Určujeme choroby/potíže

[dayofvictory]

Zakládám toto téma pro získání kolektivního názoru a určení nějakého nepříznivého stavu na révě.
Prostě jen vložte foto a ostatní se mohou vyjádřit, co by to mohlo být.

[dayofvictory]

Já se sice za nějak extra zkušeného pěstitele révy nepovažuji, ale asi jí zde pěstuji víc než obvykle. Člověk z města se mě zeptal, zda nevím co se mu děje s révou.
Žádného škůdce jsem vizuálně nenašel, překvapila mě informace, že i přes deštivé počasí každý den dal k sazenicím kropáč vody, aby to rostlo. Jedná se o letošní sazenice, růžová odrůda. Vzhledem k novým sazenicím, kdy bývají běžné chlorózy a k přemokření, které stěžuje příjem živin si tipuji na nedostatek hořčíku.
Navrhuji doporučit mu zkusit klasickou hořkou sůl ve formě listového hnojiva pro co nejrychlejší účinek a pak sledovat co se bude dít.

[Dzordzik]

Podle fotky č. 12 bych si spíš tipnul peronosporu, z horní strany žluté "olejovité" skvrny. Nebo vidím špatně?

[haco]

myslim ze to bude perenospora, takto zvykne vyzerat na citlivych odrodach... 

[Mirek]

Já se sice za nějak extra zkušeného pěstitele révy nepovažuji, ale asi jí zde pěstuji víc než obvykle. Člověk z města se mě zeptal, zda nevím co se mu děje s révou.
Žádného škůdce jsem vizuálně nenašel, překvapila mě informace, že i přes deštivé počasí každý den dal k sazenicím kropáč vody, aby to rostlo. Jedná se o letošní sazenice, růžová odrůda. Vzhledem k novým sazenicím, kdy bývají běžné chlorózy a k přemokření, které stěžuje příjem živin si tipuji na nedostatek hořčíku.
Navrhuji doporučit mu zkusit klasickou hořkou sůl ve formě listového hnojiva pro co nejrychlejší účinek a pak sledovat co se bude dít.

 

Nechal bych nejdříve sazenice aby se zmátořily a nastartovaly růst. Já tam klasické choroby nevidím, fotky nejsou moc detailní, nedostatek výživy tam je, ale co taky čekat u sazenic.

[dayofvictory]

Děkuji za rady. Na perenosporu to nevidím, protože věřte nebo ne, ještě jsem jí v naší lokalitě nikdy naživo neviděl, ale vše je jednou poprvé, letos hodně prší. Navíc se jedná dle všeho o odolnou interspecifickou odrůdu s převažujícími američankami, zkusím ale dnes udělat "houbový test", promnout v ruce a přičichnout.
Maximálně mu to stříknu nějakým listovým hnojivem na podporu...
Ono mám vždycky problém zmenšit 2MB foto na 200kb, proto ta ztráta rozlišení...

[Dzordzik]

Používej návod, který jsem sem dal, není problém se dostat pod 100kB a často jsem i na 70kB a kvalita je ok. Klíč je používat Irfanview, má dobrou práci s kompresí.

[sapmok]

Děkuji za rady. Na perenosporu to nevidím, protože věřte nebo ne, ještě jsem jí v naší lokalitě nikdy naživo neviděl, ale vše je jednou poprvé, letos hodně prší. Navíc se jedná dle všeho o odolnou interspecifickou odrůdu s převažujícími američankami, zkusím ale dnes udělat "houbový test", promnout v ruce a přičichnout.
Maximálně mu to stříknu nějakým listovým hnojivem na podporu...
Ono mám vždycky problém zmenšit 2MB foto na 200kb, proto ta ztráta rozlišení...
 

Je to plíseň. 

[Jarek23]

Děkuji za rady. Na perenosporu to nevidím, protože věřte nebo ne, ještě jsem jí v naší lokalitě nikdy naživo neviděl, ale vše je jednou poprvé, letos hodně prší. Navíc se jedná dle všeho o odolnou interspecifickou odrůdu s převažujícími američankami, zkusím ale dnes udělat "houbový test", promnout v ruce a přičichnout.
Maximálně mu to stříknu nějakým listovým hnojivem na podporu...
Ono mám vždycky problém zmenšit 2MB foto na 200kb, proto ta ztráta rozlišení...

 

to vůbec nic neznamená, že jste doposud plíseň neměli, jednou se musela objevit a jak se zdá, nastal její čas, podpořený tímto počasím....

[Roman]

Netrúfam si jednoznačne diagnostikovať podľa fotky- vidím tam aj to aj to...Skúsim ale podľa detailov, ktoré si overíte na mieste. Pernospóra- na listoch olejové škvrny na rube nálet sporangií. Čo sa týka signalizačných správ ohľadom pernospóry na Slovensku posledných 7 týždňov neboli splnené predpoklady pre jej šírenie a predpokladám podobnú situáciu aj u vás,takže túto možnosť pokladám za najmenej pravdepodobnú(píšete tiež,že sadenica je odolnejšia)
Fyziologické poruchy-tým, že je to mladá sadenica je to pravdepodobnejšie. Vyššie bol spomenutý nedostatok horčíka(mohlo by byť) a tiež by som uvažoval nad nedostatkom železa(časté zálievky)
Pri oboch nedostatkoch vznikajú chlorotické zmeny na listoch(žltnutie) len pri nedostatku horčíka sú listy lokalizované zdola približne po stred sadenice, kým pri nedostatku železa sú žlté už mladé listy na vrchole sadenice.
Ak budete riešiť nedostatky mikroprvkov hnojenie na list je dobré riešenie len mladá sadenica má menšiu listovú plochu a teda dostane relatívne málo daného prvku. Preto je potrebné hnojenie na list častejšie opakovať alebo radšej zvoliť tekuté hnojivo (tu s horčíkom alebo železom) ako zálievku priamo ku koreňom.
 

[Wimpi]

Podle mého názoru, s přihlédnutím k malé velikosti fotek, která ztěžuje analýzu, se o peronosporu nejedná. Spíš tipuji, že se jedná o nějakou fyziologickou poruchu.

[LadaBlatna61]

Když je tohle vlákno i o potížích tak já mám potíže s tím,že mi na dalších tažních na příští rok raší očka které se mají probudit aš na jaře příštího roku,nejsou to zálistky,to uš jsem tady někde psal,zálistky byli vylomeny když rostli na jaře výhony,nevím si s tím rady,nikdy se mi to nestalo,ty nové výhonky mají uš 3 nebo 4 listy,když to vylomím tak jsou tam ještě dvě spící očka,když to nechám tak budou výhonky jako na Vertiku,poradí někdo co s tím? Díky moc za všechny rady.

[Jarek23]

Když je tohle vlákno i o potížích tak já mám potíže s tím,že mi na dalších tažních na příští rok raší očka které se mají probudit aš na jaře příštího roku,nejsou to zálistky,to uš jsem tady někde psal,zálistky byli vylomeny když rostli na jaře výhony,nevím si s tím rady,nikdy se mi to nestalo,ty nové výhonky mají uš 3 nebo 4 listy,když to vylomím tak jsou tam ještě dvě spící očka,když to nechám tak budou výhonky jako na Vertiku,poradí někdo co s tím? Díky moc za všechny rady.

 

Mně to dělá Regent, taky nevím co s tím...

[LadaBlatna61]

Snad nám někdo poradí,asi to je tím že moc pršelo,jinak si to nedovedu vysvětlit,nehnojím jen brzo najaře zapravím kravinec a trochu cereritu jako každý rok před tím a nikdy mě to takhle neobrůstalo.

[Mirek]

Je to plíseň. 

 

Ra ta ta ...
 

[Mirek]

Když je tohle vlákno i o potížích tak já mám potíže s tím,že mi na dalších tažních na příští rok raší očka které se mají probudit aš na jaře příštího roku,nejsou to zálistky,to uš jsem tady někde psal,zálistky byli vylomeny když rostli na jaře výhony,nevím si s tím rady,nikdy se mi to nestalo,ty nové výhonky mají uš 3 nebo 4 listy,když to vylomím tak jsou tam ještě dvě spící očka,když to nechám tak budou výhonky jako na Vertiku,poradí někdo co s tím? Díky moc za všechny rady.

 

Je normální, že když vylomíš zálistek, tak na jeho místě umí vyrašit nový, někdy i více.

[LadaBlatna61]

Mirku takže je mám vylámat? Jsou to silný a krátký výhonky,zálistky bývají tenké,no nevim,na některých jsou vidět i zárodky květů,hlavně na Šarada UA,myslim že jsou to normální pupeny probuzené a příští rok to bude muset růst z vedlejších pupenů,uvidíme.

[sapmok]

Zálistky se vylamují jen v zóně hroznů, ostatní se ponechávají nebo zakracují, aby mohly po osečkování pokračovat v růstu a nahrazovat budoucí mladou listovou plochu.

[SMILAN]

na Katrusji mam už druhy rok za sebou nejakú chorobu .. viete čo to môže byť? čo sa stým dá robiť?  Rast je nerovnomerný a listy deformované . Sulku som na jar aplikoval .
 
 

[Mirek]

Mirku takže je mám vylámat? Jsou to silný a krátký výhonky,zálistky bývají tenké,no nevim,na některých jsou vidět i zárodky květů,hlavně na Šarada UA,myslim že jsou to normální pupeny probuzené a příští rok to bude muset růst z vedlejších pupenů,uvidíme.

 

Ano, zatím jsou silné a krátké, přesně takové jsem dnes vylamoval.
 

[Mirek]

na Katrusji mam už druhy rok za sebou nejakú chorobu .. viete čo to môže byť? čo sa stým dá robiť?  Rast je nerovnomerný a listy deformované . Sulku som na jar aplikoval .
 
 

Druhá generace roztoče jménem Hálčivec révový?

[SMILAN]

Druhá generace roztoče jménem Hálčivec révový?

 

a čo sa stým da teraz ešte robiť ? da sa to nejako ešte teraz nejako odstraniť alebo minimalizovať?   Minuly rok som to mal tiež na jar , sulku som na jar aplikoval tesne pred pučaním ale evidentne to nepomohlo .Mam skusiť ešte nejaky postrek sírou? Na viniči mam zopar strapcov ale evidentne je cely rast narušený .. tak neviem či to nejako ešte riešiť alebo to nechať už tento rok tak ...   

[Mirek]

Při velkém rozšíření roztočů používám přípravek Sanmite, ale ten již není v prodeji. Pokud však napadení roztoči není "katastrofické", tak tomu réva stačí odrůst. Síra se používá hlavně před rašením, letos však téměř vůbec nepomohla, ani po důkladném omytí keřů.

[Wimpi]

Místo Sanmite je nyní na trhu dostupný přípravek Ortus 5 SC. Působí i na hálčivce.

[LadaBlatna61]

Ano, zatím jsou silné a krátké, přesně takové jsem dnes vylamoval.
 

 

zálistky mají i zárodky květů?
 

[Mirek]

Ano, na spoustě zálistků se tvoří nová květenství.

[LadaBlatna61]

Mirku a co když jsou to opravdu probuzené pupeny na příští rok,já je vylámu a příští rok nebudu mít nic,nebo jestli něco tak z vedlejších pupenů.

[Mirek]

Mirku a co když jsou to opravdu probuzené pupeny na příští rok,já je vylámu a příští rok nebudu mít nic,nebo jestli něco tak z vedlejších pupenů.

 

Toto jsem nikdy neřešil a vždy to rostlo. Je to i o odrůdách, některé udělají zálistky pár cm, jiné za stejnou dobu metr. Umíš si představit nevylámat zálistky z budoucího tažně?
Včera jsem měl příjemné setkání s kolegou Wimpim v Zaječí, a při té příležitostim jsme okukovali přilehlý velkovinohrad, na kterém právě probíhaly zelené práce. Traktor na kterém byly dvě boční lišty jedna horní a tento stoj omlátil révu do pravidelného obdelníka, žádné vylamování, žádné prosvětlování. Vinohrad odporoval úplně všemu o čem si tady píšeme, přitom byl zdravý, krom dílčího poškození roztoči (na některých hlavách byli pásy s dravými roztoči T. Pyri). Byl bez chorob, protože se do něj valí chemie ve velkém, půda na svazích suchá, písčité podloží, spodní voda v nedohlednu.
 

[Jarek23]

Toto jsem nikdy neřešil a vždy to rostlo. Je to i o odrůdách, některé udělají zálistky pár cm, jiné za stejnou dobu metr. Umíš si představit nevylámat zálistky z budoucího tažně?
Včera jsem měl příjemné setkání s kolegou Wimpim v Zaječí, a při té příležitostim jsme okukovali přilehlý velkovinohrad, na kterém právě probíhaly zelené práce. Traktor na kterém byly dvě boční lišty jedna horní a tento stoj omlátil révu do pravidelného obdelníka, žádné vylamování, žádné prosvětlování. Vinohrad odporoval úplně všemu o čem si tady píšeme, přitom byl zdravý, krom dílčího poškození roztoči (na některých hlavách byli pásy s dravými roztoči T. Pyri). Byl bez chorob, protože se do něj valí chemie ve velkém, půda na svazích suchá, písčité podloží, spodní voda v nedohlednu.
 


 

Ano, díky spoustě chemie je vinohrad opticky zdravý...konkrétně v Zaječí stříkali pořád a pořád
 

[Návštěvník]

Vy, kteří pečlivě osečkujete na nízkou listovou stěnu a úzkoslivě vylamujete a zakracujete všechny zálistky, máte asi letos problém, protože réva má dostatek vláhy a ROSTE. Když jí odeberete všechny růstové vrcholy, tak roste ze zálistků, když jí odeberete všechny zálistky, začne růst z hlavních pupenů. Uplatňuje se při tom přirozená rovnováha mezi potenciálem kořenové soustavy a nadzemní časti. Když kořeny pracují na plný výkon, což letos vzhledem k dostatku vláhy mohou, nadzemní část raší a roste odevšad, odkud může. A zastavit se to nedá. Ledaže bychom nějakým způsobem omezili vitalitu kořenů. Jak známo, stolní interspecifické odrůdy jsou vesměs bujného až velmi bujného vzrůstu. Potřebují pro svůj přirozený rozvoj značný prostor. Podívejte se, jak je pěstují na Ukrajině a  v Rusku (viz. videa na You Tube). To nejsou žádné nizoučké listové stěny, které můžeme vidět v našich vinohradech, kde pěstují tradiční moštové odrůdy Vitis vinifera. Jsou to vysoké stěny, vyší než 2 metry a letorosty dlouhé i několik metrů. Moje rada proto zní: nechte révu růst, méně v daném případě znamená více.
 

[Dzordzik]

Toto jsem nikdy neřešil a vždy to rostlo. Je to i o odrůdách, některé udělají zálistky pár cm, jiné za stejnou dobu metr. Umíš si představit nevylámat zálistky z budoucího tažně?
Včera jsem měl příjemné setkání s kolegou Wimpim v Zaječí, a při té příležitostim jsme okukovali přilehlý velkovinohrad, na kterém právě probíhaly zelené práce. Traktor na kterém byly dvě boční lišty jedna horní a tento stoj omlátil révu do pravidelného obdelníka, žádné vylamování, žádné prosvětlování. Vinohrad odporoval úplně všemu o čem si tady píšeme, přitom byl zdravý, krom dílčího poškození roztoči (na některých hlavách byli pásy s dravými roztoči T. Pyri). Byl bez chorob, protože se do něj valí chemie ve velkém, půda na svazích suchá, písčité podloží, spodní voda v nedohlednu.
 

 

A o tom to přesně je. Podloží, které rychle odvede přebytečnou vodu a pokud ani to nestačí, narvat do toho chemii. Jenže tohle je přesně to co většina z nás doma nemá a chemii do toho cpát nechceme. Já třeba podobné podloží doma mám a možná proto nemám takové problémy jako většina z vás. Tu chemii do toho i tak cpát nechci pokud nemusím. A i zelené práce dělám poctivě. Ono je rozdíl starat se o pár desítek nebo o x destítech tisíc keřů. Tam není reálné ručně vylamovat každý keř.

[Dzordzik]

Vy, kteří pečlivě osečkujete na nízkou listovou stěnu a úzkoslivě vylamujete a zakracujete všechny zálistky, máte asi letos problém, protože réva má dostatek vláhy a ROSTE. Když jí odeberete všechny růstové vrcholy, tak roste ze zálistků, když jí odeberete všechny zálistky, začne růst z hlavních pupenů. Uplatňuje se při tom přirozená rovnováha mezi potenciálem kořenové soustavy a nadzemní časti. Když kořeny pracují na plný výkon, což letos vzhledem k dostatku vláhy mohou, nadzemní část raší a roste odevšad, odkud může. A zastavit se to nedá. Ledaže bychom nějakým způsobem omezili vitalitu kořenů. Jak známo, stolní interspecifické odrůdy jsou vesměs bujného až velmi bujného vzrůstu. Potřebují pro svůj přirozený rozvoj značný prostor. Podívejte se, jak je pěstují na Ukrajině a  v Rusku (viz. videa na You Tube). To nejsou žádné nizoučké listové stěny, které můžeme vidět v našich vinohradech, kde pěstují tradiční moštové odrůdy Vitis vinifera. Jsou to vysoké stěny, vyší než 2 metry a letorosty dlouhé i několik metrů. Moje rada proto zní: nechte révu růst, méně v daném případě znamená více.
 

 

To je určitě pravda. Proto jsem u sebe u odrůd, které hdoně rostou nechal letorosty přerůst drátěnku o víc jak půl metru a mají proto všechny letorost cca něco přes 2 metry. Zálistky uvnitř stěny jsem zakrátil na 1-2 listy podle toho kolik mají prostory, abych to nepřehustil, ale nahoře je nechávám růst, přesně z důvodu, které popisujete. Kořeny tlačí a pokud budeme neustále všechno vylamovat, Réva na to reaguje celkem předvídatelně. U některých, méně rostoucích, keřů ještě nejsou letorosty ani na vrcholu drátěnky, tam tento problém zatím není.

[Mirek]

Kdybych nechal révu růst, tak už mezi řádky ani neprojdu a letorosty u poloviny odrůd budou mít k deseti metrům, takže tento způsob není vůbec ideální, navíc do ní chci rvát chemie co nejméně.
Co se pěstování na východ od nás týče, tak je to trochu jiná lokalita s kontinentálním počasím. V zimě mrazy, v létě horka, a proto se v mnoha oblastech používá forma "ukryvného" vinohradu. Rovněž obrovská násada hroznů visících kousek nad zemí na dlouhých tažních v odlistěné zóně. Tady se využívá i odraz tepla od země, které se během horkého dne v místní velmi úrodné půdě naakumuluje. Zkoušel jsem to také, ale hrozny se akorát tak třásly zimou. Velmi rychle jsem takovýchto pokusů zanechal. Čím to je, že si na takovéto střapce v takovémto počtu ani nesáhnu?
No a co se ostatních záležitostí týče, tak pokud si čtu na fórech, tak mají stejné problémy jako my tady u nás, s počasím i s chorobami, sa zakořeňováním i s pěstováním.

[host]

Protože nemám tolik zkušeností (4 roky), osečkovával jsem dle knih. Po osečkování (i v předešlých 2 suchých létech) pokračoval bujný růst (Vostorg, Římský, Galahad) a na vrcholech vznikala nevzhledná košťata. Další osečkování a další a další, bylo to pracné a nelíbilo se mi to. Díky za hezký příspěvěk
 

[Dzordzik]

Kdybych nechal révu růst, tak už mezi řádky ani neprojdu a letorosty u poloviny odrůd budou mít k deseti metrům, takže tento způsob není vůbec ideální, navíc do ní chci rvát chemie co nejméně.
Co se pěstování na východ od nás týče, tak je to trochu jiná lokalita s kontinentálním počasím. V zimě mrazy, v létě horka, a proto se v mnoha oblastech používá forma "ukryvného" vinohradu. Rovněž obrovská násada hroznů visících kousek nad zemí na dlouhých tažních v odlistěné zóně. Tady se využívá i odraz tepla od země, které se během horkého dne v místní velmi úrodné půdě naakumuluje. Zkoušel jsem to také, ale hrozny se akorát tak třásly zimou. Velmi rychle jsem takovýchto pokusů zanechal. Čím to je, že si na takovéto střapce v takovémto počtu ani nesáhnu?
No a co se ostatních záležitostí týče, tak pokud si čtu na fórech, tak mají stejné problémy jako my tady u nás, s počasím i s chorobami, sa zakořeňováním i s pěstováním.

 

Jediné smysluplné řešení je poskytnout odrůdě tolik prostoru, kolik reálně vyžaduje a zatížit ji větším počtem letorostů, které vyváží aktivitu kořenů. Poku dbude slabší rok, přebytečné letorosty se vloí. Pokud bude silný, keř bude dostatečně zatížený a nebude tvořit mnohametrové přírůstky. Bohužel ne každému se chce obětovat velký počet odrůd a tak je raději nacpe na malý prostor a pak vylamuje a vylamuje. Já poslední 3 odrůdy sadil v rozteči 2.5, 2.5 a 4m, protože tuším, že to s růstem bude zajímavé. A pokud by nebylo, dosadit do volného místa jinou a tím prostor obsadit je ten nejmenší problém. Takto to aspoň řeším nyní já.

[LadaSvijany]

Toto jsem nikdy neřešil a vždy to rostlo. Je to i o odrůdách, některé udělají zálistky pár cm, jiné za stejnou dobu metr. Umíš si představit nevylámat zálistky z budoucího tažně?
Včera jsem měl příjemné setkání s kolegou Wimpim v Zaječí, a při té příležitostim jsme okukovali přilehlý velkovinohrad, na kterém právě probíhaly zelené práce. Traktor na kterém byly dvě boční lišty jedna horní a tento stoj omlátil révu do pravidelného obdelníka, žádné vylamování, žádné prosvětlování. Vinohrad odporoval úplně všemu o čem si tady píšeme, přitom byl zdravý, krom dílčího poškození roztoči (na některých hlavách byli pásy s dravými roztoči T. Pyri). Byl bez chorob, protože se do něj valí chemie ve velkém, půda na svazích suchá, písčité podloží, spodní voda v nedohlednu.
 



 

To Zaječí je klasický příklad současné velkovýroby v zemědělství. Já jsem mládí prožil na jižní Moravě u Břeclavi (to bylo ještě za hlubokého socialismu). Když jsem chodil do základní školy, tak jsme každé prázdniny chodili do vinohradů místního JZD na brigádu. Zastrkovali jsme révu za dráty a srpem jsme osekávali vršky. Jestli si dobře pamatuju, tak jsme za jeden řádek dostávali 25 Kč. Z postřiků se tehdy používal Kuprikol a Sulikol. Bohužel teďko v zemědělství lidi chybí, a tak se musí vše dělat strojně a chemicky. Strojně se vinná réva oseká, na sklizeň přijede další stroj a úrodu oklepe. Chemicky se ošetří réva proti chorobám a postříká se i tráva, aby nerostla. Výsledkem je pak pomalé zamořování půdy chemií. Půda je uježděná od techniky a není schopná pojmout vodu z dešťů, postupně se stává mrtvou. Bohužel je to daň současné civilizaci.
 
 

[Mirek]

Jediné smysluplné řešení je poskytnout odrůdě tolik prostoru, kolik reálně vyžaduje a zatížit ji větším počtem letorostů, které vyváží aktivitu kořenů. Poku dbude slabší rok, přebytečné letorosty se vloí. Pokud bude silný, keř bude dostatečně zatížený a nebude tvořit mnohametrové přírůstky. Bohužel ne každému se chce obětovat velký počet odrůd a tak je raději nacpe na malý prostor a pak vylamuje a vylamuje. Já poslední 3 odrůdy sadil v rozteči 2.5, 2.5 a 4m, protože tuším, že to s růstem bude zajímavé. A pokud by nebylo, dosadit do volného místa jinou a tím prostor obsadit je ten nejmenší problém. Takto to aspoň řeším nyní já.

 

Jak dlouho révu pěstuješ? Teorii máš nastudovánu asi hodně, ale co praxe?
 

[Dzordzik]

Jak dlouho révu pěstuješ? Teorii máš nastudovánu asi hodně, ale co praxe?
 

 

Kolem 8 let.

[Mirek]

A jak to tedy děláš? Píšeš o smysluplném řešení, ale něco podobného mi říká můj automechanik, doktor nebo ajťák.
Třetím rokem mám révu na nových prostorech, to je doba, kdy ještě většina ani nezaplodila, abych mohl udělat degustaci a říci kterou odrůdu si nechám. Na to je potřeba 4 - 5 let. Když čtu kousek vedle, tak máš sucho a přírustky nula nula nic. Vypadá to, že to co Ty máš letorosty, tak to já mám zálistky. Jeden z mých "dotazů" byl, proč nedosáhnu na něco takového jak na východě od nás, nikdo neřekl jak na to. Jestli si vzpomenu, tak nafotím keře révy, které mám v Mikulově a které nejsou vylamovány. Prostoru mají kolem sebe dostatek, ale určitě bys nic takového doma nechtěl. Počet odrůd je každého věc, každý ví na co má a co si může dovolit. Někdo sbírá známky, někdo pivní tácky a někdo holt odrůdy révy, někdo stíhá opečovávat 200 odrůd, jiný zase nestíhá ani deset. V péči o révu pomáhá slunce, komplikuje ji mokro, hodně důležitým faktorem v péči o zahradu je čas, největším nepřítelem voda.

[Dzordzik]

A jak to tedy děláš? Píšeš o smysluplném řešení, ale něco podobného mi říká můj automechanik, doktor nebo ajťák.
Třetím rokem mám révu na nových prostorech, to je doba, kdy ještě většina ani nezaplodila, abych mohl udělat degustaci a říci kterou odrůdu si nechám. Na to je potřeba 4 - 5 let. Když čtu kousek vedle, tak máš sucho a přírustky nula nula nic. Vypadá to, že to co Ty máš letorosty, tak to já mám zálistky. Jeden z mých "dotazů" byl, proč nedosáhnu na něco takového jak na východě od nás, nikdo neřekl jak na to. Jestli si vzpomenu, tak nafotím keře révy, které mám v Mikulově a které nejsou vylamovány. Prostoru mají kolem sebe dostatek, ale určitě bys nic takového doma nechtěl. Počet odrůd je každého věc, každý ví na co má a co si může dovolit. Někdo sbírá známky, někdo pivní tácky a někdo holt odrůdy révy, někdo stíhá opečovávat 200 odrůd, jiný zase nestíhá ani deset. V péči o révu pomáhá slunce, komplikuje ji mokro, hodně důležitým faktorem v péči o zahradu je čas, největším nepřítelem voda.


 

Já napsal jak to dělám, resp. jak se to snažím dělat já. Netvrdím, že je to jediná správná cesta a možná za x let zjistím, že jsem to celou dobu dělal špatně a budu to dělat jinak. Určitě fotky pošli, to jsem zvědavý co za chobotnice tam pěstuješ a hlavně jaké odrůdy to jsou a jestli pravokořenné nebo roubované a na jakou podnož. Tím že mám většinu odrůd na kopci, tak logicky problémy s vodou nemám, protože co neodteče, to se vsákne a co se vsákne díky pískovci zase rychle vyschne. Proto mi dole u baráku, kde je logicky vlhčeji mám přírůstky o dost větší než nahoře na kopci. Ale i dole se snažím to nemít přehuštěné, poctivě dělám zelené práce a snažím se, abych chorobám napadení keřů co nejvíc stížil. O to se ale snažíme tady všichni. Nejsem v ničm vyjímka. jediné co máme každý jinak je skladba odrůd, počet keřů ale hlavně POLOHA. To je základ všeho. Já nemám spodní vodu metr pod zemí ani řeku na dohled ani nemám problém s ranními mlhami atd atd. Jak jsem už několikrát psal, pokud se pěstuje Réva v poloze, která nahrává tlaku chorob, tak i kdyby ses uběhal a ustříkal, tak to dobře nedopadne. Někdy, až se budu pohybovat ve tvém regionu se můžeme domluvit, že bych se zastavil, rád se podívám kde to pěstuješ. Třeba se také v něčem inspiruji, nebo aspoň líp pochopím s čím tam zápasíš a proč. Také se snažím přebírat zkušenosti s pěstováním od zkušenějších a nelpět na jediné správné cestě. To se málokdy vyplácí.
 

[Mirek]

Odrůdy Vostorg muskatnyj, Kišmiš Lučistyj, Kodrjanka, Talisman a možná ještě něco, všechno pravokořené a naprosto zdravé. Metr a půl v zemi je voda, která sem jde z Pálavských kopců.

 Chtěl jsem vložit fotky ale bohužel ....
 

[Mirek]

 

 

 
 

[Dzordzik]

Krása, Réva na steroidech

[Mirek]

Dnes jsem nafotil něco ve vinohrádku a definoval jsem to jako nedostatek prvků. Vidíte to taky tak?

 

 

 

 

 

[Mirek]

A ještě jeden.

 Začal jsem přihnojovat i ke kořenům, rozhodující však bude použití listových hnojiv. Již jsem o tom psal, spolupráce kořenového systému s listovou plochou nebude moc komunikativní.
 

[LadaBlatna61]

Ty nedostaky hořčíku stačí stříknout na list hořkou solí ale dávám o něco menší měřítko než píšou a funguje to,ten draslík nevím čím dohnat,já používám namočené slupky z banánů a mám i banánový kompost,tak když je na listech vidět nedostatek draslíku tak dávám k rostlině dvě lopatky toho kompostu a zalívám na něj,zatím to pomáhá,možná by pomohla i draselná sůl,dej vědět čím si to vylepšil.

[Mirek]

Hořkou sůl mám koupenou, čekám na vhodnou příležitost abych ošetřil. Do postřiku jsem přidával Drafos listové hnojivo.

[Jarek23]

Ja se dnes vrátil z Velehradu a hned jsem stříknul hořkou soli, bylo pěkně a bezvětří...

[RADOMIR]

Tož od včerejška mám tu čest doma hostit perenu. Kuuuu........a, to je rok. Řada kolem skleníku 22hlav (asi 200 m od hlavní vinice), mám zkušenost, že to tam nedejchá. Je tam směska odrůd. Nejhůře na pohled je na tom citronyj magarača. Naprosto bez příznaků v řadě na přeskáčku solaris, muscaris ,sovigner gris a somerset. Jsou to první výsadby na drátěnce, ne jen tak někde na rám ,u okapu nebo boudy. Sadil jsem a postupně vykopával odrůdy co nepřesvědčily  ,prostě testovací řádka. Zklamání hibernal mezi somersetem a solarisem, je napaden také. O kousek dál jsou první příznaky na pálavě a tramínu, tam se není čemu divit. 
 
 

[LadaBlatna61]

Hořkou sůl mám koupenou, čekám na vhodnou příležitost abych ošetřil. Do postřiku jsem přidával Drafos listové hnojivo.

 

Mirku podle listů mám nedostatek draslíku,jaké hnojivo by bylo nejlepší?