych pak nedejbože začal řešit jeho výsledky. Prostě vykopu jamku (oproti výše zmíněným rozměrům opravdu jen jamku) a sázím. Révu, ovocné keře, stromky. Jediné co dělám furt je, že zásadně 75% jamky dám 2 letý odleželý kompost a po 100 ml kelímku, Cereritu, dolomitického vápence a granulovaného hnoje. A to je vše a na furt.

Kdybych měl řešit, kolik živin rostlina spotřebuje za rok, kolik doplnit, vždyť bych se z toho zbláznil. Vybral bych nejjednodušší řešení, tzn. nějakou anorganiku a to je to co chci naopak eliminovat.

Já nevím jestli to neřešíme moc. Na zahradě mám 2 zbylé jabloně cca z roku 1955 když dům postavili. Kmeny už jsou vyhnilé ale furt plodí a jablka vynikající. Nezdá se že by po 70 letech vyčerpaly živiny a to je nehnojím. A protože jsem lenivý, pokud půda nějaké rostlině opravdu nesedne a nejde to, tak zasadím jinou. Je to mnohem méně pracné.

Neříká se nějak - nejhorší sedlák má největší brambory? Nejvtipnější je, že se mi to potvrdilo. Čím víc rostlinám kecám do jejich života tím je to horší. Řeším jen akutní problémy listovým hnojivem - ty mám ale hlavně jen ve skleníku, což je atypické prostředí, tam se mi nedaří vybalancovat vápník.
 

[Marek1970]

Škoda, že tu nie je smajlík "palec hore". Lepšie by som to sám nenapísal ako názor na výsadbu nových rastlín a k téme živín v pôde v "normálnych lokalitách", avšak Jirka má evidentne trochu špecifické pôdne podmienky, takže v jeho prípade trochu toho "špekulovania" nezaškodí, lebo z toho pieskovca čo tam má 30 cm pod povrchom a pri tom zložení pôdy si rastlina zo zeme veľa živín asi nezoberie.

[Mirek]

Teda, jak to tu čtu, tak docela koukám.

Rozbor radši dělat nebudu, ještě bych pak nedejbože začal řešit jeho výsledky. Prostě vykopu jamku (oproti výše zmíněným rozměrům opravdu jen jamku) a sázím. Révu, ovocné keře, stromky. Jediné co dělám furt je, že zásadně 75% jamky dám 2 letý odleželý kompost a po 100 ml kelímku, Cereritu, dolomitického vápence a granulovaného hnoje. A to je vše a na furt.

Kdybych měl řešit, kolik živin rostlina spotřebuje za rok, kolik doplnit, vždyť bych se z toho zbláznil. Vybral bych nejjednodušší řešení, tzn. nějakou anorganiku a to je to co chci naopak eliminovat.

Já nevím jestli to neřešíme moc. Na zahradě mám 2 zbylé jabloně cca z roku 1955 když dům postavili. Kmeny už jsou vyhnilé ale furt plodí a jablka vynikající. Nezdá se že by po 70 letech vyčerpaly živiny a to je nehnojím. A protože jsem lenivý, pokud půda nějaké rostlině opravdu nesedne a nejde to, tak zasadím jinou. Je to mnohem méně pracné.

Neříká se nějak - nejhorší sedlák má největší brambory? Nejvtipnější je, že se mi to potvrdilo. Čím víc rostlinám kecám do jejich života tím je to horší. Řeším jen akutní problémy listovým hnojivem - ty mám ale hlavně jen ve skleníku, což je atypické prostředí, tam se mi nedaří vybalancovat vápník.
 

 

Krásně napsáno, to je na 1*
 

[Mirek]

Rozbor půdy je asi to poslední čím bych se zabýval. Toto by mělo smysl v případě, že bude rostlinstvo ve skleníku a já mu budu dodávat potřebné živiny včetně VODY ručně nebo nějakou automatikou. Už půl roku stojí všechny mé zahrady ve vodě, ta padá i dnes, padala včera, minulý víkend i minulý měsíc. Již několik měsíců se tam nedá ani jít, natož něco dělat. Jeden příklad z mnoha. Ovocné stromoví nemělo úrodu a letorosty jsou několikametrové, že by moc dusíku?

[Jarek23]

Rozbor půdy je asi to poslední čím bych se zabýval. Toto by mělo smysl v případě, že bude rostlinstvo ve skleníku a já mu budu dodávat potřebné živiny včetně VODY ručně nebo nějakou automatikou. Už půl roku stojí všechny mé zahrady ve vodě, ta padá i dnes, padala včera, minulý víkend i minulý měsíc. Již několik měsíců se tam nedá ani jít, natož něco dělat. Jeden příklad z mnoha. Ovocné stromoví nemělo úrodu a letorosty jsou několikametrové, že by moc dusíku?
 

Mirku, nemáš to lehké s tou vodou, asi budeš místo révy pěstovat rýži. U nás již počasí ve starých kolejích, tento měsíc nepršelo vůbec, zato 2x nasněžilo   Celý prosinec ráno mrzne, zpočátku byly celodenní mrazy se sněhem. Poslední týden slunečné dny, takže jsem si opravil drátěnky a natáhnul nové. Zatím o půdním rozboru akutně neuvažuji, před výsadbou vsypu kompost a přidám hrst cereritu, zatím to stačí. Otec má 40 let staré Veltlíny a Prim, v životě nehnojil a rostliny jedou. Já jim dával pouze dřevěný popel, což je celkem nic. Až před pár lety jsem jim začal přidávat kompost. Otec je ten typ, že když to roste, tak to tak nechám...

[LadaSvijany]

Já jsem zatím rozbor půdy nedělal, protože vše zatím zdárně roste a tak nebyla potřeba ho dělat. Patřím k těm, co nelitují námahy a půdu vylepšují. Jednak proto, že mám vespod jíl a taky proto, že mám ze zahrady hodně rostlinných zbytků a pálit to nechci. Před výsadbou vždycky vykopu jámu a střídavě vrstvím kompost a ornici, přihodím i hrst cereritu. Dělám to i u okrasných keřů i u ovocných stromů. A že to smysl má jsem se přesvědčil letos u broskvoní. Moje broskvoně měly veliké plody a vynikající chuť. Soused patří k těm druhým pěstitelům, kteří zasadí stromek a více si ho nevšímají. A letos měl taky velikou úrodu broskví. Ale jeho broskve měly poloviční velikost a byly bez chuti. Jako ty, co si koupím v zimě v Lidlu. Na pohled krásné, ale bez chuti. Za takové plody děkuji, to si s tím radši dám tu práci.

[Dzordzik]

Asi tak Láďo. A pokud by onen soused zasadil zrovna tuhle odrůdu co má, pravděpodobně by došel k názoru že stojí za prd, že mu nechutná a zasadil by jinou. A situace by se pravděpodobně opakovala. Tomu se chci vyhnout. I proto, že mám specifické podmínky jsem si ten test udělal a jeho výsledky hovoří celkem jasně. Základní živiny chybí, zato všeho ostatního je hodně až příliš. Nejde o to, že bych chtěl v dalších letech dělat co rok další testy a špekulovat, spíš chci vědět do čeho sadím a podle toho se zařídit. Včera jsem víc jak 3 hodiny vozil kompost a navážel ho na příkmenný pás, až bude čas, tak ho zapravím.

[Radovan]

Hrsť Cereritu a kompost, alebo hnoj to je taká štandardka. Tiež to pri výsadbe nezanedbávam a neľutujem trochu práce navyše. Je to potom na výsledkoch poznať.
Videl som ľudí sadiť stromky do malých jamiek, tak že korene museli skrútiť, aby sa to tam vliezlo. O prihnojení a okopaní ani neuvažovali. Potom sa divili že im to nerastie, väčšina výsadby im zašla. Potom sa pýtali prečo im to nerastie, nuž čo im na to povedať?

[Mirek]

Rozbor půdy je asi to poslední čím bych se zabýval. Toto by mělo smysl v případě, že bude rostlinstvo ve skleníku a já mu budu dodávat potřebné živiny včetně VODY ručně nebo nějakou automatikou. Už půl roku stojí všechny mé zahrady ve vodě, ta padá i dnes, padala včera, minulý víkend i minulý měsíc. Již několik měsíců se tam nedá ani jít, natož něco dělat. Jeden příklad z mnoha. Ovocné stromoví nemělo úrodu a letorosty jsou několikametrové, že by moc dusíku?
 

Mirku, nemáš to lehké s tou vodou, asi budeš místo révy pěstovat rýži. U nás již počasí ve starých kolejích, tento měsíc nepršelo vůbec, zato 2x nasněžilo   Celý prosinec ráno mrzne, zpočátku byly celodenní mrazy se sněhem. Poslední týden slunečné dny, takže jsem si opravil drátěnky a natáhnul nové. Zatím o půdním rozboru akutně neuvažuji, před výsadbou vsypu kompost a přidám hrst cereritu, zatím to stačí. Otec má 40 let staré Veltlíny a Prim, v životě nehnojil a rostliny jedou. Já jim dával pouze dřevěný popel, což je celkem nic. Až před pár lety jsem jim začal přidávat kompost. Otec je ten typ, že když to roste, tak to tak nechám...    
 

Ani tu blbou rýži pěstovat nemohu, protože není slunce. Tři měsíce jsem s révou ve vinohrádku nic nedělal, tak jak to tam bylo tak to i zůstalo. Jen z dálky vidím, jak se pytlíky proti hmyzu válí po zemi i se zdechlýma střapcama. Má trpělivost s révou je u konce a seru na to, abych kolem toho běhal a řešil neřešitelné. Pokud bude příhodné počasí, tak se tomu věnovat budu, ale jen v nezbytně nutné míře. Vše je nacucané vodou a pokud začne náhle více mrznout, tak to pletiva nemohou vydržet. Tady nemrzne ani slunce není, teploty se pohybují v rozmezí 3-4°C neustále, a imrvére sere sere sere a sere......

[Dzordzik]

Hrsť Cereritu a kompost, alebo hnoj to je taká štandardka. Tiež to pri výsadbe nezanedbávam a neľutujem trochu práce navyše. Je to potom na výsledkoch poznať.
Videl som ľudí sadiť stromky do malých jamiek, tak že korene museli skrútiť, aby sa to tam vliezlo. O prihnojení a okopaní ani neuvažovali. Potom sa divili že im to nerastie, väčšina výsadby im zašla. Potom sa pýtali prečo im to nerastie, nuž čo im na to povedať?
 

NIc, nakopat do řiti a zeptat se jich jaké to bylo ... Třeba jim to dojde.

[Jarek23]

Rozbor půdy je asi to poslední čím bych se zabýval. Toto by mělo smysl v případě, že bude rostlinstvo ve skleníku a já mu budu dodávat potřebné živiny včetně VODY ručně nebo nějakou automatikou. Už půl roku stojí všechny mé zahrady ve vodě, ta padá i dnes, padala včera, minulý víkend i minulý měsíc. Již několik měsíců se tam nedá ani jít, natož něco dělat. Jeden příklad z mnoha. Ovocné stromoví nemělo úrodu a letorosty jsou několikametrové, že by moc dusíku?

 

Mirku, nemáš to lehké s tou vodou, asi budeš místo révy pěstovat rýži. U nás již počasí ve starých kolejích, tento měsíc nepršelo vůbec, zato 2x nasněžilo   Celý prosinec ráno mrzne, zpočátku byly celodenní mrazy se sněhem. Poslední týden slunečné dny, takže jsem si opravil drátěnky a natáhnul nové. Zatím o půdním rozboru akutně neuvažuji, před výsadbou vsypu kompost a přidám hrst cereritu, zatím to stačí. Otec má 40 let staré Veltlíny a Prim, v životě nehnojil a rostliny jedou. Já jim dával pouze dřevěný popel, což je celkem nic. Až před pár lety jsem jim začal přidávat kompost. Otec je ten typ, že když to roste, tak to tak nechám...    

 

Ani tu blbou rýži pěstovat nemohu, protože není slunce. Tři měsíce jsem s révou ve vinohrádku nic nedělal, tak jak to tam bylo tak to i zůstalo. Jen z dálky vidím, jak se pytlíky proti hmyzu válí po zemi i se zdechlýma střapcama. Má trpělivost s révou je u konce a seru na to, abych kolem toho běhal a řešil neřešitelné. Pokud bude příhodné počasí, tak se tomu věnovat budu, ale jen v nezbytně nutné míře. Vše je nacucané vodou a pokud začne náhle více mrznout, tak to pletiva nemohou vydržet. Tady nemrzne ani slunce není, teploty se pohybují v rozmezí 3-4°C neustále, a imrvére sere sere sere a sere......

 

Díval jsem se na předpověď počasí, nás srážky pěkně míjí, až v úterý by u nás mělo možná lehce sněžit, ale co to je 2 mm....ale u tebe Mirku déšť, déšť a déšť, to je naprd. Držím palce, to je jediné, co lze udělat.

[Wimpi]

Nikde není napsáno ani uzákoněno, aby si každý povinně nechal udělat půdní rozbor.  Tomu, komu to roste zdravě samo, a takových je tady pravděpodobně většina, může toto vlákno připadat jako ukájení se nad pornočasopisem, když vedle v posteli leží nahá vilná modelka. Ovšem existují i tací, kterým to automaticky a samosebou neroste, já k nim taky patřím, a kteří si nevědí rady, co s tím. Ne všichni mají to štěstí, že mohou vysadit svoje rostliny do kvalitní půdy. Pokud bych nebyl líný hledat ve svých análech, vložil bych sem fotky, jak vypaly listy mých mladých keřů, které jsem vysadil před lety na zahradě u domu. Bylo to barevné a flekaté, jak pouťová střelnice. V té době jsem byl aktivní na jiném zahradnickém fóru. Tenkrát jsem tam ty fotky ze zoufalství dal a vyvolal jsem diskusi s dotazem, co s tím mám dělat a že prosím odborníky o radu. Přišlo několik návrhů, žádný z nich ale na mě nepůsobil sebejistě. Bylo to v podstatě, jak už to v podobných diskusích bývá zvykem, "jeden hot a druhý čehý", prostě mlácení prázdné slámy. Pro zajímavost, tehdejší diskuse byl přítomen i můj kamarád, tenkrát stejně jako já začátečník, který diskutuje i nyní zde a který toto vlákno k mému překvapení považuje za zbytečné, ... co Mirku?
No a tak jsem tenkrát sáhl po půdním rozboru. Jeho výsledek byl jednoznačný, bylo doporučeno, čím a jak hnojit. Během dvou sezon se díky tomu prvková disbalnce vyrovnala a od té doby jsou keře z tohoto místa zdravé, bez projevů chronických chloróz. Teď už na tomto místě nijak NEHNOJÍM. Příčinu problémů se mi díky půdnímu rozboru podařilo odstranit.

[Dzordzik]

Takhle kdyby existovalo hnojivo, proti přebytku vody, co Mirku?

[Mirek]

Čau Wimpi. Ano, já z mého pohledu ho považuji za zbytečný a nebýt Tebe, tak už do příspěvku ani nereaguji. Problémy s pěstováním se za těch cca deset let posunuly jiným směrem a výživou to zcela jistě není. Problémy vidím v komunikaci keřů s půdou a okolím ze zcela jednoznačného důvodu.
Minulý týden jsem byl na pivě a trochu pokecal se sousedem, který vinaří. Kladl velký důraz na prevenci a rovněž podotkl, že v okamžiku kdy hejbneš s půdou pod keři, tak musí okamžitě následovat postřik. A to vinaří v Zaječí kde jsou písky a propustná půda (ale není to ten s tím kolotočem ).

[Dzordzik]

Hejbneš ve smyslu hnojení nebo kultivace?

[Wimpi]

Mirku, přece nemůžeš posuzovat věci tak, že co mě netrápí je zbytečné a důležité je jen to, čím se já potřebuju zabývat.
 

[Mirek]

Hejbneš ve smyslu hnojení nebo kultivace?

 

Kultivace.
 

[Dzordzik]

A tím důvodem nutnosti provedení postřiku je co? Že se z půdy dostanou do vzduchu spory plísni?

[dayofvictory]

Já jen aby to nevypadalo, že si sázím révu do metrové černozemě a posmívám se tu ostatním...
Naopak velmi rozumím steskům Dzordzika.

Pozemek č.1 - hnědozem 20 cm, níže přes 80 cm jílu. Hlouběji jsem nebyl. Nedaleko byla cihelna. Po většinu roku se nedá jílem prokopat - nechápu jak mi tu stromky a keře vůbec mohou růst. Když naprší, voda zůstane na povrchu a zahrada se pak "houpe jako guma". Zde se alespoň na podzim, když je jíl vlhký dá udělat díra 50x50x50 a réva zde obstojně zatím roste. Zatím několik let bez chloroz.

Pozemek č.2 - hnědozem 15 cm, 15 cm šterkohlinitá drť, poté šutry, spíš rozpraskaná skála. Nedá se v tom kopat. Mám na to 10 kg lešenářskou trubku s navařeným bodcem z kalené oceli. Pro neskutečnou pracnost nejsme schopni ve dvou udělat za den víc jak 3 díry. A to je prosím omezujeme na 20 x 20 cm a hloubka 60 cm. Jakýsi závrt, víc není možné. Přírůstky révy jsou malé - letos solaris max70 cm, místo je ještě tak na 60 sazenic ale na jaře zasadím poslední 4. Pak chci několik let počkat zda to vůbec poroste. Pocity zatím rozporuplné. Protože nevím zdali se místo půdního rozboru dá udělat i "šutrový" rozbor, a protože se nechci dozvědět, že jsem blázen, kam to sázím, tak raději nic dělat nebudu. Stačí, že to vím, nemusím to mít potvrzené papírem :D. 2 roky bez chloroz, pouze Venus měla spodní listy rudé - asi draslík.

[Dzordzik]

Tady vůbec nejde o to, že by se někdo někomu posmíval. každý máme co máme a musíme se s tím nějak popasovat. Ať už samospádem, tj. zasadím a čekám, nebo proaktivně, tj. zjistím si rozbor a už při výsadbě, nebo později udělám vše proto, aby mi to rostlo v zásadě nejlíp jak to dokážu zajistit. To, že tam máš kameny vůbec nevadí, to má kde kdo a v laborce jsou na to zvyklí. I kdyby sis udělal jenom základní rozbor, u nás vychází na 350 Kč, tak na tom budeš z hlediska informací líp než jsi teď.

[Wimpi]

dayofvictory: Možná to bude působit divně, ale z hlediska chlorotických fiziologických poruch listové plochy ani tak nezáleží na tom, jestli je půda kyprá a černá nebo kamenitá, písčitá, či jílovitá, ale záleží na vzájemném poměru stavebních prvků, které jsou v té které půdě obsaženy a také na jejím Ph. Jsou vinařské oblasti, kde réva roste v podstatě na zvětralých skaliskách, kde je možno hloubit výsadbové jámy jen za použití těžké techniky či výbušnin, přesto má listy absolutně zdravé a svěže zelené  (Dalmácie). Na Moravě u Přerova mám vysazených pár keřů v cihlářském jílu, taktéž listy zdravé, krom toho velmi bujný růst. Naproti tomu nedávno tady překvapila informace, že Bredik končí se Solarisem právě kvůli chronickým a předpokládám, že neřešitelným chlorózám. A to je prosím Haná, země kvalitní půdní prsti zaslíbená, obilnice republiky. Krom toho, pokud mám správné informace, Vy pěstujete jen jednu odrůdu, konkrétně SS, což je odrůda velmi nenáročná a spolehlivá. Možná byste změnil názor, pokud byste si přisadil jiné odrůdy, chloulostivé na vyvážený poměr výživových prvků.

[Radovan]

Niekedy, pokiaľ je podložie aj pôda známa, tak sa dá obísť aj bez rozboru. Približný obsah základných prvkov a potreba hnojenia sa dá vyčítať aj z literatúry. Napr. kyslé horniny rula, žula a na nich kyslá kambizem. Tam je jediná istota draslík, dodať treba P, Ca a priebežne N. No taký jasný prípad je skôr výnimka.
Všade tam kde je geologické podložie neznáme, alebo premiešané, tak rozbor je fakt osožný. Prínos správneho hnojenia je obrovský, pretože limitujúci je ten prvok, ktorý je v minime. Takže ostatných prvkov môže byť dostatok a predsa ten jeden chýbajúci môže zaťahovať brzdu.

[Dzordzik]

Nj. Vem si, že soused tady víno pěstuje minimálně 20 let, spíš víc. Když jsem se ho ptal čím hnojí, tak mi řekl, že každý rok přihodí ke keři hrst cereritu a jednou za pár let naveze odleželý hnůj. To je celé. Víc to neřeší. Taky způsob. Ono to nějak roste.

[Radovan]

No, šak v cereritu je všecko okrem Ca a Fe. Takže pre tvoju pôdu plné hnojenie, úplný ideál. Cererit je super pre všetky pôdy, len kyslé treba ešte povápniť. Cena je ale trochu vyššia oproti jednozložkovým hnojivám. Tak keď treba doplniť len jeden prvok, tak je to drahšie riešenie. Inak není o čom.

[Dzordzik]

Uvažuju o tom, že i letos udělám půdní rozbor, abych viděl, kam se posunul obsah živin a mikroprvků po přihnojení minulý rok na podzim a po zapravení popela teď na podzim. Předpokládám, že se budu opět divit. Jediný ze zasazenýc keřů měl dle stavu listů nedostatek hořčíku, přitom jsem ho dodal doporučenou dávku, tak uvidíme v kom čom je problém.

[dayofvictory]

Tak jsem to zase vyhrál. Podle půdní rozboru mám půdu zcela neplodnou, kyselou, v podstatě mrtvou. Téměř bez P, K, Mg, Ca - ale prý to v laboratoři 2x kontrolovali a pro jistotu udělali i mikroprvky jestli není někde chyba. Referenční hodnoty mi poslali v separátním dokumentu, viz. příloha dvě, někde jsem jen na 10 % toho co je považováno za normální. Psst neříkejte to révě, ať se to nedozví a nezačne si stěžovat :)

Všimněte si rozdílu v obsahu prvků, lokality jsou od sebe cca 100m vzdálené, takže kousek.

Otázka pro všechny, čím to, že ostatní místa jsou v pořádku? Bez použití syntetických hnojiv. Jirka to uhodne hned, co 6 let pravidelně dávám dolů a co obsahuje přesně ty čtyři prvky...