Velké tvary, více kmínků

[Radovan]

Bujne rastúce stolové odrody sa len ťažko dajú udržať v spone v akom sa sadia muštové odrody, na to už prišiel asi každý vinohradník. Tak na inšpiráciu dávam foto krov, ktoré majú priestor 3 m a každý má 3 kmienky. Jeden kmienok ide šikmo na jednu stranu, a ťažeň z neho zaberá cca 1 m na vodiacom drôte, druhý na druhú stranu podobne. Stredný kmienok je zohnutý do Céčka a ťažeň z neho vypĺňa stred. Ak je niektorý z kmienkov slabší, tak mu dám menej priestoru, na úkor silnejších. Zelené práce sú trochu zanedbané, to si nevšímajte, mám to ďaleko na dojazd.

[Dzordzik]

O přesně takové fotky jsem Tě chtěl poprosit. Byl si rychlejší, díky. Tento způsob chci letos zkusit aplikovat na Talismanu co mám od tebe. Zatím oba letorosty mám vyvázané ke 2 bambusovým tyčkám do tvaru V tak, aby od spodního vodícího drátu jsem mohl přejít na tažně, tak jak to máš ty. Jenom se zeptám, nebyl by v tomto případě vhodnější kordonový tvar? Ano, základní kmínek by pořád byl jeden (větší šance na omrznutí u citlivějších odrůd), ale mohl bys mít kordon v celé délce vedení nepřerušovaný, tj. starého dřeva by asi bylo cca stejně? Jenom přemýšlím nahlas o výhodách a nevýhodách obou druhů vedení ...

Předpokládám, že jej používáš právě z toho důvodu, že máš kmínky 3 a máš tak 3x větší šanci na to, že při omrznutí to odněkud, nebo přímo od země obrazí ... Je to tak?
 
 
 

[sapmok]

Jsem rozhodně pro kordón. Je méně náročný na zelené práce.   

[Dzordzik]

Proč by to mělo být méně náročné? Je přece jedno jestli daný počet letorostů roste z jednoho kordonu, nebo ze 3 vedle sebe umístěných tažňů .. Pokud má odrda pravidelnou vzdálenost mezi nody, tak je to jedno ne? Zásadní je to vyvázat a udržet nepřehuštěné v obou případech.

[Radovan]

Mne tak nejako zelené práce nevadia, robieval som ich po večeroch ako chill out, alebo psychohygienu. Aj kordón sa vie pekne zahustiť. U odrôd ktoré dobre rodia z bazálnych očiek je kordón fajn. Niektoré odrody majú však bazálne očká jalové (1-3) a strapce sa ukážu až na ďalších očkách. Tiež veľkosť strapcov je okolo ôsmeho až desiateho očka najväčšia.
Neberiem tento tvar viniča nejako prísne idealisticky. Keď vyrazí od zeme silný letorast tak ho nechám, môže sa hodiť v budúcom roku na zámenu niektorého kmienku. Nemám problém nechať kmienkov aj 4 alebo 5, tým viac starého dreva bude. Alebo nechať viacej ťažňov pospolu na vodiacom drôte. Dôležitá je potom oblomka po vypučaní (aby mal každý letorast dostatok miesta) a môže sa stať, že z niektorého kmienka idú napríklad len dva letorasty. No kvôli prehľadnosti mám štandardne kmienky tri.
Človeku, ktorý hľadá u viniča nejakú prísnu formu, tomu to hlava nezoberie. Ja to mám tak nejako voľnejšie. Tohto roku bol 3x neskorý mráz, takže to že som zo začiatku nechával veľa, sa ukázalo ako výhoda. Aspoň niečo tam ostalo.
 

[Dzordzik]

Aneb jak se říká, osobní zkušenost je nepřenositelná. Zkusím jak kordon, tak "tvoje" vedení a uvidím v dalších letech jak se to bude chovat. Každý si nakonec najde to svoje a to co které odrůdě vyhovuje. Děkuju za fotky a za komentáře.

[Wimpi]

Radovane, u těch vašich velkých tvarů se třemi kmínky je pozitivní, že jste rostlinám poskytl hodně prostoru, jak do šířky, tak do výšky. Tomu fandím. Asi si to můžete dovolit, protože asi máte rozlehlý pozemek pro výsadbu. To já bohužel nemám a tak jsem byl od začátku výsadby zmítán rozporem, dát keřům dostatečný prostor a zároveň vlastní chamtivostí nahloučit na daný pozemek co nejvíc odrůd. Nakonec vyhrála ta chamtivost a teď se holt s tím trochu peru. Možná se budete divit, ale největší problémy nemám s bujně rostoucími stolními odrůdami, ale s bujně rostoucími moštovými odrůdami, kterými jsou Marquette a Golubok. To jsou růstově opravdoví divočáci! Například v této souvislosti často zmiňovaný Talisman je proti nim téměř krotký beránek. Jinak na Vašich fotkách je patrné, že se jedná o mladé rostliny, protože mají zatím tenké kmínky. Zajímalo by mne, jak budete s tvarováním keřů pokračovat v době, až trojice kmínků zesílí a budou "jako ruka". Zachováte stávající řez na tři cca jednometrové tažně, anebo keře roztáhnete ještě víc do šířky?
 
 
 
 
 

[Radovan]

Do budúcna asi zachovám rez na tri ťažne, z každého kmienku jeden. Takéto vedenie - šikmé kmienky sú bežné na Ukrajine, aby sa dali uložiť na zem a prihrnúť na zimu, ako ochrana proti mrazom. To som len okukal z youtube. Ukrajinci zvyknú držať jeden kmienok tak 5 až 6 rokov. Potom ho zamenia za nový, asi stratí pružnosť a nedá sa uložiť na zem. Alebo z dôvodu rôznych poškodení. Keď už bude niečo v neporiadku (slabší rast), tak kmienok zamením. Letorastov rastúcich od zeme je každý rok niekoľko.

[sapmok]

Proč by to mělo být méně náročné? Je přece jedno jestli daný počet letorostů roste z jednoho kordonu, nebo ze 3 vedle sebe umístěných tažňů .. Pokud má odrda pravidelnou vzdálenost mezi nody, tak je to jedno ne? Zásadní je to vyvázat a udržet nepřehuštěné v obou případech.
 

Vlastní zkušenost. Zbytečně složitý tvar. Krajní letorosty se kříží s letorosty jiného tažně.
Dva tažně v pohodě, ale načpak ten třetí?
Vím, šly by i čtyři, ale načpak? Není rozumnější obyč. kordónové rameno??

Tažně mohou v zimě namrzat a pak chybí dlouhé dřevo na plodnost a zbývají jen čípky či polotažně, dle vyzrálosti dřeva.
I proto má u mne kordónové rameno přednost.

Právě pro ty zelené práce a nerovnoměrné dozrávání jsem u kolegy přetvarovával víceramenný kordón na dvouramenný.   
Chápu, že kovaný pěstitel si s tímto poradí, ale začátečníci s tím mají jen potíže.

[Radovan]

Áno, rez na čapíky uniformuje rast letorastov. V okrajovej oblasti, kde je slabé vyzrievanie dreva môže byť kordón lepší i keď si myslím, že ten meter vyzreje všade. Možností je mnoho, každý si musí nájsť čo mu vyhovuje.
Nač pak tretí ťažeň? Nač pak potom niektorí majú aj 8 kmienkov a 8 ťažnov (2-3 pospolu na vodiacom drôte, s každého len niekoľko letorastov)? Aby zvýšili množstvo starého dreva, a tým aj úrodu, resp. veľkosť strapcov.

[haco]

nasiel som popri plote miesto na 4 hlavy hrozna. kedze chcem zabezpecit velku zasobu stareho dreva planujem viest kmieky zo sikma (aby mali ca. 2.5 m.) budu sa krizit, ale tazne usporiadam tak aby kazdy ker mal ca. 1,5 m priestoru - vid obr.
mate s tymto skusenosti? ma to nejake nastrahy?
 

[Radovan]

Skúsenosti mám len dobré (väčšie strapce, vyššia úroda). Pre ešte väčšiu zásobu dreva je možno nechať dva ťažne z hlavy a vyviazať ich pospolu, pričom počet letorastov necháš taký, akoby tam bol len jeden ťažeň. Treba len ustriehnuť aby z každého ťažňa vyrastal približne rovnaký počet letorastov (trebárs na preskáčku).
Nástrahy som nepobadal žiadne. Ani letorastov vyrastajúcich zo šikmých kmienkov nie je viac, než z bežných vertikálnych, takže zelené práce nie sú nejako náročnejšie. Naopak je tu výborná možnosť ostrihať kry na jeseň, položiť na zem a zahrnúť zemou. Tým sa nielen ochránia kry pred zimným mrazom, ale aj pučanie sa trochu oddiali.

[Dzordzik]

Neměl bys nějakou fotku nějakého z tvých keřů, které takto vedeš a úrody na něm?

[Radovan]

Môj najdlhší šikmý kmienok mal asi dva metre. Foto je vo vlákne o odrode Nero, tak nebudem duplikovať. Vidno tam zónu plodonošenia, šikmý kmienok nie. Potom som prešiel na tri kmienky z jedného koreňa, tak ako sú na fotkách aj v tomto vlákne. Tri kmienky, to je tiež výrazné navýšenie starého dreva, aj keď sú kratšie.
Porovnanie toho čo dokáže nahnať staré drevo je v tomto videu (od 1:30 min) o mojej obľúbenej odrode Kraseň. Je to trošku iná situácia na pergole, aj strapce sú tam na starom dreve až príliš husté, ale to je odrodová vlastnosť. Ako názorná ukážka vplyvu väčšieho množstva starého dreva dobré.
Zalovil som medzi mojimi staršími inšpiráciami. Voloďa Dorošenko pestuje takýmto spôsobom. Má šikmé prekrížené kmienky (zmiešaná zóna plodonošenia) a u starších koreňov aj niekoľko ťažňov pospolu. Sila rastu letorastov je veľmi veľká, necháva aj visiaci prírast. Bežne má dva strapce aj pri odrodách kde sa normálne necháva len jeden strapec.
Koho to zaujíma,  tu je video o jesennom reze pred ukrytím na zimu. Trochu dlhšie, okolo 14:00 min je celkový pohľad na kry. Predpokladám, že väčšina bude rozumieť, no pre istotu rukav = šikmý kmienok, laza = letorast. Na jeho kanále nájdeš videá s obrovskou úrodou, bežne 30 - 40 kg na ker, pri spone 3 x 3 m.

[Bohous]

Haco: Ten obrázek s křížením tažňů a ponechání letorostů jen na konci, aby si nekonkurovaly, se mi líbí a hodil by se mi. Jak se to ale bude řezat v dalším roce? Měl by se asi nechat jeden výhon u paty jako tažeň na příští rok. Nenaroste ale příliš slabý vlivem dominance?

[Wimpi]

Drze si dovolím odpovědět za Haca, omlouvám se, ale vsadím se, že nebudu daleko od pravdy. Na hacově obrázku jsou hnědou barvou vyznačeny kmínky ( = staré, víceleté  dřevo), oranžové jsou tažně (plodné réví) a žlutě jsou vyznačeny letorosty s listy a hrozny.

[Bohous]

Pochopil jsem, takže se jedná o udržení většího kmínku (starého dřeva). Díky.

[haco]

Drze si dovolím odpovědět za Haca, omlouvám se, ale vsadím se, že nebudu daleko od pravdy. Na hacově obrázku jsou hnědou barvou vyznačeny kmínky ( = staré, víceleté  dřevo), oranžové jsou tažně (plodné réví) a žlutě jsou vyznačeny letorosty s listy a hrozny.


 

ano, presne tak, ide mi o zvysenie mnozstva stareho dreva. dal som tam mix rychlo a stredne rastucich sort- B. Cudo, K. Nachodku, K. Cierny Sultan + tam na jar pojde este jedna biela odroda (zatial nie som rozhodnuty aka). 
 

[Dzordzik]

Na jaře chci začít se zapěstováním takových kmínků u mladého keře Talismanu. Vyčlenil jsem pro něj 4 až 5m prostoru.

[haco]

minuly tyzden som presadil zo skolky 2 korene vinica (odrezky zakorenene na jar 2019) do vyssie spominaneho radu pri plote. kedze korene boli pekne, nechal som co najdlhsie kmienky uz teraz po presadeni - ca. 2 m - odstrihol som akurat nevyzrete drevo (nezakratil som na 2 ocka). ja tam vysoke riziko vymrznutia/vyschnutia? ake s tym mate skusenosti? 

 

[Dzordzik]

Osobně bych to pořádně zalil a nechal být. Na jaře po narašení bych ale nechal max 2-3 očka, víc ne. Kořeny se musí uchytit, takže to není vhodné přetěžovat velkým množstvím oček. Když jsem přesadil sazenici Galahadu, chtěl sem logicky zachovat kmínek. Nechal jsem to růst dál bez zkrácení. Nebylo to dobře. Než se kořeny chytly, byly 2 měsíce pryč a skoro to nerostlo a ani to nevyzrálo. Ideální je presazovat s co největším kořenovým balem, pokud možno.
 

[Radovan]

Takto s kmienkom som presadzoval len niekoľko asi dvojročných viničov. Niektoré boli po zime kaput, niektoré prežili, ale tiež mali slabší prírastok. Prišiel som tak o Swenson Red.
Tak neviem, asi to závisí aj od počasia v zime a v predjarí. Tie čo boli kaput, skôr typujem na vyschnutie, než na vymrznutie. Narušená koreňová sústava nedodáva cez zimu do kmienka vodu a vinič rád vysychá.
Ja by som tie kmienky asi položil na zem a prihrnul hlinou. Nie kvôli mrazu, ale kvôli zimnému slniečku a suchému vetríku v predjarí.

[Dzordzik]

Myslím si to samé. Proto jsem psal aby to pořádně prolil. To zahrnutí je asi jistota, ale pokud to na jaro zase bude vykopávat, opět kořenovou soustavu naruší?

[Radovan]

Haco ich už má asi posadené na mieste, predpokladám že na šikmo. Stačí to prihnúť, zasypať zemou, prípadne zaťažiť tehlou ak by to pružilo. Na jar len vytiahnuť letorast (kmienok) spod zeme, vyviazať a je to. Korene už hýbať netreba.

[haco]

presadzat ich na jar uz nebudem, teraz ich teda zahrniem  a na jar sa uvidi... podla toho ako prezimuju necham max. 3 ocka... vdaka

[mifin]

Osobně nemám s přesazováním révy moc zkušeností, ale obecně u  snad jakékoliv dřeviny bych v případě, že není dost velký kořenový bal, maximálně zredukoval vrchní část. Někdy méně je více. Čím víc se zredukuje, tím víc bude míst síly. Já bych ji zasadil na místo a buď přihrnul, jak píše Radovan nebo, pokud to moc nejde přihrnout, tak kmínek třeba obalit netkankou, která  snad taky sníží odpar.

[Radovan]

Keď som presádzal dvojročné viniče na jeseň, tak som si myslel, že to musia vydržať presne ako ktorýkoľvek ovocný stromček. Veď mali pekný koreňový systém, naopak so stromkami pri vyorávaní v škôlke sa moc nemazlia. Potom som došiel na to, že vinič v zime po presadení dokáže stratiť viac vody, než ovocné stromky (keď má porovnateľnú nadzemnú časť, neplatí to o jednoročných sadeniciach, tie sa väčšinou nakopcujú). Učíme sa na vlastných chybách, vtedy som o nejakej ochrane na zimu neuvažoval.

[LadaSvijany]

nasiel som popri plote miesto na 4 hlavy hrozna. kedze chcem zabezpecit velku zasobu stareho dreva planujem viest kmieky zo sikma (aby mali ca. 2.5 m.) budu sa krizit, ale tazne usporiadam tak aby kazdy ker mal ca. 1,5 m priestoru - vid obr. mate s tymto skusenosti? ma to nejake nastrahy?
 

K mojí reakci na tento námět se dostávám až nyní. Je to určitě zajímavé řešení výsadby a vedení. Výhody popsané v předchozích příspěvcích asi budou (větší úroda, možná i větší střapce a větší mrazuodolnost). Míra využití a přínosu se projeví i na tom, jestli se bude jednat o odrůdy stolní nebo moštové. U stolních bude muset při větší úrodě stejně dojít k redukci hroznů, aby to nebylo na úkor velikosti bobulí a aby velké hrozny dobře dozrály. Větší mrazuodolnost u mně nehraje až takovou roli, protože největší mrazy tady jsou do -12 stupňů (a to bývá jenom pár dnů za zimu). A to mnou pěstované odrůdy hravě ustojí. Jedinou menší nevýhodu u tohoto uspořádání vidím v menší přehlednosti. Ještě přemýšlím, jak by se to vedlo, kdybych to chtěl použít pro tři hlavy vedle sebe. Mám totiž tři řádky po šesti kusech.

[Dzordzik]

Stejně jako na obrázku co sem dal Haco, ale to celé 2x zopakuješ za sebou, abys místo 3 měl 6 hlav vedle sebe. Např.

[LadaSvijany]

Podle obrázku od Haca to jde použít pouze pro násobky 4 ks. Pro 6 kusů se to musí vymyslet nějak jinak (buď 2x3 nebo 4+2 ks).
 

[Dzordzik]

Máš recht, promiň, blbě jsem se podíval a myslel že to je pro 3 sazenice. Ve tvém případě možná ideálně 4+2, kdy u těch 2 kmínky překřížíš. Možností je moc.

[Wimpi]

 Pro zajímavost, já jsem si keře zapěstoval takto:

(kliknutím na obrázek se zvětší)
 
 
 

[Dzordzik]

To je ale klasické RH vedení a nemá to velké kmínky? Čím je tohle vedení zajímavé? Dlouhé letorosty a el. malá vzdálenost sazenic od sebe?
 

[LadaSvijany]

Úplně klasické RH vedení to není. Staré dřevo není jenom kmínek, ale i ta vodorovná část. Což není úplně tak marné řešení. Hlavně je to přehlednější než to řešení u Haca. Problém vidím v ohybu tažně o 180 stupňů, hlavně u bujněji rostoucích odrůd. Podobný řez u révy (myslím, že to bylo u Krystalu) prezentoval zahrádkář Jerome již v r. 2014.
 

[Dzordzik]

Přehlédl jsem, máš pravdu. To už mi ale příjde lepší to řešení od Haca. Nepříjde mi nepřehledné a kmínek je rovnější. Taky se mi to zalomení moc nepozdává.

[haco]

Máš recht, promiň, blbě jsem se podíval a myslel že to je pro 3 sazenice. Ve tvém případě možná ideálně 4+2, kdy u těch 2 kmínky překřížíš. Možností je moc.



 

u rodicov je tiez 6 kmienkov v jednom rade - 10-15 rocne kry - neodolne mustove sorty na klasickom RH vedeni.

chystam sa ich na jar tesne nad zemou prestepit (do korenoveho krcka) a nasledne viest podla obrazka. uznavam vyzera to chaoticky, ale ked si clovek pozrie ako maju poprekrizovane 'rukavy' v ukrajinskych viniciach a vyznaju sa v tom tak to hadam zvladnem rozlisit :) 

dufam ze pri takomto sposobe prestepenia zvladne vyhon narast a vyzriet do jesene na potrebne 4 metre - to by bola slusna zasoba stareho dreva. uvidime...
     
 
 

[LadaSvijany]

Tak úplně chaotické to není, systém v tom je. Jednodušší to je v případě, že se jedná o stejné odrůdy. Pokud se ale jedná o různé odrůdy (jako u mně), tak už je to trochu složitější se v tom vyznat. Ale řešení to je.
 
 

[Wimpi]

Haco, při délce kmínků 4 m a delší počítejte s tím, že takto dlouhé a šikmo vedené kmínky budou mít snahu se prohnout směrem k zemi, takže bez nějaké vhodné opory, či podpěry budou mít spodní části kmínků tendenci si lehnout na zem. Bude se to chovat jako málo napnutý špagát.
 

[Roman]

Moje vedenie kmienkov je absolútne totožné so schémou, čo vyššie načrtol Wimpi. Vzdialenosť krov mám 1,2 a 1,5m.
   K tomu si dovolím niekoľko poznámok. Ako som spomenul v prvej vete Wimpiho obrázok vnímam schematicky - totiž ohnúť rameno do pravého uhla(90°) je dosť odvážne a podľa mojej skúsenosti to nie je ani potrebné robiť to geometricky presne. V skutočnosti v mieste prechodu kmienka a ramena mám mierny oblúk. Netreba sa obávať ani intenzívne rastúcich odrôd- v čase formovania kmienka(ešte letorastu), pokiaľ vidím, že sadenica rastie intenzívne v mieste vodiaceho drôtu ju usmerním mierne šikmo(cca 45°) a získam už "predoblúk" ktorý sa jednoduchšie ohne pri tvarovaní.
  K tomu tvaru(jednoramenný kordón) som sa postupne  prepracoval od muštových odrôd na dvojramennom kordóne cez stolové na dvojramennom kordóne. S prechodom kmienka na rameno(oblúk 90°) nikdy problémy neboli, najviac problémov mi v dvojramennom systéme spôsobovala regulácia rastu a rodivosti na ramenách. Skrátka ramená na jednej rastline sa mi nedarilo vyregulovať rovnomerne. Tento problém pri jednom ramene nemám.
  Pri takomto tvare je podľa mňa aj dostatok starého dreva-pri výške vodiaceho drôtu 0,9m a dĺžke ramien od 1,2 do 1,5m je to solídne cez 2m. Okrem toho sa mi na ramenách dobre strihá podľa odrody či na krátky stredný alebo kombinovaný rez.
 Systém, ktorý načrtol Haco(dlhý kmienok, na konci dlhý ťažeň) má svoje slabé miesta ale aj výhody. V tomto prípade je to rodivosť. Pri tomto tvare plodnosť dominuje nad vegetatívnym potenciálom čo môže viesť k oslabovaniu krov. Takže pri tomto tvare viac ako pri iných -vyrovnaná výživa a regulácia násady.
 
 

[haco]

Roman,

na kolko ociek v sucte strihas ten jednoramenny kordon? pri bujne rastucich odrodach som uvazoval o jednom tazni 12-14 ociek na konci toho dlheho sikmeho kmienku. prve roky nechat par strapcov a potom postupne zatazovat viac (podla odrody). vychadzam z toho ze niektore odrody maju kvalitnejsiu urodu na dlhsom dreve...

  

[Mirek]

Jsem rozhodně pro kordón. Je méně náročný na zelené práce.   

 

A ten světle zelený pás pod kordńem je chemicky ošetřený?
 

[Wimpi]

Romane, podle toho, jak jste slovně popsal svůj způsob vedení révy (vodorovné kordónové rameno a řez na čípky, či polotažně) usuzuji, že můj tvar je odlišný od Vašeho. Já mám svislý kmínek, z něho směrem vlevo vodorovné rameno a z konce ramena je vyvedený jeden dlouhý tažeň, vedený v protisměru vůči ramenu. Podle potřeby ještě vytahuji druhý krátký tažeň z místa napojení kmínku a ramena.

[sapmok]

Jsem rozhodně pro kordón. Je méně náročný na zelené práce. 
 

A ten světle zelený pás pod kordńem je chemicky ošetřený?
 

Byl postřik herbicidem. Od té doby tam roste už jen "JEŽATKA KUŘÍ NOHA Echinochloa crus-galli". Nemůžu se jí zbavit.  :?

[Wimpi]

Chlapi, pokud máte pod keři solidně obrobitelnou půdu, tedy nikoli kamení anebo tuhý jíl, pořiďte si pro udržování bezplevelných pásů pod keři toto:

https://www.huka.cz/p5254-j-a-d-tools-6 ... bQQAvD_BwE

Vypadá to sice primitivně, ale je to úžasný pomocník! Tento trkač prodává vícero firem a stojí to kolem 700 - 800 Kč.

[Marek1970]

Sledujem túto diskusiu ohľadom vedenie viniča a mám ako laik otázky.
Nakoľko je naozaj zásadné to množstvo "starého dreva" pri pestovaní viniča ? Ako sa vlastne vinič reálne "správa" keď má kmienok (staré drevo) povedzme dĺžky 1 meter a ako keď 2 metre ?
Vediem vinič asi nejakým "klasickým" spôsobom, t.j. jeden cca 80 cm kmienok a doľava, doprava asi metrové ťažne. Čo by sa zmenilo ak by som révu viedol ako má na obrázku Wimpi, t.j mal by som kmienok 0,8 m + 1 m rameno do jednej strany (čiže staré drevo 1,8 m) a potom na opačnú stranu vedený 2 metrový ťažeň ? Má potom vinič väčšiu úrodu, lebo rodivé ťažne sú stále dĺžky len 2 metre alebo v čom je vlastne tá reálna výhoda :?:
Ďakujem za vysvetlenie. 
 

[Radovan]

Staré drevo je zásobáreň, kde si vinič môže uložiť zásobné látky na zimu (nejaké cukry, alebo škroby). Po vypučaní tieto zásobné látky idú do letorastov. To znamená že súkvetia sa môžu lepšie opeliť, teda vinič udrží väčšiu násadu - menej spŕchne. Sila rastu letorastov je tiež väčšia. Výsledkom sú väčšie, hustejšie strapce, väčšie bobule, ker utiahne vyššiu úrodu. Hustejšie strapce môžu byť ale náchylnejšie na choroby, takže je to vhodnejšie pre odrody s prirodzene riedkym strapcom, alebo spŕchavé odrody.
Nemusí to byť len o dĺžke jedného kmienka, môže to byť aj viac kmienkov štandardnej dĺžky a z každého kratší ťažeň.
Pri muštových odrodách toto nie je cieľom, tam sa vinári zameriavajú hlavne na vyššiu mineralitu vína. Ale u stolových odrôd o ktoré nám ide, to má viditeľný efekt.

[Radovan]

Chlapi, pokud máte pod keři solidně obrobitelnou půdu, tedy nikoli kamení anebo tuhý jíl, pořiďte si pro udržování bezplevelných pásů pod keři toto:

https://www.huka.cz/p5254-j-a-d-tools-6 ... bQQAvD_BwE

Vypadá to sice primitivně, ale je to úžasný pomocník! Tento trkač prodává vícero firem a stojí to kolem 700 - 800 Kč.

 

Presne to používam, je to môj obľúbený nástroj. S takou plečkou sa dajú obehnúť aj väčšie plochy dosť rýchlo, po každom silnejšom daždi. Na ťažšie pôdy treba ale trochu masívnejšiu konštrukciu domácej výroby, bo tieto fabrické sú dosť tenké a zohýbajú sa.

[Wimpi]

Marku, svými otázkami jste trefil hřebíček přesně na hlavičku. Já osobně na ně také neznám odpověď a tak pátrám a zkouším. Obecně kolují informace, že větší zásoba starého dřeva má pozitivní vliv na plodnost i na kvalitu a velikost hroznů. Hlavně u stolních odrůd.  Čili mělo by platit, že jak se stářím keřů objem dřeva narůstá, jeho plodnost se zvyšuje, hrozny jsou větší a dozrají dříve. To je obecná teorie. Proto se snažím v rámci svých možností platnost této teorii testovat v praxi. Snažím se mít co nejdelší  kmínek, což řeším něj navazujícím kordónovým ramenem a tažeň vytahuji až jeho konce. Pokud se kouknete na mnou praktikovaný tvar, uvidíte, že tam mám tažně dva, kromě výše zmíněného hlavního tažně i vedlejší kratší tažeň, vytažený z vrcholu svislého kmínku.  Hodlám porovnávat, jak se liší hrozny z obou tažňů. Zatím jsem nic nezjistil, protože zapěstovávám tento tvar teprve dva roky a vodorovné rameno ještě není dostatečně silné. Ale myslím si, že ani až rameno zesílí, zřetelný rozdíl ve velikosti a kvalitě hroznů asi nezjistím. Mám předtuchu, že nezáleží na tom, z které části keře tažeň a jeho letorosty rostou, jestli z tlusté nebo tenké, ale že záleží jen na celkovém objemu starého dřeva v rámci celého keře. Když se koukneme na ruská videa, vidíme, že oni na keřích mívají veliké krásné hrozny. Já tedy takové nemám, ač bych chtěl. Oni je  mají veliké i přes to, že kmínky či ramena keřů mají tenká (protože je potřebují na zimu ukrýt do země). Takže objem dřeva ruských keřů není veliký. Ale mají na keřích kmínky a ramena velmi dlouhá, dlouhá i několik metrů.  A tak přemýšlím, jestli náhodou na kvalitu a velikost hroznů místo množství starého dřeva  nemá výraznější vliv spíš délka ramen?

(Všimněme, si že žádná subtilní "RH vedení - Simonit a Sirch" se v ruských vinicích nekonají, stolní odrůdy holt chtějí jiný způsob vedení a hlavně dlouhé dřevo, réví a na nich dlouhé letorosty).
 

[Roman]

Romane, podle toho, jak jste slovně popsal svůj způsob vedení révy (vodorovné kordónové rameno a řez na čípky, či polotažně) usuzuji, že můj tvar je odlišný od Vašeho. Já mám svislý kmínek, z něho směrem vlevo vodorovné rameno a z konce ramena je vyvedený jeden dlouhý tažeň, vedený v protisměru vůči ramenu. Podle potřeby ještě vytahuji druhý krátký tažeň z místa napojení kmínku a ramena.


 

Ten detail mi unikol, že teda sú tam 2 letorasty, takže je to trochu iné. Odborníci to nazývajú "jednoramenný kordón s regulačným ťažňom"(len pre informáciu). Biologický princíp fungovania našich tvarov je podobný-dostatok starého dreva a rodivé podľa potreby. Predpokladám, že Vám to dobre funguje.
 
 

[Roman]

Roman,

na kolko ociek v sucte strihas ten jednoramenny kordon? pri bujne rastucich odrodach som uvazoval o jednom tazni 12-14 ociek na konci toho dlheho sikmeho kmienku. prve roky nechat par strapcov a potom postupne zatazovat viac (podla odrody). vychadzam z toho ze niektore odrody maju kvalitnejsiu urodu na dlhsom dreve...

  



 

Trefa do čierneho! Dlhšie ramená(tie 1,5 m) tak do 20 očiek. V princípe volím stredné zaťaženie tj. 6-8 očiek na meter štvorcový. Pri odrodách o ktorých nemám informáciu od ktorého očka sú rodivé volím dlhší rez na 10 očiek, štandardne rodivé jednotky strihám na 6 a menej podľa odrody(a skúseností).