Botrytis cinerea - největší hubitelka zralých hroznů

[Wimpi]

Je zvláštní, že k této houbové chorobě se za celou dobu fungování tohoto diskusního fóra dosud nikdo nepovažoval za potřebné vyjádřit a vložit sem o ní nějaký příspěvek. Přitom plíseň šedá, lidově zvaná šedivka, je bezesporu největším nepřítelem zralých hroznů. Když už se po celoročním usilovném snažení dokodrcáme ke kýžené dozrávající úrodě a už, už se cílovou rovinkou blížíme k cílové pásce, tu nahle přichází Ona, největší kazitelka naší radosti. Ještě včera visely na keřích krásné naducané hrozny, dnes tam najednou visí jen plesnivá torza. Mnoho z nás už takové okamžiky jistě zažilo. Tak si dovolím toto dosud neposkvrněné informační téma trochu pootevřít a na úvod diskusi o šedivce popostrčit někalika obecně znamymi fakty.

Velmi často se tady řeší praskání bobulí. Ale samo prasknutí slupky bobule hroznů nezničí. Zničí ji až druhotná infekce, která se dostane do otevřené rány. A tou sekundární infekcí bývá nejčastěji právě plíseň šedá. Ovšem ona velmi efektivně napadá i celistvé, neporušené dozrávající bobule a její útočná efektivita stoupá s narůstajícími cukry. Lze říci, že čím jsou hrozny zralejší a sladší, tím jsou náchylnější k napadení touto plísní. Existují značné rozdíly mezi odrůdami v odolnosti. Některé odrůdy dokážou statečné odolávat až do vysoké cukernatosti v hodnotách nad 20°CNM, mnohé odrůdy však rychle plesniví, sotva trochu zesládnou. Významnou roli v tom samozřejmě hrají vnější podmínky, hlavně trvalá vlkost a teplo. Hrozny s těsně uspořádanými a na sebe nahloučenými bobulemi poskytují pro napadení touto chorobou idealní prostředí, protože se uvnitř takových hroznů dlouho udrží voda a vlhko. Botrytida útočí velmi rychle. Během pár dnů dokáže zničit prakticky vše, co jsme celý rok pracně piplali. Často bývají napadeny pouze třapiny bobulí, v takovém případě se zastaví tok výživných látek a bobule začnou zvolna usychat. Pro pěstitele stolních odrůd je plíseň šedá velkým nepřítelem, protože plesnivé hrozny vypadají odpudivě a takové nikdo konzumovat asi nebude. Paradoxně, pro vinaře, kteří produkují víno, nebývá v době vrcholného zrání botrytida strašákem, ale spíš pomocníkem. Hrozny napadené šedivkou rychle dehydrují, čímž prudce narůstá poměr cukrů. Botrytické hrozny se běžně zpracovávají. Kdo by v tom hledal nějakou hrůzu a darebáctví, tak toho mohu ujistit, že zralé, poloscvrklé plesnivé hrozny, pokryté silným šedým kožichem sice vypadají otřesně, ale kupodivu chutnají celkem dobře. Asi jako starší seschlá marmeláda.

No ale už dosti úvodních keců, teď by mě docela zajímalo, jaké máte zkušenosti se šedivkou u vás doma a jak úspěšné, či neúspěšně s ní válčíte?
 
 
 

[LadaSvijany]

Taky jsem se před časem díval, že v tomto vlákně o plísni šedé nic není.  Přitom se v loňském roce hodně řešila botrytida v době kvetení, ale asi to bylo v jiných vláknech. Já jsem proti plísni šedé nikdy neošetřoval. Ale po loňské zkušenosti, kdy mně botrytida v době kvetení připravila o dost značnou část úrody, jsem letos provedl před kvetením ošetření postřikem Magnicur Quick a pak už ne. Myslel jsem si, že to bude stačit. Ale počátkem srpna jsem zjistil, že hrozny některých odrůd (Milana, Super Extra, Prim, Smaragd, Tuz Bordó, Furor) vykazují opět příznaky napadení touto plísní. Proto jsem 3.8. provedl ošetření Prolectusem, které jsem po týdnu pro jistotu zopakoval, protože po prvním postřiku asi po 4 hodinách začalo pršet. Další projevy této plísně objevuji nyní při sklizni u odrůd, které mají velké hrozny a bobule hodně napěchované na sebe (Darja, Sašenka Leonova, Senator Pavlovský). U těchto odrůd nezbyde nic jiného, než je v příštím roce trochu prostříhat. Praskání bobulí jako další zdroj možného napadení se u mě letos zatím nekonalo, protože celé září bylo až extrémně suché a prakticky beze srážek.

[LadaBlatna61]

U mně se začala plíseň šedá šířit při zaměkání moštových hroznů,bobule jsou na sobě napěchované a nejde do vnitř vzduch,provedl jsem postřik přípravkem Scala a pokračování plísně se úplně zastavilo,ty napadené bobule byli uschlé a tvrdé,na hrozen stačilo poklepat při sběru a ty suché bobule opadají.Na stolních odrůdách jsem šedivku ještě neměl.

[minko]

Tohto roku som mal sivú pleseň na Ivanke a Nere. Nejaké pokusy som zaznamenal aj na Aladinovi, ale ten to ustál v pohode.

[Wimpi]

Tak jsem si naivně myslel, že se tady seběhne kopec nářků, jak to všem hrozně hnije, ale koukám, ono skoro nic! No tak se asi musím smířit s tím, že já jsem jeden z mála, kdo se potýká s masívní hnilobou hroznů. V mojí kolekci je asi 1/3 odrůd, která vykazuje dosti slabou odolnost hroznů proti napadení plísní šedou.  To se aktuálně projevuje tak, že hrozny těchto odrůd jsou nahnilé buď částečně, nebo jsou shnilé zcela. K nejhorším odrůdám v daném ohledu patří Platovskij, za ním déle následuje Liepajas Dzintars. Tyto dvě odrůdy dozrávají velmi raně, proto se na nich objevuje botritické hnití nejdříve. Pak v časovém odstupu následují další odrůdy, podle toho jak dozrávají. Momentálně jsem z uvedeného důvodu nejvíc naštvaný na tyto odrůdy v konzumní zralosti: Bažena, Galahad, Chrust,  V25-20, Zarja nesvetaja, Tjulpan, Sfinx, Atos, Kodrjanka, Prima. Ono je to dáno mj. vysokou koncentrací a zahuštěností výsadby. Kdybych měl keře rozestrkané po různých místech  zahrady, asi by bylo napadení nižší, než když jsou odrůdy na sebe těsně nalepené v řadách drátěnky. To se to sporám plísně panečku snadno přeletuje! Naopak solidní odolnost proto napadení hroznů plísní šedou aktuálně vykazují tyto již zralé odrůdy: Vostorg, Garold, Jupiter, Dubljanskij, Nero (!), Vostorg muskatnyj, Samba, kupodivu Glaša a samozřejmě i Somerset seedless a také Einset seedless. Což jsou více méně odrůdy s drobnějšími bobulemi a většinou s volnějším hroznem.
 

[LadaBlatna61]

Tak jsem si naivně myslel, že se tady seběhne kopec nářků, jak to všem hrozně hnije, ale koukám, ono skoro nic! No tak se asi musím smířit s tím, že já jsem jeden z mála, kdo se potýká s masívní hnilobou hroznů. V mojí kolekci je asi 1/3 odrůd, která vykazuje dosti slabou odolnost hroznů proti napadení plísní šedou.  To se aktuálně projevuje tak, že hrozny těchto odrůd jsou nahnilé buď částečně, nebo jsou shnilé zcela. K nejhorším odrůdám v daném ohledu patří Platovskij, za ním déle následuje Liepajas Dzintars. Tyto dvě odrůdy dozrávají velmi raně, proto se na nich objevuje botritické hnití nejdříve. Pak v časovém odstupu následují další odrůdy, podle toho jak dozrávají. Momentálně jsem z uvedeného důvodu nejvíc naštvaný na tyto odrůdy v konzumní zralosti: Bažena, Galahad, Chrust,  V25-20, Zarja nesvetaja, Tjulpan, Sfinx, Atos, Kodrjanka, Prima. Ono je to dáno mj. vysokou koncentrací a zahuštěností výsadby. Kdybych měl keře rozestrkané po různých místech  zahrady, asi by bylo napadení nižší, než když jsou odrůdy na sebe těsně nalepené v řadách drátěnky. To se to sporám plísně panečku snadno přeletuje! Naopak solidní odolnost proto napadení hroznů plísní šedou aktuálně vykazují tyto již zralé odrůdy: Vostorg, Garold, Jupiter, Dubljanskij, Nero (!), Vostorg muskatnyj, Samba, kupodivu Glaša a samozřejmě i Somerset seedless a také Einset seedless. Což jsou více méně odrůdy s drobnějšími bobulemi a většinou s volnějším hroznem.
 

Zdenku a nemáte tam poblíž někde rybník nebo řeku? To udržuje přízemní velkou vlhkost,jsme kousek od sebe a já mám všechno sklizené,plíseň šedá mi začínala trochu na moštové Mullerce,tak jsem jí stříkl Scalou a byl pokoj,uš je z ní burčák a dobrej.

[Jarek23]

Ještě nikdy jsem proti šedivce nic chemického nepodniknul, pouze u veltlínu prostříhávám hrozny. Napadení je minimální, jen sem tam kulička, tak to zatím neřeším, samozřejmě příští rok může být vše jinak.

[Dzordzik]

U mě jsem zaznamenal jenom velmi drobné napadení u Skazky, která ráda praská. Jinak ne za celé roky, co révu pěstuji. A to mám 50m vedle sebe vinohrad, který je letos semeništěm snad všech chorob na světě. Může být, že příští rok tomu bude jinak.

[Wimpi]

Zdenku a nemáte tam poblíž někde rybník nebo řeku? To udržuje přízemní velkou vlhkost,jsme kousek od sebe a já mám všechno sklizené,plíseň šedá mi začínala trochu na moštové Mullerce,tak jsem jí stříkl Scalou a byl pokoj,uš je z ní burčák a dobrej.
 

Žádnou vodni plochu v blízkém okolí nemám, mám to na svahu  kopce. Pravděpodobně botritida, objevivší se v minulosti na nejchoulostivějších odrůdách, se mi tam trvale usídlila a nechce se jí odtud. Řešením je likvidace těchto nejchoulostivějšich odrůd, na kterých se objevuje primárně a slouží jako množírna jejích spór.

[Rony]

dobry detailny popis chroby je tu:
botrytida

aj porovnanie s inymi hnilobami:
hniloby hrozna

[Vaclav 91]

Zdravím všechny,

Rozhodl jsem se do závěrečné ochrany hroznů zahrnout přípravek Serifel. Je na bázi bio, bez rezistence a s krátkou ochrannou lhůtou. Pokud bude fungovat tak super novinka. Má někdo zkušenost?

[jerry]

Zdravim, toto je plesen siva? Nasiel som 7 bobul (v roznom stadiu hnitia) na jednom strapci na Alexe, skor na vonkajsej strane strapca. Aplikovat na strapce Prolectus? 

 
Dakujem.

[Lubo]

.... pravdepodobne áno, .... ja by som radšej použil magnicur quick 

[andrejZA]

Ja zvyknem používať Prolectus, primiešam ho vždy pred kvetom a po odkvete k prípravkom proti peronospóre a múčnatke.

[Lubo]

... ja nie som objektívny, som proti Prolectusu zaujatý  .... mám dva kúpené už dva roky a neviem kam ich dať, asi ho vyhodím
 

[LadaSvijany]

Proti šedivce jsem dříve neošetřoval. Až před pár roky v době kvetení bylo vlhko a šedivka si zařádila. Tak jsem začal ošetřovat před květem. A pár let na to mně šedivka napadla bobule po odkvětu. Od té doby ošetřuji poctivě před květem i po odkvětu, vyplatí se to. Jinak Prolectus se používá spíše před květem.