Ochrana keře Révy proti mrazu zahrnutím pod zem

[Dzordzik]

Nejen na Ukraině ale i v Rusku a v ostatních oblastech, kde panují vysoké mrazy, se často takový způsob vedení, kdy jednotlivé tažně rostou přímo z paty u země a jsou vedené tak, že se na podzim dají opatrně ohnout a celé zahrdnout pod zem nakopčenou zeminou. Na jaře, až riziko velkých mrazů opadne se keře vyhrabou a pěstují už běžným způsobem. Je to tedy osvědčený způsob, ale je třeba na něj pamatovat už při rozhodování se o tvaru keře a jeho vedení a stříhání.
 

[sapmok]

Ano, Vladimír Špak zmínil na Ukrajině zimní mrazy pevninského původu -25až-30°C a jarní bez přímrazků. Pro stolní odrůdy při zimním krytu v pohodě. 
Přesně dle Dzordzika.

[Dzordzik]

Pokoušel jsem se najít video na youtube, kde byla ukázka, jak takové zahrabání vypadá, ale nedaří se, pomůže někdo?

[Mevik]

Takže níže je odkaz na video, a to právě od Vladimíra Špaka. Jednak je tam celkový pohled, posléze konkrétní ukázka.
https://www.youtube.com/watch?v=ndEmo4-Glrw
Jen připomínám, že:
- aby mohli ukrývat réví do země, musí mít jiný způsob vedení
- před ukrytím musí udělat řez (alespoň základní)
Podobně ukrývají vinohrad i pěstitelé révy ve východním a severním Polsku, kam se mrazy ze Sibiře dostanou častěji a s větší razancí než k nám přes Karpaty.
 

[jenca]

Přidám tu ještě videa na které jsem se díval já, v detailech(použití textilie, zastřižení) se to u jednotlivých pěstitelů liší.
https://www.youtube.com/watch?v=x8So6TJ5y1U
https://www.youtube.com/watch?v=ZKgclXsTZGU
https://www.youtube.com/watch?v=b_fP95BcCUg
 

[Mirek]

Před pár lety jsem osobně kupoval řízky od ukrajince, který byl někde od Mariupolu, a ten mi povrdil, že při takovémto způsobu vedení révy se využívá tepelná energie naakumulovaná během dne v úrodné půdě, která v tomto regionu je ve velké míře. Kontinentální podnebí přináší nejen tuhé zimy, ale i horká léta, během kterých réva naroste do krásy, tak jak ji vidíme všude na internetu. Tak bohatá úroda ani u mne na jižní Moravě není prostě možná. Mé hrozny mají problémy dozrát v metrové výšce a nedovedu si představit, že by visely kousek nad zemí, kde na ně místo tepla ze země působí akorát tak vlhkost. Pokud budou v létě po ránu mnohdy běžné teploty 10°C, tak se bude akorát tak srážet vlhkost a přinášet choroby. Nepamatuji si, že by réva během zimy zmrzla, ale velmi často naopak pomrzne během rašení nebo v květu, choroby pak způsobují nedozrání hroznů a nevyzrání dřeva.
Pokud by to bylo technicky možné, tak bych vedl révu na vysokém vedení, ale to by už musela být úplně jiná konstrukce než klasická drátěnka. Tvar ukryvného vinohradu je dobré téma na pohled, ale v našich podmínkách nepoužitelný.
 

[Mirek]

Přidám tu ještě videa na které jsem se díval já, v detailech(použití textilie, zastřižení) se to u jednotlivých pěstitelů liší.
https://www.youtube.com/watch?v=x8So6TJ5y1U
https://www.youtube.com/watch?v=ZKgclXsTZGU
https://www.youtube.com/watch?v=b_fP95BcCUg
 

 

Je obdivuhodné, jakou péči musí révě věnovat, aby sklidili úrodu. Oni nechodí do práce? Já si to nedovedu představit zakopávat několik svých řádků na podzim do země a pak znovu na jaře obnovovat. Buď bych měl max 10 hlaviček nebo bych prostě révu nepěstoval, pokud bych na to neměl čas jako někdo v pracovním procesu nezařazený. Rovněž povětrnostní podmínky jsou úplně někde jinde, rozpadající se půda oproti mému blátu, od podzimu do jara panujícímu.
 

[Dzordzik]

Ono to je také možná o tom, že mají bez vyjímky pod keři holou půdu, tam se vlhkost moc neudrží. Žádná tráva, žádné zelené hnojení, které brání průvanu vlkhost osušit. Prostě všechno je jinak. Já bych to tak úplně nezavrhoval. Možná by pomohlo pod keře dávat černou textilii. Za pokus by to stálo.

[Mirek]

Pokud má réva využít naakumulované teplo ze země, tak ta nemůže být ničím nakryta. I já takový řez kdysi zkoušel, ale velmi rychle jsem toho zanechal. Na takové pěstování u nás nejsou podmínky, je to dáno polohou. Tam, kde není nutné vinohrad zakopávat na zimu do země, tak tam se pěstuje jiným způsobem.

[Wimpi]

Zdá se, že značné rozdíly mezi pěstitelskými podmínkami našimi a těmi rusko – ukrajinskými  jsou nejen v zimním období, kdy ve východním vnitrozemí panují mnohem silnější mrazy než u nás, ale také v jarním období, kdy už réva začíná rašit. Protože keře zahrnuté do země je třeba vyjmout dřív, než pupeny naraší (ulámaly by se letorostíky), předpokládám, že když na východě skončí zima, tak opravdu skončí a nevrací se. Takže když mužik révu z právě rozmrznuté země vytáhne a vyváže ji k drátěnce, réva naraší a už mu nezmrzne. Dlouhá ledová zima se rychle přehoupne do stabilního teplého jara, resp. skorého léta. A ne jako u nás, kdy réva začíná rašit prakticky už ve druhé půlce března, protože půda je po teplé zimě jarním sluncem dostatečně prohřátá, jenže pak ještě po celý duben a klidně i v půlce května opakovaně mrzne! To jest po dvou měsících od začátku rašení. Jak už to tady zaznělo, naším problémem nejsou zimní mrazy, jako na východě, ale ty jarní. A tak zatímco kolegové z východu jakous-takous obranu proti svým mrazům našli (pracně zahrabávají a vyhrabují), my snad kromě modlení, zatím nic efektivního a univerzálně použitelného i pro větší výsadby nemáme. Takže jarní mrazy holt musíme brát jakožto povinnou daň za naši pěstitelskou drzost.
 

[Mevik]

S těmi ruskoukrajinskými poměry je to trošku jinak, zejména na jižní Ukrajině a na Kubáni. I tam bývají v zimě oblevy, i tam si stěžují, že mrazy už nejsou takové, jako bývaly. Však ve sdělovacích prostředcích zaznělo, že v Rusku je mimořádně mírná zima. Nicméně to mají na Sibiř výrazně blíže než my a vlna arktickéhu vzduchu tam občas vpadne, proto zakrývají.
Takové zakrývání keřů půdou má i jednu další výhodu - země drží nízkou teplotu i při oblevě, takže se předčasné rašení révy nekoná. Proto si mohou dovolit vytahovat réví ze země až v dubnu a vegetace se rozbíhá pomaleji než u nás v posledních letech, tedy riziko poškození pozdními mrazy je menší. Nicméně existuje, jsou to dva nebo tři roky, co si pěstitelé z východu stěžovali na poškození vinic pozdním jarním mrazem.
Letní teploty pak bývají vyšší a počasí celkově stabilnější, takže nás velice rychle doženou.
 

[SMILAN]

Dobry den ,
ja pestujem vinič v Kysuckom Novom Meste na Kysuciach . Mam zahradu v kopci v cca 450 m nad morom asi cca 30 odrod viniča ktore pestujem a každy rok sa učím nejakému novému poznatku čo sa týka pestovania . Ohladom ochrany viniča ja riešim hlavne najväčši problem a to je "prežiť jarné mrazy v máji keď vyraší vinič . Minuly rok som začal a skúsil prikryvať viniče textiliou v kritické jarné noci ked malo mrznúť a pomohlo to. Boli u nas minusové teploty a tie viniče co som nemal prekryté tak trocha namrli a tie pod textiliou vydržali uplne v poriadku .Myslim že do takych -4 stupne by to mohlo byt ucinne /nemam to ešte celkom odsledované / .  Samozrejme je to prácne zakrývať ale ak by to zmrlo tak uroda v tom roku by bola mizerná . v prilohe môžte pozriet foto ako to u mna vypadá ked to je prikryté..  
s pozdravom Milan Slivka 
 
 
 
 
 
 

 

 

[Dzordzik]

Můžu se zeptat o jakou textilii se jedná a kde ji koupit, resp pod jakým názvem?

[Jarek23]

To vypadá dobře, netkaná textilie mně nenapadla....tak jako asi i ostatní, tak mám největší problém se "zmrzlými" v květnu...
 

[SMILAN]

pozrite google obchody 
NETKANÁ TEXTÍLIA BIELA UV STABILIZ. 17 G/M2

Problem som ešte riešil na začiatku že som tu textilu prehodil cez celu konštrukciu ,to bol dost problem lebo ked bol silny vietor tak to bola velka plocha tak mi to vietor strhaval a aj ju poškodzoval  .  Teraz textiliu pokial to je mozne už davam  na spodnejsie droty konstrukcie VID FOTO   /neprehadzujem ju už cez celu konštrukciu /zakryjem len  tažne /    tak problem s vetrom už nie je taky velky.
Textiliu použivam-prikryvam  hlavne na tie kriticke dni ked uz je vyrašené . Pokial nie je vyrašené tak ju ešte nedávam .    

[Dzordzik]

Dáváš ji tam v jedné vrstvě? Nevím kdo a kde to psal, ale bylo tam něco o tom, že to je ve 2 vstvách, jednou těsně nad tažni a podruhé o něco výš, přehozené přes dvoudrátí. Tím tam vznikne další vzduchová mezera.

Jinak jsem ji našel asi v nejširším sortimentu rozměrů i tady v čr, i pro nás vhodných.
 
 
 

[SMILAN]

Ano  v tom eshope som to kupoval .. tam je velky vyber a dobre ceny . 
Ja davam len jednu vrstvu  zatiaľ som neriešil nejaké 2 vrstvy /aj časovo by to bolo naročnejšie /   mam textiliu len s malou gramažou 17G/m2 /je lacná /. 
Daju sa kupiť aj rôzne gramaže tej textilie to znamena hustejšia tkanina napr 30,50 gramova ,  tie budu určite ešte menej priepustne avšak aj ťažšie na hmotnosť  tak neviem ako by to bolo funkčné s manipulaciou.
Čo som odsledoval tak pri majom nočnom mraze padála vlhkost -rosa a ta tkanina ju zachytí na povrchu a aj to pomôže že tažne nie su orosené a ten mráz nie je potom  na vyrašenych listoch a asi  sú potom menej nachylne na ten mráz .  
PS : tu tkaninu nedavam priamo na tie tažne , vždy sa znazim ju dat tak aby to nebola v kontakte / bola tam vzduchova  medzera/  
 

[Lgrep]

Dobry den ,
ja pestujem vinič v Kysuckom Novom Meste na Kysuciach . Mam zahradu v kopci v cca 450 m nad morom asi cca 30 odrod viniča ktore pestujem a každy rok sa učím nejakému novému poznatku čo sa týka pestovania . Ohladom ochrany viniča ja riešim hlavne najväčši problem a to je "prežiť jarné mrazy v máji keď vyraší vinič . Minuly rok som začal a skúsil prikryvať viniče textiliou v kritické jarné noci ked malo mrznúť a pomohlo to. Boli u nas minusové teploty a tie viniče co som nemal prekryté tak trocha namrli a tie pod textiliou vydržali uplne v poriadku .Myslim že do takych -4 stupne by to mohlo byt ucinne /nemam to ešte celkom odsledované / .  Samozrejme je to prácne zakrývať ale ak by to zmrlo tak uroda v tom roku by bola mizerná . v prilohe môžte pozriet foto ako to u mna vypadá ked to je prikryté..  
s pozdravom Milan Slivka 
 
 
 
 
 
 hhhhhh.jpg
 ppppp.jpg
 





 

Záleží, jak moc narašená réva byla.
Jestli u nás v květnu, kdy jsou na révě nové 10-15 cm výhony s listy, přijde mráz, tak to mohu zakrývat čím chci (netkaná textilie, noviny), a jak je mráz i jen -1°C (samozřejmě záleží  po jakou dobu mráz působí), tak je vše černé. Čím větší izolant (např. větší gramáž textilie případně stará deka), tím je to samozřejmě lepší, ale pak je zase problém s ulamováním těch nových výhonů, takže je to velmi pracné a časově náročné a lze to tedy aplikovat jen na malý počet hlav.

 
 
 
 
 

[Dzordzik]

K eshopům, smazal jsem info o obou. Nebudeme si tady zavádět reklamní koutek (ano, začal jsem s tím já, moje chyba).

Právě proto, že očekávám, že letošní jaro bude uspěchané, letorosty už hodně narostlé a "pak to příjde", asi koupím tuto tkaninu a zkusím ji aplikovat na pár hlav u domu, kde byl minulý rok s mrazíkem problém. Mám tu 2 místa, kousek od sebe. Zkusím to ve 2 vrstvých tak, aby mezi okolním vzduchem a letorosty byly 2 vzduchové mezery a dám pak vědět. Tím, že to je u domu, mám čas to nahodit rychle. Zkusí někdo, kdo se s mrazíky taky potýká to samé? Ideálně na část keřů jenom jednu vrstvu a na část dvě, aby byl vidět rozdíl?
 

[sapmok]

Pánové, podstatou takového krytí je spojení se širokým pásem země. Zem sálá teplo a to se udržuje pod plachtou.   
 

[Dzordzik]

Jj, tak nějak. A pokud by se to spojilo s tím že posekanou trávu nacpu pod tu plachtu, tak by to bylo tlením  vyhřívané zespodu. Mám na mysli opatření proti jarním mrazíkům. Mám v plánu to letos na jaře určitě zkusit. Plachty jsou už objednané Mám i další místo, kde to můžu zkusit, v Bystřici pod Hostýnem, kde je zase min. o 2st chladněji než u nás.

[sapmok]

  
A proto hledám odrůdy plodící i po omrznutí.   
 
 
 

[Dzordzik]

Šikovnej kluk, dostane čokoládičku
 
 

[Wimpi]

Schopnost vyrašit z náhradních oček plodnými letorosty je pro naše pěstitelské podmínky velmi cenná vlastnost té které odrůdy. Takže když nám na jaře narašená réva zmrzne, má to jednu výhodu, totiž že můžeme pozorovat, která z vysazených odrůd právě tohle dokáže. Akorát nesmí mrznout podruhé poté, co po prvém omrznutí keře znovu vyrašily. Což už se mi také stalo. To už je pro nějakou očekávanou úrodu docela průšvih.

[Jarek23]

  
A proto hledám odrůdy plodící i po omrznutí.   
 
 
 

 

Tvrdi se to o Solarisu, zatim.nevim, nasadil.jsem ho loni, teprve zjistim,.jak.to bude...

[sapmok]

  
A proto hledám odrůdy plodící i po omrznutí.   

 

Tvrdi se to o Solarisu, zatim.nevim, nasadil.jsem ho loni, teprve zjistim,.jak.to bude...

 

Jednu mám tady https://www.oreve.cz/viewtopic.php?f=110&t=175
 

[Mirek]

Hledáte nesmrtelnou odrůdu? Dříve se dala nalézt na každém drážním domku, hradle nebo stavědle. Nezmrzla, netrpěla chorobama ani révokaz to nežral. K jídlu moc nebyla, někdo z ní dělal i víno, výborně dokázala víno obarvit, Jak ona se jen jmenovala? Bagulín?
 

[sapmok]

Hledáte nesmrtelnou odrůdu? Dříve se dala nalézt na každém drážním domku, hradle nebo stavědle. Nezmrzla, netrpěla chorobama ani révokaz to nežral. K jídlu moc nebyla, někdo z ní dělal i víno, výborně dokázala víno obarvit, Jak ona se jen jmenovala? Bagulín?  
 

Myslíš Baco Noir (Bago) ?

[Bred_ik]

Velkou zkušenost s ukrýváním keřů na zimu mají na východ od nás.

Videa k inspiraci
 

[Mirek]

Hledáte nesmrtelnou odrůdu? Dříve se dala nalézt na každém drážním domku, hradle nebo stavědle. Nezmrzla, netrpěla chorobama ani révokaz to nežral. K jídlu moc nebyla, někdo z ní dělal i víno, výborně dokázala víno obarvit, Jak ona se jen jmenovala? Bagulín?  

 

Myslíš Baco Noir (Bago) ?

 

I Bago se tomu říkalo.
 

[sapmok]

Hledáte nesmrtelnou odrůdu? Dříve se dala nalézt na každém drážním domku, hradle nebo stavědle. Nezmrzla, netrpěla chorobama ani révokaz to nežral. K jídlu moc nebyla, někdo z ní dělal i víno, výborně dokázala víno obarvit, Jak ona se jen jmenovala? Bagulín?  
 

To je řádnej hnůj.   
Sousedce to chutná nejvíc, ale já to nepozřu. 

[haco]

mate niekto skusenosti s predjarnym bielenim kmienkov vinica? pomoze to oddialit nastup rasenia? ak ano tak o kolko? ma bielenie vapnom vplyv na prezimujucich skodcov - napr. roztoce, spory plesni...? ked sa pretru vapnom (este nerasiacie) ocka nemoze prist k ich poskodeniu?

vdaka.

MH 

[andrejZA]

Dobry vecer, mam v auguste zasadene mlade sadenicky. Maju zatial este svieze zelene listy, no na dnesnu noc hlasia prve mrazy (-2). Preto som ich odviazal od opory, polozil volne na zem  a zakryl jedlovou cecinou. Bude zatial takato ochrana stacit? Dalsie dni maju byt zatial bez mrazov, preto uvazujem, ze ak tuto mrazivu noc preziju, opat ich vyviazem a necham drevo dalej vyzrievat. Oplati sa to? Alebo ich mam radsej prihrnut hlinou a nechat ich az do jari v hrobcekoch? Sadenicky maju okolo 1 metra, drevo vyzrete nie je.
Okrem nich mam este dalsie dva tohtorocne, stromceky, o tie sa vsak nejako nebojim. Zvyknete nieco robit aj s takymito velkymi stromcekmi? (Po zakrateni zaciatkom jesene maju vysku asi 4m, drevo je tmave tak do polovice vysky.) Tie aj keby som chcel, tak technicky by bol problem ich zakopcovat. Predpokladam, ze by ich malo stacit zastrihnut vo februari. 

[LadaSvijany]

Já jsem loni zasadil jednu sazenici v září (september). Logicky za tak krátkou dobu nestačila vyzrát, proto jsem ji před příchodem mrazů přihrnul hlínou. Sazenice zimu v pohodě přečkala a letos dokonce měla jeden signální hrozen. Pokud má sazenice ještě pěkné listy, tak bych ji nechal vyzrát. Až shodí listy nebo pokud by hrozil nástup mrazů, tak ji přihrnout hlínou. Já budu muset taky pár letošních sazenic ochránit přihrnutím hlíny (pro jistotu).
 

[dayofvictory]

Právě proto, že očekávám, že letošní jaro bude uspěchané, letorosty už hodně narostlé a "pak to příjde", asi koupím tuto tkaninu a zkusím ji aplikovat na pár hlav u domu, kde byl minulý rok s mrazíkem problém. Mám tu 2 místa, kousek od sebe. Zkusím to ve 2 vrstvých tak, aby mezi okolním vzduchem a letorosty byly 2 vzduchové mezery a dám pak vědět. Tím, že to je u domu, mám čas to nahodit rychle. Zkusí někdo, kdo se s mrazíky taky potýká to samé? Ideálně na část keřů jenom jednu vrstvu a na část dvě, aby byl vidět rozdíl?
 

Já netkankou chráním pouze keře u domu, kam to mám kousek, vinohrádek nikoliv.
Používám jednu vrstvu netkanky přehozenou cca 15 cm nad letorosty. Protože ale zakryji jen malý kus země, nechci používat nějaký teplovzdušný fukar, používám pod každý keř jednu hřbitovní svíčku. Zvládl jsem takto -4C od 01:00 do cca 07:00. Myslím si, že dodatečný zdroj tepla je důležitý, letorosty jsou ve špičce toho stanu nedaleko netkanky a tam už se teplo ze země těžce dostává.
Ono udělat ten stan aby vydržel vítr je docela pracné, za mě radši svíčku než se mořit s dvojitým stanem

[Radovan]

Kry viniča išli buvať na zimu pod zem. Odkrývať budem podľa priebehu počasia niekedy v apríli, keď sa začnú očká pod zemou mierne zväčšovať. Najprv ťažne na ostrihaných kroch viažem dokopy. Lepšie sa tak pracuje, aj na jar vyťahuje spod zeme.

Vykopem menšiu ryhu, stačí 10 cm, zviazané ťažne zaťažím hrudou hliny a zasypem zemou na mierny kopček. Podľa Špaka stačí zasypať ťažne, kmienky môžu trčať oblúkom nad zem.
 

Na všetkých kroch mám šikmé kmienky, teda sú na to pripravené. Vertikálne kmienky sa ohýbajú veľmi ťažko.
Ukrývanie robím ako prevenciu pred vyschnutím, v zime tu často fučí suchý vietor pri -15°C, takže kry ani tak nezmrznú, ako stratia veľa vlahy. Ak nasleduje suchá jar, bývajú výpady.  Druhý dôvod je oneskorenie pučania na jar o cca 2 týždne.
Nechal som nejaké neukryté ťažne nad zemou, tak budem pozorovať rozdiely. A konečne sa môžem venovať aj niečomu inému ako vinohradu.

[Lubo]

Rado, Ťa obdivujem. 

[Radovan]

Ále, nie je to nič ťažké. Pôdu mám skyprenú rotovátorom, takže to ide ľahko. 40 m riadok som ukryl za necelé dve hodinky.
 

[Lubo]

.. a s rotavátorom, Ti to skypril sused, rovnako aj poviazal ťažne motúzikmi  ? .. aj ja žene poviem doobeda cez víkend, že je to len na hodinku a potom si prídem po čelovku.... 
 

[Radovan]

No, žene som niečo sľúbil, takže teraz musím dobehnúť jej projekt. Horšie že prídem domov z práce, vypijem čaj a je tma. Čelovka to istí.

[Lubo]

... neboj, o dva týždne to bude iné, prídeš domov a ani nevypiješ čaj a bude tma   ....
 

[vader]

Si frajer Rado a este pred mesiacom si chcel odist prec a kaslat nato,ale vidim ze si sa nakopol.
To ja keby som mal tolko robit okolo hrozna zena sa rozvedie uz teraz ked jej poviem idem "pozriet" do zahrady tak sa nerozprava somnou.
Ked pride cas zeby som musel skryvat vsetko pod zem tak koncim s vinicom.(Ale ty nesi srab ako ja tak to necitaj).
Preto mam "az" 40 korenov aby ked vsetko zmrzne dvakrat tak dufam ze aspon nejake strapce budu :)

[mafa]

podľa môjho názoru je Československo v pásme kde nieje potrebné ukrývať vinič na zimu. Trošku som sa tou tématikou zaoberal keďže bývam v 700 mnm. Keď je drevo dobre vyzreté tak naše zimy zvládne bez problémov, dnes je to skôr blato a člabranica, ako zima ( dokonca aj u nás ) mame tuná sem tam aj -23, ale to je už len zriedka. V roku 2024 mam poznačenú najnižšiu teplotu -16,2 a potom, nepozoroval som žiaden rozdiel medzi ukrytým a neukrytým viničom, ( aj keď to bola len skúška, povedal by som že na ten ukrytý sa chytala plieseň, a je trošku rozdiel ukrývať ho do čiernozeme na UA, ako tu, do blata. Nebol som síce na UA, ale povedal by som že tam je ta zem taka priepustnejšia, tuná keď je blato, tak ho máte až za ušami )
Ale pri debate z jedným Rusom ( oblasť Krasnodar ) na otázku " prečo ukrývate vinič keď máte miernejšie zimy ako my " ( v zime 2023/2024 tam bolo najmenej -16, vraj ) odpovedal, zima nieje až taký problém, problém je striedanie zimy a tepla, keď ku konci zimy, je v jasný slnečný deň aj 8 stupňov a potom príde jasna noc a je -16.
Iné je to v Moskovskej oblasti, alebo Bielorusku, tam ukrývajú vinič aj v skleníku, ale tam je vraj - 40 ( teda vonku, nie dnu )
 
 

[Marek1970]

Iné je to v Moskovskej oblasti, alebo Bielorusku, tam ukrývajú vinič aj v skleníku, ale tam je vraj - 40 ( teda vonku, nie dnu )
 

To mi pripomenulo starý vtip ako Sergej z Moskvy volá svojmu priateľovi Ivanovi do Jakutska:
Sergej: "Ahoj Ivan, tu je Sergej, ako sa máš ? Volám ti, lebo u nás v správach hlásili, že je v Jakutsku strašná zima a máte tam teploty nižšie ako -60 stupňov. To musí by strašné, dúfam, že ste v poriadku."
Ivan: "Ahoj Sergej, všetko je v poriadku. - 60 stupňov ? To musí byť nejaká hlúposť, taká zima tu nie je, neklesá to pod -40."
Sergej: "Ivan, bolo to včera aj dnes vo večerných správach, hneď po prejave súdruha tajomníka a dobre vieš, že ak to je v správach tak to musí byť pravda."
Ivan:  "Súdruh tajomník a naše správy nikdy neklamú ale ja som sa práve pozeral na teplomer a skutočne tu je len -40."
Sergej: "Ivan, asi máš pokazený teplomer, lebo súdruh meteorológ jasne povedal, že vonkajšie teploty v Jakutsku už niekoľko dní klesajú pod - 60 stupňov a keďže naše hodinky sú najrýchlejšie a predpovede najpresnejšie, tak to tak bude."
Ivan: "Aha, ty si myslel - 60 vonku ? Tak to je možné, ja mám teplomer vo vnútri v byte."

[Lubo]

podľa môjho názoru je Československo v pásme kde nieje potrebné ukrývať vinič na zimu. Trošku som sa tou tématikou zaoberal keďže bývam v 700 mnm. Keď je drevo dobre vyzreté tak naše zimy zvládne bez problémov, dnes je to skôr blato a člabranica, ako zima ( dokonca aj u nás ) .....
 

mafa, trochu si dovolím nesúhlasiť. Gro nami pestovaných odrôd odolá mrazom na úrovni -21 až -23 stC. Tu je dôležité spomenúť, že ide aj o dĺžku mrazivého počasia a výšku snehovej prikrývky, lebo korene namŕzajú, už pri teplotách zeme v hĺbke 30 cm okolo - 10 stC. Zároveň, Radovan písal aj o suchom vetre, ktoré viniču - ťažňom neprospieva. Ja sám som zažil v roku 2017 u seba mráz jedna noc  k - 27 stC a druhá - 24 stC a Talizman som viedol v tom roku zo spiacich púčikov z hlavného kmeňa, ťažne boli mrtvé.  Ak by sa takýto mráz zopakoval, tak mi cca 80%, mnou pestovaných odrôd neprežije...

[vader]

Myslim ze ide Radovi hlavne o oneskorenie rasenia aby mu to stale nezmrzlo dvakrat za jar ako toho roku.

[Radovan]

Ukrývam pod zem asi z takéhoto dôvodu: mám pocit, že poškodenie resp. vyčerpanie viniča sa kumuluje. Zimné mrazy, opakované oteplenia v zime, predjarie ako na hojdačke. Potom všetky pohromy vo vegetačnej sezóne: neskoré mrazy veľmi vyčerpávajú vinič, krúpy atď. Videl som ako vyčerpaný vinič ľahko podľahol antraknóze. Som rád, že sa mi podarilo do jesene vinič zregenerovať a pripraviť na ďalšiu sezónu. Ukrytie pod zem mi zabezpečí, že na jar ho nájdem v takom  stave ako na jeseň. Nie presušený suchým vetrom a mrazom a teda už mierne oslabený.
Aj Andrej môže potvrdiť, že zahrnutie zemou nijako neuškodí ale prospeje.
Samozrejme vinič by prežil aj bez toho. No mám pocit, že energia pučania a vitalita na jar je lepšia pri ukrytých kroch (v mojej okrajovej oblasti).
A áno, jeden dôvod je aj oneskorenie pučania o  1 - 2 týždne.
 

[mafa]

držím palce, sam som zvedavý ako to dopadne. Iba taka otázka na okraj, bol niečim pred ukrytím do zeme ošetrený ? Veľmi som tomu nevenoval pozornosť, ale dosť ľudí na UA a Rusku ho pred ukrytím ošetrujú

[mafa]

držím palce, sam som zvedavý ako to dopadne. Iba taka otázka na okraj, bol niečim pred ukrytím do zeme ošetrený ? Veľmi som tomu nevenoval pozornosť, ale dosť ľudí na UA a Rusku ho pred ukrytím ošetrujú
 

[Radovan]

Nie neošetroval som. Dobre vyzreté letorasty to nepotrebujú.
Na východe niektorí ošetrujú zelenou, alebo modrou skalicou (železnyj, mednyj koporos). Rozdiel medzi účinnou dezinfekčnou koncentráciou a koncentráciou ktorá páli očká je malý. Ochranný účinok diskutabilný. Spóry chorôb zimujú v pôde, v ďalšom roku atakujú zelené listy, drevo s tým nemá skoro nič spoločné.